Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fotogalerie: Sluneční skvrny června 2012

Fotogalerie: Sluneční skvrny června 2012

Sluneční skvrny. Autor: Pavel Uhrin
Sluneční skvrny.
Autor: Pavel Uhrin
Na sluneční tváři se na nás opět usmívají výraznější skvrny, které jsou za vhodných podmínek či přes bezpečný filtr viditelné i pouhýma očima. Dalekohled je pak krásně rozloží na jejich temné umbry a paprskovité penumbry. Ačkoliv jsou a ještě hlavním hitem noční oblaka, jejichž letošní sezóna nás už stihla mile překvapit a vyplatí se dále za soumračných dob brouzdat očima po obzoru, i skvrny fotografy zaujaly. Snímky skvrn AR1504 a AR1505 nám již několik čtenářů zaslalo, což si zaslouží tuto galerii. Autorům děkujeme a připomínáme, že výrazné skvrny budou vidět ještě necelý týden.

Aktualizováno: 2. července 2012, 0:03 SELČ.

Své snímky slunečních skvrn AR1504-1505 zasílejte do této galerie přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnovějších pozorování. Zasílat můžete také do ČAM.


Fotogalerie čtenářů:

Slnečné škvrny. Autor: Robert Dianovský
Slnečné škvrny.
Autor: Robert Dianovský
Jméno: Robert Dianovský
Datum: 1. července 2012, 11:11 SELČ
Místo: Levice, Slovensko
Poznámka: Teleskop CELESTRON TravelScope 70. Fotené afokálne kompaktným fotoaparátom AGFA DC-833m. Upravené v programe Picasa 3.

Další snímky

[1]

Flekaté Slunce - pokračování. Autor: Richard Kotrba
Flekaté Slunce - pokračování.
Autor: Richard Kotrba
Jméno: Richard Kotrba
Datum: 30. června 2012, kolem 18. hodiny
Místo: Hradec Králové
Poznámka: TAL 125, Herschel hranol + Solar Continuum filtr, QHY5T, EQ6. Složeno 1200 snímků v Registax5, FlatField (jen takový nedokonalý kvůli prachu na čipu), doladěno v ZPS14. Přiložený snímek má 75% velikost, plný je na foto.kopule.cz.
Flekaté Slunce - skupiny skvrn. Autor: Richard Kotrba
Flekaté Slunce - skupiny skvrn.
Autor: Richard Kotrba
Jméno: Richard Kotrba
Datum: 28. června 2012, kolem 18:00 SELČ
Místo: Hradec Králové
Poznámka: Refraktor TAL 125, montáž EQ-6, Herschel hranol, filtr Baader Solar Continuum + šedý filtr, kamera QHY5T, nahráno 2 min video, zpracování Registax5 (400 snímků), doladění křivek ZPS14. Fotografováno z podlahy obýváku v paneláku balkonovými dveřmi... Snímek 03b je bohužel zatížen stopami nečistot.

Další snímky

[1]

Slunce 17. 6. 2012. Autor: Miloš Žák
Slunce 17. 6. 2012.
Autor: Miloš Žák
Jméno: Miloš Žák
Datum: 17. června 2012, 14:53 SELČ
Místo: Mírovka u Havlíčkova Brodu
Poznámka: Canon EOS 1100D v primárním ohnisku dalekohledu Maksutov-Casssegrain 150/1800. Údaje o snímku: čas: 1/800s, citlovost: iso 200, Zpracování - ZPS 12. Stránky autora.
Sluneční skvrny. Autor: Pavel Uhrin
Sluneční skvrny.
Autor: Pavel Uhrin
Jméno: Pavel Uhrin
Datum: 18. června 2012, 18:26 SELČ
Místo: Čeperka
Poznámka: EQ6pro. refraktor 120/1000, Canon 450D Rexistax6.

Další snímky

[1]

vývoj skupiny skvrn AR1504 a AR1505. Autor: Martin Bakeš
vývoj skupiny skvrn AR1504 a AR1505.
Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 15. - 18. června 2012
Místo: Vamberk
Poznámka: Olympus E5, Scientific Explorer 127, solar filtr BAADER.

Další snímky

[1], [2]

slnečné škvrny. Autor: Pavol Šidlo
slnečné škvrny.
Autor: Pavol Šidlo
Jméno: Pavol Šidlo
Datum: 17. června 2012, 9:17 SEČ; 26. září 2011, 12:53 SEČ
Místo: Kysucké Nove Mesto, Slovensko
Poznámka: Newton 200/997 vlastnej konštrukcie. Výrobca zrkadiel ATC Přerou. Fotoaparát Panasonic DMC-TZ4, slnečná fólia baader. Bes uprav snímkou.

Další snímky

[1], [2], [3]

Slunce - skupina skvrn AR 1504 a AR 1505. Autor: František Spiššiak
Slunce - skupina skvrn AR 1504 a AR 1505.
Autor: František Spiššiak
Jméno: František Spiššiak
Datum: 17. června 2012, 11.30 SELČ
Místo: Ostrava - Zábřeh
Poznámka: Canon EOS 550, teleobjektiv Sigma 70-300 mm + Baader astrofólie (použito maximálního zoomu), čas 1/3200. Snímky zvětšeny, doostřeny ve Photoshopu a oříznuty.

Další snímky

[1]

Slnečné škvrny AR1504 - AR1508. Autor: Ľubomír Leňko
Slnečné škvrny AR1504 - AR1508.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 17. června 2012, 19:34 SELČ
Místo: Košice, Slovensko
Poznámka: Panasonic DMC-FZ28,ISO 100, 1/1000 sec, F 4.2 - 7.0.

Další snímky

[1], [2]

Slnečné škvrny. Autor: Robert Dianovský
Slnečné škvrny.
Autor: Robert Dianovský
Jméno: Robert Dianovský
Datum: 17. června 2012, 11:21 SELČ
Místo: Levice, Slovensko
Poznámka: Teleskop: CELESTRON TravelScope 70 + fólia Astro Solar. Fotoaparát: AGFA DC-833 m. Fotografie upravené v programe Picasa 3.
Slnko. Autor: Filip Polončák
Slnko.
Autor: Filip Polončák
Jméno: Filip Polončák
Datum: 17. června 2012, 18:25
Místo: Stropkov, Majerská 1666/53
Poznámka: Celestron Nexstar 114 SLT, mobil HTC Desire S. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Slnečné škvrny AR1504 - AR1508. Autor: Ľubomír Leňko
Slnečné škvrny AR1504 - AR1508.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 16. června 2012, 19:12 - 19:21 SELČ
Místo: Košice, Slovensko
Poznámka: Panasonic DMC-FZ28,ISO 100, 1/1000 sec, F 4.2 - 7.0

Další snímky

[1], [2], [3]

Sluneční skvrny. Autor: Michal Špaček
Sluneční skvrny.
Autor: Michal Špaček
Jméno: Michal Špaček
Datum: 16. června 2012, 15:35 SELČ
Místo: Třebíč
Poznámka: Canon IXUS 220HS + AstroSolar folie, oříznuto.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrny 16.6.2012. Autor: Věra Mazáčová
Sluneční skvrny 16.6.2012.
Autor: Věra Mazáčová
Jméno: Věra Mazáčová
Datum: 16. června 2012, 11:30 SELČ
Místo: Krásná Lípa
Poznámka: Messier AR 90/900, okulár SP 26mm, Canon EOS 400D, 1/125, ISO 100, Baader Astro Solar folie.
Slnečné škvrny AR1504 - AR1508. Autor: Ľubomír Leňko
Slnečné škvrny AR1504 - AR1508.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 15. června 2012, 18:18 SELČ
Místo: Košice, Slovensko
Poznámka: Sunspot AR1504-1508, Panasonic FZ28 digital camera, 100 ASA, 1/1000 - 1/1300 s expozice, Baader AstroSolar filter.

Další snímky

[1], [2], [3]

Sluneční skvrna AR 1504. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR 1504.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 15. června 2012, 9:31 SELČ
Místo: Švihov
Poznámka: MAK 90/1250. EOS 450D. AstroSolar folie. Zpracováno v Registax 6.
Slnečné škvrny AR1504 - AR1508. Autor: Ľubomír Leňko
Slnečné škvrny AR1504 - AR1508.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 14. června 2012, 18:09 SEČ
Místo: Košice, Slovensko
Poznámka: Panasonic FZ28 + Baader AstroSolar, 1/1000 sec F 5.0 - 1/1300 sec F 7.0, ISO 100. Orez snímkov v programe XnWiew.

Další snímky

[1], [2], [3], [4]


Související a doporučujeme:
[1] Stránka o Slunci na Astro.cz
[2] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Sluneční aktivita, Sluneční skvrny, Slunce, Čtenářská galerie


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »