Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)

Jeden z historických snímků komety C/1956 R1 (Arend-Roland) přes negativ

Lidstvo odjakživa provázely komety, ba dokonce možná stály i za vznikem života zde na Zemi. Zatímco mnoho komet zůstane slabými objekty téměř bez povšimnutí, některé z nich doslova zazáří. To se stávat bude a stávalo se to samozřejmě i v minulosti. A právě komet z minulých let, desetiletí i století se bude týkat náš nový článkový seriál. Jako první si připomeneme kometu z 50. let 20. století, C/1956 R1 (Arend-Roland).

Tato jasná kometa roku 1957, C/1956 R1 (Arend-Roland), byla objevena Sylvainem Arendem a Georgesem Rolandem na fotografických deskách pořízených 14. září 1956, nalezení ovšem nebylo potvrzeno do 8. listopadu toho samého roku, kdy kometu zachytili pozorovatelé z belgické observatoře Uccle při hledání asteroidů. Kometa měla na deskách jasnost 10 mag, byla silně centrálně kondenzovaná a viditelný byl i krátký ohon. Michael P. Candy zjistil hodnoty orbitálních elementů a určil datum perihelu na 8. dubna 1957. Mnoho věcí indikovalo krásný objekt pro severní polokouli, i přesto že kometa byla toho času stále vzdálena přes 2,5 AU od Slunce a 1,7 AU od Země.

Kometa byla v souhvězdí Ryb do února 1957, kdy se odhady jasnosti pohybovaly již mezi 7,5 a 8 mag a ohon dosáhl délky 8 obloukových minut. V noci na 23. února měl ohon už 1° a jasnost se zvýšila na 7 mag. Na samém konci února kometa zmizela z večerní oblohy kvůli konjunkci se Sluncem, znovuobjevena byla 2. dubna J. G. Gowem (Tapui, Nový Zéland) na ranní obloze s jasností přibližně 2 mag a ohonem dlouhým 3-5°.

Kometa C/1956 R1 (Arend-Roland) - pozitivní snímek
Kometa C/1956 R1 (Arend-Roland) - pozitivní snímek

Následně kometa prolétla perihelem, stalo se tak 8. dubna ve vzdálenosti 0,32 AU od Slunce. Kometa pokračovala ve zjasňování s tím, jak se přibližovala Zemi. V první polovině dubna ji byli schopni spatřit pouze pozorovatelé z jižní polokoule, kometa ke 14. dni v měsíci zjasnila na 1 mag. Do přízemí se kometa dostala 20. dubna, po rapidním zjasňování se její maximální jasnost zastavila téměř na -1 mag. O několik dnů později dosáhl ohon podle konvenčních fotografií délky 25-30°.

Nejpozoruhodnějším jevem byl ale rozhodně protichvost komety, který začal po průletu kolem Země pomalu růst. Tento jev nádherně zobrazuje i negativní obrázek. Antiohon dosáhl délky nejvíce 15° a zůstal viditelný do 2. května. Existuje také podezření, že kometa prodělala outburst někdy kolem jejího znovuobjevení na začátku dubna a antiohon byl vytvořen uvolněným prachem mezi 6. únorem a 1. březnem.

S květnem začala kometa slábnout a 18. dne v měsíci měla již 6 mag, ke 3. červnu zeslábla k 8 mag. Kometa byla pozorována fotograficky do 11. dubna 1958, kdy měla jasnost 21 mag.

Bez překvapení, hyperbolická dráha kometu v roce 1977 vypudila ze Sluneční soustavy, přičemž hodnota její excentricity je nyní na čísle 1,000199. Letos 27. března byla kometa přesně 84,433 AU daleko od Slunce.

Dráha komety C/1956 R1 (Arend-Roland) skrz vnitřními částmi Sluneční soustavy
Dráha komety C/1956 R1 (Arend-Roland) skrz vnitřními částmi Sluneční soustavy




Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa arend-roland


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ve 20:19

Další informace »