Fotky Pluta pro Vás, pane Vítku!
Někteří čtenáři možná nerozumí názvu článku, proto rád přidám vysvětlení. Skvělý český popularizátor kosmonautiky a nekonečná studnice znalostí na toto téma, Mgr. Antonín Vítek, CSc. totiž v červenci 2011 při rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil: „Potřeboval bych se dožít 15. července 2015, kdy sonda New Horizons One proletí ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů od Pluta a pořídí jeho snímky i snímky čtyř jeho měsíců. A taky bych se chtěl dožít pilotovaného letu na některý z asteroidů. Avšak můj největší sen je naprosto nerealizovatelný: Prožít celé to půlstoletí kosmonautiky ještě jednou, ale mít k tomu internet.“
Třetí přání se bohužel splnit nedá, první dvě tužby jsou sice reálnější, ale pan Vítek nás bohužel na konci února 2012 opustil. Na pilotovanou výpravu k asteroidu si sice ještě nějaký ten rok počkáme, ale právě dnes dorazily na Zemi první fotky Pluta ze předvčerejšího maximálního přiblížení. Snímky jsou pochopitelně určené všem, ale speciálně bychom je chtěli věnovat panu Vítkovi, který celé dění jistě sleduje ze své planetky 30253 Vitek.
V souvislosti se vzpomínkou na Antonína Vítka tedy ještě jednou přinášíme rekapitulaci prvních výsledků publikovaných den po průletu družice New Horizons kolem Pluta. Ve středu 15. července ve 21:00 našeho času začala tisková konference, na které členové týmu okolo New Horizons prezentovali první obdržená data z doby velkého přiblížení. Sonda během dvou komunikačních oken pochopitelně nemohla přenést mnoho snímků, ale jako první předkrm to postačuje více než dobře. Vědomí, že na palubě sondy se nachází mnohem více snímků, mnohé dokonce s ještě lepším rozlišením, je přímo fascinující.
Jako první jsme spatřili snímek malého měsíce Hydra. Ten byl až doposud moc malý na to, aby se fotil. První zveřejněná fotka sice na první pohled není nic světoborného, ale je potřeba si uvědomit, že se nejedná o nejdetailnější snímek, jaký má sonda k dispozici – jeho rozlišení je cca. 2 km/pixel. Sonda byla v době focení cca. 640 000 kilometrů od měsíce. I z toho, co máme na Zemi už mohou vědci odhadnout velikost tohoto měsíce. Aktuální odhady hovoří o velikosti 43 x 33 kilometrů. Ano, velikost těm bystřejším už napověděla – Hydra má podle všeho opravdu nepravidelný, šišatý tvar. Potvrdily se tak několik týdnů staré spekulace na základě simulací z Hubbleova teleskopu – viz článek na kosmonautix.cz.
U Hydry je překvapující i to, jak dobře její povrch odráží světlo. To vede odborníky k teoriím, že by tento měsíc mohl být tvořený vodním ledem. Sonda má ve své paměti uložené i detailnější fotky Hydry. Je proto velmi pravděpodobné, že se v dalších týdnech, či měsících bude tato teorie zpřesňovat – to ostatně platí pro všechny teorie, které v dnešním článku nakousneme.
Jako druhý přišel ke slovu přístroj RALPH, což je spektrometr měřící složení hornin na povrchu. V první zásilce vědeckých dat sice chyběly informace z tohoto přístroje (přednost dostaly jiné informace), vědecké týmy tak prezentovaly chemickou analýzu pořízenou ještě před maximálním přiblížením – 12. července. Níže přiložený obrázek ukazuje povrch Pluta se zaměřením na vlnové délky, které registrují přítomnost metanu.
Data ukazují poměrně vysoké koncentrace v okolí rovníku. Na tiskové konferenci jsme se dočkali také porovnání polární a rovníkové oblasti. Dosavadní data ukazují, že oblasti mají odlišné složení a odborníci se zatím nechtějí pouštět do spekulací. Přiznávají, že „bychom mohli roky simulovat různé scénáře, ale lepší bude, když počkáme na detailnější měření“.
Pak už přišel ke slovu Charon. Přiloženou fotku pořídila kamera LORRI ze vzdálenosti 466 000 kilometrů – barvy dodal systém Ralph ze snímkování o den dříve.. Na snímku vidíme celou řadu povrchových útvarů. Velmi nápadná je tmavá oblast v okolí pólů, která dostala pracovní název „Mordor“. Kromě ní můžeme na snímku spatřit i několik kilometrů hluboký kaňon, který se táhne v pravé části snímku – v jednom místě se dokonce dotýká horizontu a kotouček je tak trochu „vykouslý“.
Na Charonu vědci nepozorují mnoho kráterů, což naznačuje, že se jedná o mladý svět, který zahlazuje dřívější impakty. Je potřeba poznamenat, ež se jedná o komprimovaný snímek, aby bylo možné jej co nejrychleji poslat na Zemi, takže některé drobné detaily nemusí být vidět. Nekomprimovaná verze fotky je stále na sondě a na Zemi se pošle později. Odesílání všech nekomprimovaných dat z těsného průletu bude trvat až do listopadu 2016! Co je na tom všem nejlepší? Že v paměti sondy jsou uložené ještě 5x detailnější fotky tohoto měsíce. Máme se opravdu na co těšit.
Na závěr přišel čas na zlatý hřeb celého programu – detailní fotku Pluta. Už jen při pohledu na obrázek vpravo, kde vidíte obrázek pořízený den před průletem, kde je zvýrazněná nová fotka Vám dojde, jak neuvěřitelný skok v zobrazení detailů nás nyní potkal. Sonda nám zatím poslala jediný snímek Pluta z maximálního přiblížení – vznikl cca. 90 minut před nejbližším průletem.
Na fotce vidíme hory, které jsou podle všeho tvořeny ledem. A opět tu chybí krátery a stopy po kolizích, kterým muselo být Pluto v historii vystaveno. Vědci proto přichází s odvážnou teorií – Pluto je možná stále geologicky aktivní. Jde o překvapivou teorii, protože se jedná o malé těleso, ale docela to zapadá do dřívější mozaiky. Už když Voyager 2 prolétl kolem Neptunova měsíce Triton, všimli si odborníci, že na povrchu nejsou vidět krátery. Tehdy se to ale shodilo na to, že Triton je blízko Neptunu a jeho slapové síly způsobily aktivitu měsíce, která vymazala povrchové stopy.
Jenže teď vidíme téměř to samé i na Plutu, které u sebe nemá žádné velké těleso – Charon je na něco takového příliš slabý. Může se jednat o jeden z prvních přímých důkazů kryovulkanismu, což je u takto malého tělesa opravdu značné překvapení. Vždyť jen hory na fotce mají podle odhadů jen asi 100 milionů let, což je ve vesmírných měřítkách téměř okamžik. Vědci nešetří chválou a tvrdí, že se jedná o jeden z nejmladších povrchů, jaké kdy v celé Sluneční soustavě spatřili.
Ačkoliv se na Plutu nachází ve velkém metan a dusík, tyto materiály nejsou dostatečně pevné na to, aby se z nich zformovaly hory. V podmínkách, které panují na Plutu, jde hlavně o nízké teploty, se ale vodní led chová téměř jako kámen. Metan a dusík zřejmě tvoří jen „poprašek“ na těchto horách, jejichž výška se odhaduje na zhruba 3 300 metrů. Pluta se týká ještě jedna zpráva, která na tiskové konferenci zazněla. Asi každý si všiml, že na fotkách Pluta je vidět výrazný světlý útvar, jehož tvar evokuje srdce. Odborníci se rozhodli, že tuto lokalitu pojmenují Tombaugh regio na počet objevitele Pluta, kterým byl Clyde Tombaugh.
Tisková konference toho na první pohled mnoho nepřinesla, jen pár fotek. Ale byla by velká chyba, pokud by to takto někdo hodnotil. Žijeme v úžasné době. V řádu desítek hodin se k nám dostanou fotky od Pluta – od té malé nevýrazné tečky, kterou jsme ještě před pár týdny viděli jako rozmazaný shluk pár pixelů a teď na jeho povrchu sledujeme ledové hory. Je fascinující, kolik informací se dá vyčíst z pár snímků. Už v pátek by měla přijít další tisková konference, na které budou představeny další snímky. Opět Vás o nich budeme samozřejmě informovat. Pluto se ukazuje jako mimořádně zajímavý svět. Kdo čekal nudnou, geologicky mrtvou kouli, ten se teď asi hodně diví.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zpravodajství z mise New Horizons na Astro.cz
[2] Speciální stránka o misi New Horizons a seznam vydaných článků
[3] Antonín Vítek v síni slávy ČAS
Převzato: www.kosmonautix.cz