Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co je zodpovědné za rozdílnou barvu planet Uran a Neptun?

Co je zodpovědné za rozdílnou barvu planet Uran a Neptun?

Planety Uran a Neptun na fotografiích pořízených sondou Voyager 2
Autor: NASA/JPL-Caltech/B. Jónsson

Mezinárodní tým planetologů pod vedením vědců z University of Oxford uskutečnil analýzu pozorování Uranu a Neptunu v oboru viditelného světla a infračerveného záření prováděných pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST, dalekohledu NASA s názvem Infrared Telescope Facility (ITF) a dalekohledu Gemini North telescope.

Planeta Uran a sousední Neptun jsou klasifikovány jako ledoví obři jako protiklad k obřím plynným planetám Jupiter a Saturn. Oba ledoví obři mají mnoho společného, přesto Neptun vypadá zřetelně modřejší než jeho planetární soused Uran.

Na základě nového výzkumu profesor Patrick Irwin z University of Oxford a jeho spolupracovníci využili dalekohledy HST, ITF a Gemini North Telescope ke zdokonalení modelu, který popisuje vrstvy aerosolu v atmosférách obou ledových obrů.

Toto je první model umožňující přizpůsobení pozorování odraženého slunečního světla od ultrafialového až po infračervené záření,“ říká Patrick Irwin. „Je to rovněž první vysvětlení odlišnosti viditelného zbarvení planet Uran a Neptun.“

Model, který tým vypracoval, zahrnuje tři vrstvy mlhy na odlišných výškách v atmosféře každé z planet. Prostřední vrstva mlžných částic, přesně nad úrovní kondenzace metanu, jak bylo zjištěno, je hustší na Uranu než na Neptunu, a která právě ovlivňuje pozorované zbarvení obou planet.

Na obou planetách kondenzuje metanový led na částicích v prostřední vrstvě vytvářející spršku metanového sněhu, která přitahuje mlžné částice hlouběji do atmosféry, kde mohou následně podporovat kondenzaci sirovodíku v podobě ledu, vytvářející oddělené hluboké vrstvy v podobě mlhy či oblaků.

Planeta Neptun má mnohem aktivnější turbulentní atmosféru než Uran, což nasvědčuje tomu, že atmosférou Neptunu mnohem efektivněji proniká plynný metan do vrstvy mlhy, kde může kondenzovat na částicích mlhy a vytvářet zmiňovaný sníh.

Toto působení odstraňuje většinu mlhy a udržuje vrstvu mlhy na Neptunu řidší, než je tomu na Uranu, díky čemuž Neptun vypadá modřejší než planeta Uran. Naproti tomu nadbytečná mlha na Uranu dělá planetu stagnující s netečnou atmosférou, což dodává planetě světlejší tóny zbarvení než v případě Neptunu.

Schéma ukazuje tři vrstvy aerosolů v atmosférách planet Uran a Neptun Autor: Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/NASA/JPL-Caltech/B. Jónsson
Schéma ukazuje tři vrstvy aerosolů v atmosférách planet Uran a Neptun
Autor: Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/NASA/JPL-Caltech/B. Jónsson
Popis k obrázku: Schéma ukazuje tři vrstvy aerosolů v atmosférách planet Uran a Neptun. Výškové měřítko diagramu reprezentuje tlak nad hodnotou 10 bar. Nejhlubší vrstva (Aerosol-1) je hustá a složená ze směsi ledu sirovodíku a částic vytvářených interakcí atmosfér planet se slunečním zářením. Klíčovou vrstvou, která ovlivňuje barvu, je prostřední vrstva, která obsahuje částice mlhy (Aerosol-2), která je na Uranu hustější než na Neptunu. Patrick Irwin se svými spolupracovníky mají podezření, že na obou planetách metanový led kondenzuje na částicích v této vrstvě, stahující částice hlouběji do atmosféry v podobě spršky metanového sněhu. Protože Neptun má mnohem aktivnější turbulentní atmosféru než Uran, vědci se domnívají, že atmosférou Neptunu mnohem snáze pronikají částice metanu do vrstvy mlhy a vytváří zde metanový sníh. To odstraňuje větší množství mlhy a udržuje ji na Neptunu řidší než na Uranu, což znamená, že modrá barva Neptunu má silnější odstín. Nad oběma těmito vrstvami se prostírá vrstva mlhy (Aerosol-3) podobná spodní vrstvě, avšak mnohem řidší.

Autoři rovněž dokázali, že přítomnost druhé – hlubší vrstvy v modelu – která když ztmavne, by mohla vysvětlovat temné skvrny příležitostně pozorovatelné na Neptunu a velmi sporadicky na Uranu, jako například byla známá Velká tmavá skvrna na Neptunu, kterou pozorovala v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2.

Zatímco astronomové si již byli vědomi přítomnosti tmavých skvrn v atmosférách obou planet, nevěděli, jaké vrstvy mlhy způsobily vznik těchto tmavých skvrn a jestli byly způsobeny řídnutím či tmavnutím této vrstvy.

Doufali jsme, že vývoj tohoto modelu nám pomůže porozumět výskytu oblačnosti a vrstev mlhy v atmosférách těchto ledových obrů,“ říká Mike Wong, astronom na University of California, Berkeley. „Vysvětlení barevných rozdílů mezi Uranem a Neptunem byl neočekávaný bonus!

Článek byl publikován v časopise Journal of Geophysical Research: Planets.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Uran a Neptun, Ledoví obři


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »