Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Podlouhlý oblak v atmosféře Marsu poblíž sopky Arsia Mons
Autor: ESA/GCP/UPV/EHU Bilbao, CC BY-SA 3.0 IGO

Vysoko přes vrcholek dlouho mrtvého vulkánu v blízkosti marťanského rovníku se táhnul napříč zdejší oblohou nadýchaný bílý oblak. Na první pohled vypadal podobně jako kouřová vlečka vytvořená při vulkanické erupci, avšak planeta Mars je světem se „studeným a mrtvým srdcem“. Ačkoliv to vypadá, že se oblak vynořil z vrcholku vulkánu, astronomové z Evropské kosmické agentury ESA se domnívají, že se zkrátka jedná o něco zcela jiného. Na Marsu nebyly pozorovány erupce sopek po milióny roků, takže je nulová šance, že právě oblast Arsia Mons je na pokraji svého probuzení.

Takže o co se tady může jednat? Od 13. září 2018 pozorovala sonda Mars Express provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA vývoj podlouhlého oblaku vznášejícího se v sousedství 20 kilometrů vysokého vulkánu Arsia Mons, v blízkosti rovníku rudé planety. Navzdory této poloze není pozorovaný atmosférický útvar spojován s vulkanickou aktivitou, ale spíše s oblakem tvořeným krystalky vodního ledu buzeným podmínkami na závětrném svahu sopky. Zdejší situace ovlivňuje proudění vzduchu – což je něco, co vědci označují jako orografická nebo závětrná oblaka – a může se jednat o obvyklý úkaz v tomto regionu.

Oblak byl pozorován 10. října 2018 kamerou Visual Monitoring Camera (VMC) na palubě sondy Mars Express – která pořídila několik set snímků během posledních několika týdnů – jako bílý podlouhlý útvar táhnoucí se v délce 1 500 kilometrů západně od vulkánu Arsia Mons. Pro porovnání, sopka ve tvaru kužele má průměr zhruba 250 kilometrů; celkový pohled na region je na úvodním obrázku.

Detailní snímek podlouhlého oblaku pořízený 21. 9. 2018 Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Detailní snímek podlouhlého oblaku pořízený 21. 9. 2018
Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Na severní polokouli Marsu právě 16. října 2018 nastal zimní slunovrat. V posledních měsících předcházejících slunovratu se většina oblačné aktivity nad velkými vulkány rozplynula; jejich vrcholky bývají zcela pokryty oblačností téměř po celý zbytek roku. Avšak sezónní opakující se vznik podobných oblaků z krystalků vodního ledu, jaký je ukázán na publikovaném snímku, je známý v oblasti jihozápadního svahu této sopky – naposled je Mars Express a jiné sondy pozorovaly v letech 2009, 2012 a 2015.

Změny vzhledu oblačnosti v průběhu marťanského dne rostoucí do délky během místního rána můžeme pozorovat na závětrné straně sopky téměř rovnoběžně s rovníkem. Dosahují přitom úchvatných rozměrů, díky kterým může být oblak pozorovatelný dokonce i pozemními dalekohledy.

Utváření oblaků z ledových krystalků je citlivé na množství prachu přítomného v atmosféře. Tyto snímky pořízené po rozsáhlé prachové bouři, která zachvátila téměř celou planetu Mars v červenci a srpnu letošního roku, poskytly důležité informace o vlivu prachu na vývoj oblačnosti a její proměnlivost během celého roku.

Oblak podlouhlého tvaru vznášející se nedávno poblíž vulkánu Arsia Mons byl rovněž pozorován spektrometrem OMEGA pro oblast viditelného a infračerveného záření a pomocí stereo kamery High Resolution Stereo Camera (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Získané informace poskytují vědcům různorodá data ke studiu tohoto úkazu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Orografický oblak, Mars express, Planeta Mars


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »