Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové detekovali přítomnost vodní páry na měsíci Europa

Astronomové detekovali přítomnost vodní páry na měsíci Europa

Představa oceánu na Jupiterově měsíci Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech

Astronomům se vůbec poprvé podařilo detekovat vodní páru nad povrchem Jupiterova ledového měsíce Europa. Voda je tou nejdůležitější ingrediencí na seznamu látek, které umožňují přítomnost života. Umožňuje rozpouštění živin pro „stravování“ organismů, transport důležitých chemických látek uvnitř živých buněk a dovoluje těmto buňkám zbavovat se odpadu.

Planetologové již dříve získali důkazy, že kapalná voda je přítomna pod ledovým povrchem Europy a občas může vytrysknout do okolního prostoru v podobě velkých gejzírů. Avšak zatím astronomové nebyli schopni potvrdit přítomnost vody v těchto výtryscích přímým zjištěním samotných molekul vody.

Zásadní chemické prvky (jako je uhlík, vodík, kyslík, dusík, fosfor a síra) a zdroje energie jsou dva ze tří požadavků pro existenci života, které byly nalezeny v celé Sluneční soustavě,“ říká Lucas Paganini, vědecký pracovník NASA’s Goddard Space Flight Center and American University. „Avšak třetí ingredience – kapalná voda – byla velmi obtížně zjistitelná za hranicemi Země. Dokud astronomové ještě nedetekovali kapalnou vodu přímo, objevili další důležitou věc: vodu v podobě páry.“

Lucas Paganini se svými spolupracovníky detekoval dostatečné množství vody uvolňované měsícem Europa – přibližně 2 360 kg/s – což je množství, které by zaplnilo olympijský plavecký bazén během několika minut. Nicméně astronomové rovněž zjistili, že se voda sice objevuje poměrně vzácně, přinejmenším však v dostatečně velkém množství, aby ji bylo možné detekovat při pozorování ze Země.

Podle mne je zajímavé na tomto pozorování také to, že se jedná nejen o první přímou detekci vody nad povrchem měsíce Europa, ale také o nezbytné štěstí v tom, že její množství leží v mezích limitů našich detekčních metod,“ říká Lucas Paganini.

Gejzíry vodní páry na Europě v představě výtvarníka
Gejzíry vodní páry na Europě v představě výtvarníka
Vědci použili k pozorování spektrograf NIRSPEC, což je zařízení pro oblast blízkého infračerveného záření, které je nainstalováno na dalekohled Keck II na observatoři W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Havaj. Pomocí tohoto spektrografu bylo prováděno měření chemického složení atmosfér planet prostřednictvím infračerveného záření, které tyto atmosféry emitují nebo absorbují. Molekuly, jako například voda, emitují infračervené světlo na specifických frekvencích v důsledku interakce se slunečním zářením.

Astronomové prováděli pozorování během 17 nocí mezi roky 2016 a 2017, kdy detekovali slabé avšak nesporné signály přítomnosti vodní páry. Sledovali molekuly vody nad čelní polokoulí měsíce Europa, tj. nad polovinou satelitu, která vždycky směřovala ve směru oběhu kolem planety Jupiter.

První přímá identifikace vodní páry nad povrchem měsíce Europa je rozhodující pro potvrzení našich dřívějších detekcí různých druhů atomů a zvýrazňuje evidentní řídkost velkých výtrysků na tomto ledovém tělese,“ říká Lorenz Roth, astronom a fyzik na KTH Royal Institute of Technology.

Závěry studie byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vodní pára, Jupiterův měsíc Europa


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »