Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili mimořádné množství metanolu v kometě 46P/Wirtanen

Astronomové objevili mimořádné množství metanolu v kometě 46P/Wirtanen

Fotografie komety 46P/Wirtanen pořízená 13. 12. 2018 pomocí Hubbleova teleskopu HST
Autor: NASA/ESA/D. Bodewits, Auburn University/J.-Y. Li, Planetary Science Institute

Při použití spektrografu NIRSPEC (Near-Infrared Spectrograph) instalovaného na dalekohledu Keck II astronomové prováděli spektroskopická pozorování v oboru blízkého infračerveného záření hyperaktivní komety 46P/Wirtanen v průběhu jejího dlouho očekávaného blízkého průletu kolem Země v prosinci 2018. Kometu objevil v lednu 1948 americký astronom Carl Wirtanen. Vlasatice je členem Jupiterovy rodiny komet.

S průměrem jádra 1,1 kilometru obíhá kometa 46P/Wirtanen kolem Slunce v periodě 5,4 roku – tedy mnohem rychleji, než známější Halleyova kometa, která uskuteční jeden oběh v průměru za 75 roků. Většina průletů komety skrz vnitřní oblasti Sluneční soustavy se odehrává v mnohem vzdálenějších oblastech od Země, což dělá její přiblížení k Zemi v prosinci 2018 velmi významným.

V průběhu pouhých 10 až 20 minut pozorování pomocí spektrografu NIRSPEC jsme získali měření množství a prostorového rozložení chemických stavebních bloků komety,“ říká Mohi Saki, vědecký pracovník na Department of Physics and Astronomy at the University of Missouri-St. Louis.

Náš výzkum by nebyl možný bez úsilí celého týmu, který dokončil modernizaci spektrografu NIRSPEC,“ dodává Boncho Bonev, astronom z Department of Physics at American University. „Jsem tak vděčný za jejich fantastické a úspěšné úsilí při dokončení důležité modernizace přístroje NIRSPEC pod nesmírným časovým tlakem.“

Na základě nových dat ze spektrografu NIRSPEC astronomové detekovali mimořádné množství metanolu (CH3OH), stejně tak i acetylenu (C2H2), etanu (C2H6), čpavku (NH3), kyanovodíku (HCN), formaldehydu (CH2O) a vody (H2O).

Kometa 46P/Wirtanen má jeden z nejvyšších poměrů alkohol-aldehyd doposud změřených u jakékoliv komety,“ říká Neil Dello Russo, vědecký pracovník zaměřený na výzkum komet na Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory. „To nám poskytuje informaci o tom, jak byly molekuly uhlíku, kyslíku a vodíku distribuovány v mladé Sluneční soustavě v regionech, kde se komety formovaly.“

Nová data ze spektrografu NIRSPEC rovněž odhalila další překvapující charakteristiky. Obvykle, jak se kometa blíží ke Slunci, zmrzlé částice v jejich jádrech jsou zahřívány, následně sublimují, tj. přecházejí přímo z tuhého skupenství ledu do plynné fáze. Tento proces označovaný jako odplynování vede k vytvoření komy, obřího oblaku plynů a prachu zářícího kolem jádra komety.

Jak se kometa přibližuje stále více ke Slunci, sluneční záření vytlačuje některé částice komy pryč od komety a dochází k vytváření ohonu. U komety 46P/Wirtanen však astronomové učinili překvapující objev: další proces kromě slunečního záření záhadně zahřívá kometu.

Zajímavé je, že jsme zjistili, že teplota naměřená pro vodní páru v komě se významně nesnižuje se vzdáleností od jádra, což naznačuje na jakýsi ohřívací mechanismus,“ říká profesorka Erika Gibb, předsedkyně Department of Physics and Astronomy at the University of Missouri-St. Louis. V souladu s vyjádřením vědeckého týmu existuje dvojice možných vysvětlení.

Jednou z možností je chemická reakce, když sluneční záření může ionizovat některé atomy nebo molekuly v husté komě v blízkosti jádra při uvolnění vysokorychlostních elektronů. Když tyto super-nabité elektrony kolidují s dalšími molekulami, mohou jim předat část své kinetické energie a ohřát vodní páru přítomnou v komě.

Další možností zde může být, že pevné kousky ledu vyletují z komety 46P/Wirtanen. „Tento scénář by byl v souladu s pozorováním jiných hyperaktivních komet podobných 46P/Wirtanen, což je třída komet, které uvolňují více vody, než se očekává, když vylučují všechny své plyny přímo z jejich ledového jádra během přibližování ke Slunci,“ říká Erika Gibb.

Výsledky vědecké práce byly publikovány v časopise Planetary Science Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hubbleův teleskop, Kometa 46P/Wirtanen


38. vesmírný týden 2021

38. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 9. do 26. 9. 2021. Měsíc mění fázi od úplňku k poslední čtvrti. Večer je vidět nízko nad západem Venuše a poblíž jižního obzoru Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Soukromá mise Inspiration4 čtveřice neprofesionálních astronautů je skutečným milníkem v komerční kosmonautice. Čínská mise Šen-čou 12 skončila. V souvislosti s nástupem satelitních mega-konstelací přijal sjezd ČAS rezoluci směrem k Vládě ČR o nutnosti novelizace práva využívání kosmického prostoru. Před 230 lety se narodil Johann Encke, po němž je pojmenována druhá periodická kometa a před 175 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad Laka

  Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021 obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý     Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Aktívna oblasť AR2871

Aktívna oblasť AR2871 vyprodukovala na Slnku ďalšiu erupciu.

Další informace »