Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové detekovali přítomnost vodní páry na měsíci Europa

Astronomové detekovali přítomnost vodní páry na měsíci Europa

Představa oceánu na Jupiterově měsíci Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech

Astronomům se vůbec poprvé podařilo detekovat vodní páru nad povrchem Jupiterova ledového měsíce Europa. Voda je tou nejdůležitější ingrediencí na seznamu látek, které umožňují přítomnost života. Umožňuje rozpouštění živin pro „stravování“ organismů, transport důležitých chemických látek uvnitř živých buněk a dovoluje těmto buňkám zbavovat se odpadu.

Planetologové již dříve získali důkazy, že kapalná voda je přítomna pod ledovým povrchem Europy a občas může vytrysknout do okolního prostoru v podobě velkých gejzírů. Avšak zatím astronomové nebyli schopni potvrdit přítomnost vody v těchto výtryscích přímým zjištěním samotných molekul vody.

Zásadní chemické prvky (jako je uhlík, vodík, kyslík, dusík, fosfor a síra) a zdroje energie jsou dva ze tří požadavků pro existenci života, které byly nalezeny v celé Sluneční soustavě,“ říká Lucas Paganini, vědecký pracovník NASA’s Goddard Space Flight Center and American University. „Avšak třetí ingredience – kapalná voda – byla velmi obtížně zjistitelná za hranicemi Země. Dokud astronomové ještě nedetekovali kapalnou vodu přímo, objevili další důležitou věc: vodu v podobě páry.“

Lucas Paganini se svými spolupracovníky detekoval dostatečné množství vody uvolňované měsícem Europa – přibližně 2 360 kg/s – což je množství, které by zaplnilo olympijský plavecký bazén během několika minut. Nicméně astronomové rovněž zjistili, že se voda sice objevuje poměrně vzácně, přinejmenším však v dostatečně velkém množství, aby ji bylo možné detekovat při pozorování ze Země.

Podle mne je zajímavé na tomto pozorování také to, že se jedná nejen o první přímou detekci vody nad povrchem měsíce Europa, ale také o nezbytné štěstí v tom, že její množství leží v mezích limitů našich detekčních metod,“ říká Lucas Paganini.

Gejzíry vodní páry na Europě v představě výtvarníka
Gejzíry vodní páry na Europě v představě výtvarníka
Vědci použili k pozorování spektrograf NIRSPEC, což je zařízení pro oblast blízkého infračerveného záření, které je nainstalováno na dalekohled Keck II na observatoři W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Havaj. Pomocí tohoto spektrografu bylo prováděno měření chemického složení atmosfér planet prostřednictvím infračerveného záření, které tyto atmosféry emitují nebo absorbují. Molekuly, jako například voda, emitují infračervené světlo na specifických frekvencích v důsledku interakce se slunečním zářením.

Astronomové prováděli pozorování během 17 nocí mezi roky 2016 a 2017, kdy detekovali slabé avšak nesporné signály přítomnosti vodní páry. Sledovali molekuly vody nad čelní polokoulí měsíce Europa, tj. nad polovinou satelitu, která vždycky směřovala ve směru oběhu kolem planety Jupiter.

První přímá identifikace vodní páry nad povrchem měsíce Europa je rozhodující pro potvrzení našich dřívějších detekcí různých druhů atomů a zvýrazňuje evidentní řídkost velkých výtrysků na tomto ledovém tělese,“ říká Lorenz Roth, astronom a fyzik na KTH Royal Institute of Technology.

Závěry studie byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vodní pára, Jupiterův měsíc Europa


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »