Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Příběh Orionu po 84 letech a jistě i po dalším půlroce …

Příběh Orionu po 84 letech a jistě i po dalším půlroce …

Mléčná dráha
Autor: Zdeněk Bardon

Co má společného souhvězdí Orion, Hradec Králové, Úpice, Chile a objektivy Zeiss? Na první pohled toho mnoho není, ale je tomu opravdu tak? O tom jsme se mohli přesvědčit 21. dubna na sobotní podvečerní přednášce Zdenka Bardona, člena Východočeské pobočky České astronomické společnosti a spolupracovníka Hvězdárny v Úpici. A protože byl sál planetária v Hradci Králové, kde se přednáška konala, vyprodán během 3 dnů, určitě se dočkáme v dohledné době opakování. Na co se můžeme těšit?

mlhovina Amerika Autor: Zdenek Bardon
mlhovina Amerika
Autor: Zdenek Bardon

Celá přednáška byla vlastně příběhem s nosnou linkou v postavě do nedávné doby zapomenutého českého astrofotografa a nadšeného astronomického amatéra, nositele prestižní Nušlovy ceny České astronomické společnosti z roku 1942, Jindřicha Zemana z Hradce Králové. Jeho plně funkční dalekohled, stále se nacházející na úpické hvězdárně …. Ale to už prozrazujeme příliš. Druhou nosnou vlnou byl fakt, že všechny snímky, ať ty předválečné, tak ty nejmodernější, které se v přednášce objevily, byly pořízeny právě objektivy Zeiss.

84 let Autor: Zdeněk Bardon, Jindřich Zeman
84 let
Autor: Zdeněk Bardon, Jindřich Zeman

Přednáška se přenesla od historického úvodu do technické části věnované základům astrofotografie, základům tak jednoduchým, že jistě neodradily žádného neastronoma od namíření fotoaparátu k nebesům. Nebudeme prozrazovat snad příliš, když napíšeme, že se na plátně objevila i zajímavá kompozice snímků téhož astronomického tématu, které oddělovalo plných 84 let.

La Silla Autor: Zdeněk Bardon
La Silla
Autor: Zdeněk Bardon

Právě tento obrázek nás přenesl do doby, kterou nazýváme „moderní“, což alespoň pro stav fotografické a výpočetní techniky docela určitě platí. Ve druhé části přednášky jsem se přenesli převážně na observatoř La Silla v dalekém Chile a to zejména pod její úchvatnou a temnou noční oblohu. Poněkud neočekávaně jsme mohli zjistit, že i moderní snímky oblohy mohou mít svůj příběh.

Slunce Autor: Zdeněk Bardon
Slunce
Autor: Zdeněk Bardon

Samozřejmě došlo i na snímky úplného zatmění Slunce, vždyť v loňském roce proběhlo jedno z těch delších a dostupnějších, jehož oblast pozorovatelnosti procházel Severní Amerikou. Zde jsme mohli pozorovat, jak se ze surových nezpracovaných obrázků pod kouzelnou matematického mága prof. Druckmullera z VUT Brno vynoří úžasná spleť struktur ve sluneční atmosféře. Došlo i na amatéry dosažitelné snímky sluneční chromosféry, třeba i s Merkurem, přecházejícím před slunečním diskem.

HaP HK Autor: Zdeněk Bardon
HaP HK
Autor: Zdeněk Bardon

Přednáška Zdenka Bardona postupně přešla v představení historie firmy Zeiss, jejíž zástupci přivezli sadu těch astronomicky nejzajímavějších k vyzkoušení a „osahání“.
Potěšující skutečností byl fakt, že se na přednášku, která se konala pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje a jejímž cílem bylo i upozornit na astronomické tradice a současnost východočeského regionu, přišli podívat i zástupci zřizovatele obou východočeských hvězdáren – úpické a královéhradecké, jmenujme snad za všechny náměstkyni hejtmana Mgr. Martinu Berdychovou, včetně dalších lidí, kteří stáli za zrodem nového planetária v Hradci Králové.

HaP HK_1 Autor: Zdeněk Bardon
HaP HK_1
Autor: Zdeněk Bardon

Akci poctil svou návštěvou i dr. Pavel Ambrož, sluneční fyzik z observatoře v Ondřejově, předseda České astronomické společnosti prof. Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově i její místopředseda Pavel Suchan, který navíc celou akci zahájil.

Takže, za půl roku opět s „Příběhem Oriona po 84 a půl letech“ …




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Zdeněk Bardon


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »