Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
Marek Biely Vytisknout článek

Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)

Snímek komety C/2004 B1 (LINEAR) od Jeana-Gabriela Bosche
Autor: Jean-Gabriel Bosch

K tomu, aby byla kometa jasným objektem viditelným v triedrech nebo dokonce pouhým okem, někdy ani není potřeba blízký průlet kolem Slunce nebo Země. V tomto článku si připomeneme jasnou kometu z první poloviny 18. století, jež se nikdy nepřiblížila Zemi na méně než 3 AU a její perihel ležel přes 4 AU daleko od Slunce. Seznamte se s kometou C/1729 P1 (Sarabat).

Jednalo se o kometu, která byla docela dost přehlížená, pohled na ni totiž nebyl zrovna spektakulární, neboť nikdy nedosáhla závratné jasnosti a ani její ohon se příliš neprotáhl, ale od dob komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) mi utkvěla v hlavě myšlenka, čeho tato obrovská kometa mohla dosáhnout, kdyby nepromrhala svůj potenciál.

Objev

Kometa byla objevena 1. srpna 1729 ráno Nicolasem Saarabatem, francouzským matematikem, vědcem a jezuitským knězem, a to pouhým okem při jasnosti okolo 5 mag.

Kometa se nacházela v souhvězdí Koníčka a vizuálně vypadala jako slabá, mlhavá hvězda, o níž si Saarabat nejprve myslel, že je součástí Mléčné dráhy.

Objevitel

Nicolas Saarabat byl synem francouzského malíře Daniela Saarabata a synovcem rytce Isaaca Saarabata. Narozen byl 7. února 1698 v Lyonu.

Rodina byla původně protestantského vyznání a bohatství získávala v obchodování s hodinkami. Daniel Saarabat později konvertoval ke katolictví.

Zájem Nicolase byl odlišný - bavila ho věda v čele s astronomií, dále také věci týkající se magnetismu nebo třeba ponořování kořenů živých rostlin do červené šťávy z bobulí Phytolacca, aby mohl pozorovat cirkulaci.

Saarabat zemřel v roce 1739 na cestě do Paříže, když hledal léčbu na nemoc jater.

Neobvyklá kometa

Od 2. srpna 1729 pozorování rušil Měsíc, další šance na zpozorování komety tak přišla až o týden později, kdy byl Saarabat schopen potvrdit, že jde opravdu o kometu.

Francouzský astronom Jacques Cassini (18. 2. 1677 - 16. 4. 1756), syn slavného italského astronoma Giovanniho Cassiniho, brzy na to v Paříži sdělil, že kometu pozoroval a poznamenal, že byl překvapený tím, jak málo se téměř měsíc od svého objevu pohnula.

K 26. srpnu toho roku měla kometa v průměru 1,5' a jasnost poblíž 3,5 mag.

Ještě drobnost, právě Cassini je zodpovědný za chybu v oficiálním označení komety, jelikož napsal "Sarabat" namísto "Saarabat".

Anglický astronom John Russell Hind byl prvním, kdo vypočítal dráhu komety a určil, že kometa proletěla perihelem 16. června 1729 ve vzdálenosti 4,05 AU od Slunce, takže sotva uvnitř dráhy planety Jupiter v přísluní (to je 4,95 AU - pozn. red.).

Charakteristika dráhy

Epocha: 16. 6. 1729

Perihel: 4,05054 AU

Excentricita: 1 (předpoklad)

Sklon dráhy: 77,095 stupňů

Objevová vzdálenost od Země: 3,125 AU (rovněž největší přiblížení se k Zemi)

Vzdálenost od Země při posledním pozorování: 5,140 AU (jasnost 8 mag)

Vzdálenost, kterou kometa urazila po obloze během 6 měsíců pozorování: 15 stupňů

Vzdálenost mezi Zemí a kometou k 20. dubnu 2015: 237,326 AU

Obří kometa?

Vzorce, které jsem použil k určení skutečné velikosti komy prozrazují, že při použití Cassiniho odhadu 1,5' v průměru se dostaneme k tomu, že by jádro mohlo mít průměr kolem 825,710 km (to je hodně nadnesený odhad - pozn. red.), ale ještě zajímavější je skutečnost, že kometa C/1729 P1 (Sarabat) měla absolutní jasnost okolo -3 mag, což indikuje opravdu velmi velké jádro.

Pro porovnání, kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp), největší známá kometa, která kdy vstoupila do vnitřních částí Sluneční soustavy, měla průměr 60 km a absolutní jasnost -1 mag.

Kometa C/1729 P1 (Sarabat) má velikost jádra pravděpodobně hodně podobnou s mateřskou kometou systému Kreutzovy rodiny komet, jež se kdysi dávno rozpadla na mnoho menších úlomků v dnešní době známých jako lízači Slunce. Ta měla průměr patrně blízký 100 km.

Můžeme si představit, nebo spíše jen snít o tom, jak by kometa C/1729 P1 (Sarabat) vypadala se vzdáleností přísluní dejme tomu třeba 0,5 nebo 0,3 AU.

Nebyla by to pak kometa tisíciletí?

To by mě zajímalo...

Autor původního článku: Neil Norman.



Převzato: CometBase.net



Seriál

  1. Historické komety, díl 1: C/1956 R1 (Arend-Roland)
  2. Historické komety, díl 2: 3D/Biela
  3. Historické komety, díl 3: C/1729 P1 (Sarabat)
  4. Historické komety, díl 4: C/1911 O1 (Brooks)
  5. Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)


O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa sarabat, C/1729 P1 (Sarabat)


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »