Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Podlouhlý oblak v atmosféře Marsu poblíž sopky Arsia Mons
Autor: ESA/GCP/UPV/EHU Bilbao, CC BY-SA 3.0 IGO

Vysoko přes vrcholek dlouho mrtvého vulkánu v blízkosti marťanského rovníku se táhnul napříč zdejší oblohou nadýchaný bílý oblak. Na první pohled vypadal podobně jako kouřová vlečka vytvořená při vulkanické erupci, avšak planeta Mars je světem se „studeným a mrtvým srdcem“. Ačkoliv to vypadá, že se oblak vynořil z vrcholku vulkánu, astronomové z Evropské kosmické agentury ESA se domnívají, že se zkrátka jedná o něco zcela jiného. Na Marsu nebyly pozorovány erupce sopek po milióny roků, takže je nulová šance, že právě oblast Arsia Mons je na pokraji svého probuzení.

Takže o co se tady může jednat? Od 13. září 2018 pozorovala sonda Mars Express provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA vývoj podlouhlého oblaku vznášejícího se v sousedství 20 kilometrů vysokého vulkánu Arsia Mons, v blízkosti rovníku rudé planety. Navzdory této poloze není pozorovaný atmosférický útvar spojován s vulkanickou aktivitou, ale spíše s oblakem tvořeným krystalky vodního ledu buzeným podmínkami na závětrném svahu sopky. Zdejší situace ovlivňuje proudění vzduchu – což je něco, co vědci označují jako orografická nebo závětrná oblaka – a může se jednat o obvyklý úkaz v tomto regionu.

Oblak byl pozorován 10. října 2018 kamerou Visual Monitoring Camera (VMC) na palubě sondy Mars Express – která pořídila několik set snímků během posledních několika týdnů – jako bílý podlouhlý útvar táhnoucí se v délce 1 500 kilometrů západně od vulkánu Arsia Mons. Pro porovnání, sopka ve tvaru kužele má průměr zhruba 250 kilometrů; celkový pohled na region je na úvodním obrázku.

Detailní snímek podlouhlého oblaku pořízený 21. 9. 2018 Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Detailní snímek podlouhlého oblaku pořízený 21. 9. 2018
Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Na severní polokouli Marsu právě 16. října 2018 nastal zimní slunovrat. V posledních měsících předcházejících slunovratu se většina oblačné aktivity nad velkými vulkány rozplynula; jejich vrcholky bývají zcela pokryty oblačností téměř po celý zbytek roku. Avšak sezónní opakující se vznik podobných oblaků z krystalků vodního ledu, jaký je ukázán na publikovaném snímku, je známý v oblasti jihozápadního svahu této sopky – naposled je Mars Express a jiné sondy pozorovaly v letech 2009, 2012 a 2015.

Změny vzhledu oblačnosti v průběhu marťanského dne rostoucí do délky během místního rána můžeme pozorovat na závětrné straně sopky téměř rovnoběžně s rovníkem. Dosahují přitom úchvatných rozměrů, díky kterým může být oblak pozorovatelný dokonce i pozemními dalekohledy.

Utváření oblaků z ledových krystalků je citlivé na množství prachu přítomného v atmosféře. Tyto snímky pořízené po rozsáhlé prachové bouři, která zachvátila téměř celou planetu Mars v červenci a srpnu letošního roku, poskytly důležité informace o vlivu prachu na vývoj oblačnosti a její proměnlivost během celého roku.

Oblak podlouhlého tvaru vznášející se nedávno poblíž vulkánu Arsia Mons byl rovněž pozorován spektrometrem OMEGA pro oblast viditelného a infračerveného záření a pomocí stereo kamery High Resolution Stereo Camera (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Získané informace poskytují vědcům různorodá data ke studiu tohoto úkazu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Orografický oblak, Mars express, Planeta Mars


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »