Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové nabízejí vysvětlení pro neobvyklou akceleraci mezihvězdného objektu 'Oumuamua

Astronomové nabízejí vysvětlení pro neobvyklou akceleraci mezihvězdného objektu 'Oumuamua

Alternativní umělecká představa objektu 1I/'Oumuamua
Autor: NASA, ESA, Joseph Olmsted (STScI), Frank Summers (STScI). Licence: public domain

Dříve neobjasněné zrychlení 1I/'Oumuamua, podivného objektu extrasolárního původu objeveného 19. října 2017 teleskopem Pan-STARRS 1, bylo podle nového výzkumu způsobeno produkcí plynného vodíku ze zásob ledu.

V roce 2017 vzbudil představivost vědců i veřejnosti záhadný objekt nazvaný 'Oumuamua. Jednalo se o prvního známého návštěvníka z oblastí mimo naši Sluneční soustavu. Neměl jasnou komu ani prachový ohon jako většina komet, měl zvláštní tvar – něco mezi doutníkem a plackou – a jeho malé rozměry se hodily spíše k asteroidu než ke kometě.

Skutečnost, že se od Slunce vzdaloval způsobem, který astronomové nedokázali vysvětlit, však vědce zmátla a vedla některé z nich dokonce k domněnce, že se jedná o mimozemskou loď. V novém modelu, který vypracovali astrochemička Jennifer Bergnerová z Kalifornské univerzity v Berkeley a astronom Darryl Seligman z Cornellovy univerzity ve státě New York, se zrychlení 'Oumuamua připisuje uvolňování uvězněného molekulárního vodíku z povrchové vrstvy objektu.

Tento vodík vznikl působením sluneční energie na zmrzlé těleso bohaté na vodu při jeho průletu v blízkosti Slunce. Vodík se následně z objektu uvolňoval, čímž mírně změnil jeho dráhu naší Sluneční soustavou. Takové reakce byly prokázány v dosavadních experimentálních pracích, které ukazují, že molekulární vodík za takových podmínek vzniká a následně se uvolňuje.

Trajektorie mezihvězdného objektu 'Oumuamua Autor: ESO/K. Meech et al., Licence: cc-by-sa
Trajektorie mezihvězdného objektu 'Oumuamua
Autor: ESO/K. Meech et al., Licence: cc-by-sa
Důležité je, že tento model pomáhá astronomům pochopit neobvyklé vlastnosti 'Oumuamua bez hledání dalších „berliček".

„U komety o průměru několika kilometrů by plyny vycházely z velmi tenké slupky v porovnání objemem tělesa, takže jak z hlediska složení, tak i zrychlení bychom neočekávali, že tento efekt půjde detekovat,“ řekla dr. Bergnerová. „Protože však byl 'Oumuamua tak malý, domníváme se, že vytvořil dostatečnou sílu potřebnou pro zrychlení objektu.“

Tato zjištění podporují dřívější teorie, že 'Oumuamua mohl vzniknout jako ledová planetesimála podobně jako komety Sluneční soustavy.

„Hlavním poznatkem je, že 'Oumuamua odpovídá standardní mezihvězdné kometě, která při cestě Sluneční soustavou prošla podstatnými změnami,“ řekla dr. Bergnerová. „Modely, které jsme k simulaci použili, odpovídají tomu, co vidíme ve Sluneční soustavě u komet a planetek.“

„Tato myšlenka také vysvětluje absenci prachové komy,“ dodal dr. Seligman. „I kdyby byl v ledové matrici prach, nedochází v ní k sublimaci ledu, ale pouze k jeho přeskupení a následnému uvolnění vodíku. Takže prach se ani nedostane ven.“

Ne všichni jsou však o této teorii přesvědčeni. Např. Roman Rafikov z Univerzity v Cambridgi (Velká Británie) uvedl, že již dříve prokázal, že pokud by za zrychlením 'Oumuamua stál zachycený plyn, musela by se „dramaticky“ změnit rychlost rotace, což se však nestalo. Rafikov dodal, že je k takovým teoriím velmi podezřívavý, a přesto dává přednost „vysvětlení, které nezahrnuje mimozemšťany nebo božské síly“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] phys.org



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Průlety planetek, Mezihvězdný objekt, `Oumuamua


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »