Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sjezd České astronomické společnosti s kometou na obloze

Sjezd České astronomické společnosti s kometou na obloze

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Ve dnech 23. – 24. 3. 2013 se na Hvězdárně a planetáriu Brno bude konat 19. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 90 delegátů  jednotlivých  složek  společnosti  a  významných hostů, mimo  jiné  předseda Slovenské astronomické společnosti Ladislav Hric či rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Sjezdu se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar. Záštitu nad akcí převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další období. Bilancování bude optimistické, protože Česká astronomická společnost se nachází ve velmi dobré situaci. Od minulého sjezdu před třemi roky vzrostl počet individuálních i kolektivních členů a také přibyla jedna pobočka a jedna sekce. A roční výroční zprávy jsou stále rozsáhlejší.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 185 z 21. 3. 2013.

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z  řad veřejnosti. Byla založena v Praze 8. prosince 1917, na sklonku loňského roku tedy oslavila 95. narozeniny. Je členem Rady vědeckých společností České republiky a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. ČAS kromě práce jejích poboček a odborných sekcí v současné době např. pořádá Astronomickou olympiádu pro věkové kategorie 6. ročník ZŠ až 4. ročník SŠ, za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.  Společnost  se  také  výrazně  angažuje  v  boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým událostem vydává tiskové zprávy. Provozuje  Keplerovo  muzeum  v  Praze, koordinuje rozsáhlý astronomický program Evropské noci vědců v ČR, organizuje  Českou  astrofotografii  měsíce a především provozuje vědecko populární web s vysokou denní návštěvností www.astro.cz.

Na sjezdu České astronomické společnosti bude Liboru Richterovi slavnostně předána Cena Jindřicha Zemana za nejlepší  astrofotografii  roku  2012.  Do  Brna  také  přijedou  organizátoři i někteří účastníci finále kategorie pro 3. a 4. ročník SŠ Astronomické olympiády, které v předvečer sjezdu skončí na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě.  Kolektivní člen ČAS Czech National Team zde představí první český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC s názvem asteroids@home,  který je  zároveň  prvním  v  naší  republice  z  oblasti  astronomie.  Bližší informace o projektu naleznete nově na www.czechnationalteam.cz

ČAS má v současnosti 589 individuálních a 23 kolektivních členů - mezi nimi např. Astronomický ústav Akademie věd České republiky.  Členem České astronomické společnosti se může stát každý s dovršeným věkem 15ti let. Ke svému zařazení do společnosti si může vybrat některou  z  místních  poboček  nebo  odborných  sekcí   –   viz   /cas/.    Informace o členství v České astronomické společnosti lze získat na www.astro.cz.

C/2011 L4 PanSTARRS. Autor: Jiří Los
C/2011 L4 PanSTARRS.
Autor: Jiří Los
Rokování hvězdářů přeje i obloha. Nad západním obzorem je v těchto dnech pozorovatelná kometa PanSTARRS - viz. Tiskové prohlášení ČAS.

Výběr z programu 19. sjezdu České astronomické společnosti (podrobný program najdete na /cas/dokumenty/sjezd/2013/program/): 

Sobota 23. března 2013

11:00

Zahájení, přivítání hostů (J. Vondrák, předseda, J. Grygar, čestný předseda)
Přivítání ve Hvězdárně a planetáriu Brno (J. Dušek, ředitel)
Vystoupení hostů

13:00

Zpráva o činnosti ČAS za období mezi sjezdy

16:00 Slavnostní předání Ceny J. Zemana - Astrofotograf roku 2012
16:15 Přednáška laureáta
16:45 Seznámení s projektem asteroids@home
17:00 Pokroky se světelným znečištěním
17:15 Úspěchy Sekce proměnných hvězd a exoplanet
17:35 Úspěchy Společnosti pro meziplanetární hmotu
18:45 Pořad v planetáriu: Hvězdy nad Brnem
19:45 Symbolické zakončení provozu starého planetária
20:00 Prohlídka exploratoria

Neděle 24. března 2013

8:30

Volba čestných členů ČAS
Volba předsedy ČAS a členů Výkonného výboru České astronomické společnosti
Informace o připravovaných akcích v roce 2013
Usnesení 19. sjezdu ČAS

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ČAS, Tiskové prohlášení


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »