Co skrývá fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!

Venuše a zvířetník

I na poměrně krátké expozici, což je znát podle skoro bodového tvaru hvězd, se Venuše se Spicou „utápí“ v jakémsi sloupu jasnějšího světla. Tento svit je věrně známý všem fotografům temného nebe, neboť jde o tzv. zodiakální (či také zvířetníkové) světlo. Slabý svit promítající se do zodiakálních souhvězdí ve skutečnosti přichází od Slunce, ovšem ne přímo nýbrž rozptylem o prach rozmělněný v rovině Sluneční soustavy. Kdekoli na světě daleko od měst a světelného znečištění by ho každý mohl spatřit pouhýma očima zejména před úsvitem a po soumraku jako slabý, ale nepřehlédnutelný kužel záře vycházející od obzoru tam, kde se pod horizontem skrývá Slunce. Bohužel na většině míst k tomu brání nepříjemné světelné znečištění.

Najděte kometu!

Pozorný pohled učiněný fajnšmekry odhalí ještě víc. Pokud si kliknete na anotovaný snímek, najdete na něm kromě Spicy a zodiakálního světla malou zelenou hvězdičku, která ovšem zdaleka hvězdou není. Ano, i při tak krátké expozici v křišťálově průzračném výhledu do vesmíru zachytil japonský astronaut alespoň náznakem nejjasnější část komety Catalina! Ta je nyní čím dál lépe pozorovatelná v ranních hodinách a fotografové si vychutnávají její dvojitý ohon.

Světélkuje atmosféra?

Ano, světélkuje! Pokud se pozorně podíváte na periferii Zeměkoule, jasně spatříte jakýsi okraj atmosféry. Samozřejmě naše atmosféra není úplně ohraničená, jen řídne a chladne s rostoucí nadmořskou výškou (ve výšce ISS okolo 400 kilometrů nad Zemí je stále ještě mírně znát její přítomnost, neboť brzdí samotnou ISS – ta se zpomaluje třením o molekuly řídkého vzduchu, pomalu padá k Zemi a jednou za čas ji musí nějaká mise opět „vyzvednout“ na vyšší orbit). Takže ten okraj, co vidíte, je ve skutečnosti hranice zářícího vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, řádově okolo 100-200 kilometrů nad Zemí. Toto atmosférické záření, častěji zmiňované jako „airglow“ (doslova zář vzduchu), je způsobeno primárně reakcemi zemské atmosféry na ultrafialové záření Slunce, ovšem jednotlivé barevné složky tohoto světélkování jsou důsledkem ještě mnoha dalších sekundárních procesů jako například tzv. chemiluminiscence. Na opravdu tmavém nebi se dá airglow bez barev spatřit očima a v plné kráse pak zachytit fotograficky. Ostatně značně více se dozvíte v následujícím videu Evropské jižní observatoře, na jehož scénáři se podílel také Petr Horálek z České astronomické společnosti.

Video: ESOcast o Airglow
(autoři: ESO a Petr Horálek; nezapomeňte si přepnout na české titulky)

Pohled na rušivé světlo z měst

Světelné znečištění, nebo také světelný smog se může zdát z vesmíru pozoruhodný, ale nyní se již toto považuje za jeden z velkých problémů na Zemi. Už zdaleka nejde jen o to, že se snažíme zabránit rozšiřování světelného znečištění ovzduší do okolí, abychom měli průhledně čistý výhled k nočnímu nebi. Problém se významně dotýká i světové ekologie, ekonomiky, dopravy a dokonce i zdraví lidí. Navíc v dnešním 21. století si obyvatelé měst už těžko (vlastně vůbec) nedovedou představit čisté noční nebe se zářící Mléčnou dráhou, se smutkem znalejších dokonce vidí snímky zobrazující krásu Mléčné dráhy za jakési sci-fi nebo výtvor v grafickém počítačovém editoru.  I tohoto problému si můžete v širší perspektivě všimnout na fotografii. Je krásně znát, jak se projevuje světelné znečištění na Zemi při pohledu z kosmu. Přemíra světla z měst a přidružených lokalit se rozléhá jak „jed v žilách“ po velké ploše záběru Země. O problému jsme se již kolikrát zmiňovali a více o něm najdete také na speciální stránce Astro.cz. I toto je tématem mise japonského astronoma v rámci jeho mise. Ostatně jak sám japonský astronaut zmiňuje, studium klimatu Země z kosmu je obecně nesmírně zajímavý a perspektivní  obor.

Autor snímku KIMIYA YUI

Kimiya se narodil roku 1970 ve slavném městě Nagano. Před nástupem do Japan Self Defense Force (Japonská obranná síla) prošel studiem vzdělání vědy a techniky v National Defense Academy (Národní obranná akademie Japonska). A v březnu roku 1992 v studium ukončil. Poté se konečně po kalendářním měsíci dostal do už zmiňované Obranné síly Japonska. Až do svého odchodu do důchodu, od prosince roku 2008 pracoval jako podplukovník. Už v únoru roku 2009 se mu poštěstilo, že byl vybrán jako astronaut do Japonské agentury - JAXA. To nejlepší však následovalo poté, co se rozhodl od v dubnu roku 2009 stát se kandidátem na astronauta. Aby svého snu dostál, musel zvládnout např.  trénink přežití v divočině. V červenci roku 2011 byl certifikován na pravého astronauta ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímek Venuše nad Zemí na stránkách NASA
[2] Více o astronautovi Kimiya Yui na stránkách JAXA

Převzato: Hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice