Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Příběh Orionu po 84 letech a jistě i po dalším půlroce …

Příběh Orionu po 84 letech a jistě i po dalším půlroce …

Mléčná dráha
Autor: Zdeněk Bardon

Co má společného souhvězdí Orion, Hradec Králové, Úpice, Chile a objektivy Zeiss? Na první pohled toho mnoho není, ale je tomu opravdu tak? O tom jsme se mohli přesvědčit 21. dubna na sobotní podvečerní přednášce Zdenka Bardona, člena Východočeské pobočky České astronomické společnosti a spolupracovníka Hvězdárny v Úpici. A protože byl sál planetária v Hradci Králové, kde se přednáška konala, vyprodán během 3 dnů, určitě se dočkáme v dohledné době opakování. Na co se můžeme těšit?

mlhovina Amerika Autor: Zdenek Bardon
mlhovina Amerika
Autor: Zdenek Bardon

Celá přednáška byla vlastně příběhem s nosnou linkou v postavě do nedávné doby zapomenutého českého astrofotografa a nadšeného astronomického amatéra, nositele prestižní Nušlovy ceny České astronomické společnosti z roku 1942, Jindřicha Zemana z Hradce Králové. Jeho plně funkční dalekohled, stále se nacházející na úpické hvězdárně …. Ale to už prozrazujeme příliš. Druhou nosnou vlnou byl fakt, že všechny snímky, ať ty předválečné, tak ty nejmodernější, které se v přednášce objevily, byly pořízeny právě objektivy Zeiss.

84 let Autor: Zdeněk Bardon, Jindřich Zeman
84 let
Autor: Zdeněk Bardon, Jindřich Zeman

Přednáška se přenesla od historického úvodu do technické části věnované základům astrofotografie, základům tak jednoduchým, že jistě neodradily žádného neastronoma od namíření fotoaparátu k nebesům. Nebudeme prozrazovat snad příliš, když napíšeme, že se na plátně objevila i zajímavá kompozice snímků téhož astronomického tématu, které oddělovalo plných 84 let.

La Silla Autor: Zdeněk Bardon
La Silla
Autor: Zdeněk Bardon

Právě tento obrázek nás přenesl do doby, kterou nazýváme „moderní“, což alespoň pro stav fotografické a výpočetní techniky docela určitě platí. Ve druhé části přednášky jsem se přenesli převážně na observatoř La Silla v dalekém Chile a to zejména pod její úchvatnou a temnou noční oblohu. Poněkud neočekávaně jsme mohli zjistit, že i moderní snímky oblohy mohou mít svůj příběh.

Slunce Autor: Zdeněk Bardon
Slunce
Autor: Zdeněk Bardon

Samozřejmě došlo i na snímky úplného zatmění Slunce, vždyť v loňském roce proběhlo jedno z těch delších a dostupnějších, jehož oblast pozorovatelnosti procházel Severní Amerikou. Zde jsme mohli pozorovat, jak se ze surových nezpracovaných obrázků pod kouzelnou matematického mága prof. Druckmullera z VUT Brno vynoří úžasná spleť struktur ve sluneční atmosféře. Došlo i na amatéry dosažitelné snímky sluneční chromosféry, třeba i s Merkurem, přecházejícím před slunečním diskem.

HaP HK Autor: Zdeněk Bardon
HaP HK
Autor: Zdeněk Bardon

Přednáška Zdenka Bardona postupně přešla v představení historie firmy Zeiss, jejíž zástupci přivezli sadu těch astronomicky nejzajímavějších k vyzkoušení a „osahání“.
Potěšující skutečností byl fakt, že se na přednášku, která se konala pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje a jejímž cílem bylo i upozornit na astronomické tradice a současnost východočeského regionu, přišli podívat i zástupci zřizovatele obou východočeských hvězdáren – úpické a královéhradecké, jmenujme snad za všechny náměstkyni hejtmana Mgr. Martinu Berdychovou, včetně dalších lidí, kteří stáli za zrodem nového planetária v Hradci Králové.

HaP HK_1 Autor: Zdeněk Bardon
HaP HK_1
Autor: Zdeněk Bardon

Akci poctil svou návštěvou i dr. Pavel Ambrož, sluneční fyzik z observatoře v Ondřejově, předseda České astronomické společnosti prof. Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově i její místopředseda Pavel Suchan, který navíc celou akci zahájil.

Takže, za půl roku opět s „Příběhem Oriona po 84 a půl letech“ …




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Zdeněk Bardon


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »