Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Podlouhlý oblak v atmosféře Marsu poblíž sopky Arsia Mons
Autor: ESA/GCP/UPV/EHU Bilbao, CC BY-SA 3.0 IGO

Vysoko přes vrcholek dlouho mrtvého vulkánu v blízkosti marťanského rovníku se táhnul napříč zdejší oblohou nadýchaný bílý oblak. Na první pohled vypadal podobně jako kouřová vlečka vytvořená při vulkanické erupci, avšak planeta Mars je světem se „studeným a mrtvým srdcem“. Ačkoliv to vypadá, že se oblak vynořil z vrcholku vulkánu, astronomové z Evropské kosmické agentury ESA se domnívají, že se zkrátka jedná o něco zcela jiného. Na Marsu nebyly pozorovány erupce sopek po milióny roků, takže je nulová šance, že právě oblast Arsia Mons je na pokraji svého probuzení.

Takže o co se tady může jednat? Od 13. září 2018 pozorovala sonda Mars Express provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA vývoj podlouhlého oblaku vznášejícího se v sousedství 20 kilometrů vysokého vulkánu Arsia Mons, v blízkosti rovníku rudé planety. Navzdory této poloze není pozorovaný atmosférický útvar spojován s vulkanickou aktivitou, ale spíše s oblakem tvořeným krystalky vodního ledu buzeným podmínkami na závětrném svahu sopky. Zdejší situace ovlivňuje proudění vzduchu – což je něco, co vědci označují jako orografická nebo závětrná oblaka – a může se jednat o obvyklý úkaz v tomto regionu.

Oblak byl pozorován 10. října 2018 kamerou Visual Monitoring Camera (VMC) na palubě sondy Mars Express – která pořídila několik set snímků během posledních několika týdnů – jako bílý podlouhlý útvar táhnoucí se v délce 1 500 kilometrů západně od vulkánu Arsia Mons. Pro porovnání, sopka ve tvaru kužele má průměr zhruba 250 kilometrů; celkový pohled na region je na úvodním obrázku.

Detailní snímek podlouhlého oblaku pořízený 21. 9. 2018 Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Detailní snímek podlouhlého oblaku pořízený 21. 9. 2018
Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Na severní polokouli Marsu právě 16. října 2018 nastal zimní slunovrat. V posledních měsících předcházejících slunovratu se většina oblačné aktivity nad velkými vulkány rozplynula; jejich vrcholky bývají zcela pokryty oblačností téměř po celý zbytek roku. Avšak sezónní opakující se vznik podobných oblaků z krystalků vodního ledu, jaký je ukázán na publikovaném snímku, je známý v oblasti jihozápadního svahu této sopky – naposled je Mars Express a jiné sondy pozorovaly v letech 2009, 2012 a 2015.

Změny vzhledu oblačnosti v průběhu marťanského dne rostoucí do délky během místního rána můžeme pozorovat na závětrné straně sopky téměř rovnoběžně s rovníkem. Dosahují přitom úchvatných rozměrů, díky kterým může být oblak pozorovatelný dokonce i pozemními dalekohledy.

Utváření oblaků z ledových krystalků je citlivé na množství prachu přítomného v atmosféře. Tyto snímky pořízené po rozsáhlé prachové bouři, která zachvátila téměř celou planetu Mars v červenci a srpnu letošního roku, poskytly důležité informace o vlivu prachu na vývoj oblačnosti a její proměnlivost během celého roku.

Oblak podlouhlého tvaru vznášející se nedávno poblíž vulkánu Arsia Mons byl rovněž pozorován spektrometrem OMEGA pro oblast viditelného a infračerveného záření a pomocí stereo kamery High Resolution Stereo Camera (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Získané informace poskytují vědcům různorodá data ke studiu tohoto úkazu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Orografický oblak, Mars express, Planeta Mars


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »