Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Příběh Orionu po 84 letech a jistě i po dalším půlroce …

Příběh Orionu po 84 letech a jistě i po dalším půlroce …

Mléčná dráha
Autor: Zdeněk Bardon

Co má společného souhvězdí Orion, Hradec Králové, Úpice, Chile a objektivy Zeiss? Na první pohled toho mnoho není, ale je tomu opravdu tak? O tom jsme se mohli přesvědčit 21. dubna na sobotní podvečerní přednášce Zdenka Bardona, člena Východočeské pobočky České astronomické společnosti a spolupracovníka Hvězdárny v Úpici. A protože byl sál planetária v Hradci Králové, kde se přednáška konala, vyprodán během 3 dnů, určitě se dočkáme v dohledné době opakování. Na co se můžeme těšit?

mlhovina Amerika Autor: Zdenek Bardon
mlhovina Amerika
Autor: Zdenek Bardon

Celá přednáška byla vlastně příběhem s nosnou linkou v postavě do nedávné doby zapomenutého českého astrofotografa a nadšeného astronomického amatéra, nositele prestižní Nušlovy ceny České astronomické společnosti z roku 1942, Jindřicha Zemana z Hradce Králové. Jeho plně funkční dalekohled, stále se nacházející na úpické hvězdárně …. Ale to už prozrazujeme příliš. Druhou nosnou vlnou byl fakt, že všechny snímky, ať ty předválečné, tak ty nejmodernější, které se v přednášce objevily, byly pořízeny právě objektivy Zeiss.

84 let Autor: Zdeněk Bardon, Jindřich Zeman
84 let
Autor: Zdeněk Bardon, Jindřich Zeman

Přednáška se přenesla od historického úvodu do technické části věnované základům astrofotografie, základům tak jednoduchým, že jistě neodradily žádného neastronoma od namíření fotoaparátu k nebesům. Nebudeme prozrazovat snad příliš, když napíšeme, že se na plátně objevila i zajímavá kompozice snímků téhož astronomického tématu, které oddělovalo plných 84 let.

La Silla Autor: Zdeněk Bardon
La Silla
Autor: Zdeněk Bardon

Právě tento obrázek nás přenesl do doby, kterou nazýváme „moderní“, což alespoň pro stav fotografické a výpočetní techniky docela určitě platí. Ve druhé části přednášky jsem se přenesli převážně na observatoř La Silla v dalekém Chile a to zejména pod její úchvatnou a temnou noční oblohu. Poněkud neočekávaně jsme mohli zjistit, že i moderní snímky oblohy mohou mít svůj příběh.

Slunce Autor: Zdeněk Bardon
Slunce
Autor: Zdeněk Bardon

Samozřejmě došlo i na snímky úplného zatmění Slunce, vždyť v loňském roce proběhlo jedno z těch delších a dostupnějších, jehož oblast pozorovatelnosti procházel Severní Amerikou. Zde jsme mohli pozorovat, jak se ze surových nezpracovaných obrázků pod kouzelnou matematického mága prof. Druckmullera z VUT Brno vynoří úžasná spleť struktur ve sluneční atmosféře. Došlo i na amatéry dosažitelné snímky sluneční chromosféry, třeba i s Merkurem, přecházejícím před slunečním diskem.

HaP HK Autor: Zdeněk Bardon
HaP HK
Autor: Zdeněk Bardon

Přednáška Zdenka Bardona postupně přešla v představení historie firmy Zeiss, jejíž zástupci přivezli sadu těch astronomicky nejzajímavějších k vyzkoušení a „osahání“.
Potěšující skutečností byl fakt, že se na přednášku, která se konala pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje a jejímž cílem bylo i upozornit na astronomické tradice a současnost východočeského regionu, přišli podívat i zástupci zřizovatele obou východočeských hvězdáren – úpické a královéhradecké, jmenujme snad za všechny náměstkyni hejtmana Mgr. Martinu Berdychovou, včetně dalších lidí, kteří stáli za zrodem nového planetária v Hradci Králové.

HaP HK_1 Autor: Zdeněk Bardon
HaP HK_1
Autor: Zdeněk Bardon

Akci poctil svou návštěvou i dr. Pavel Ambrož, sluneční fyzik z observatoře v Ondřejově, předseda České astronomické společnosti prof. Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově i její místopředseda Pavel Suchan, který navíc celou akci zahájil.

Takže, za půl roku opět s „Příběhem Oriona po 84 a půl letech“ …




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Zdeněk Bardon


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »