Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma
Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek

Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce, umožňuje jejich třídění podle různých projevů aktivity a odhadnout jejich velikost, nebo aktivní povrch. Zde přinášíme souhrn pozorování komet za rok 2018.

Rok 2018 nebyl na jasné komety příliš bohatý, do dosahu pouhého oka se dostala jediná kometa, a to 46P/Wirtanen na samém konci roku. Šlo o její nejbližší průlet kolem Země v historii. V průběhu léta pak byla v triedrech dobře pozorovatelná stará krátkoperiodická kometa 21P/Giacobini-Zinner. Obě tyto komety byly pozorovány nejvíce ze všech, především díky dobrým pozorovacím podmínkám (výška nad obzorem v průběhu noci) a jejím jasnostem. 46P dosáhla jasnosti okolo 5 mag, 21P pak okolo 7. hvězdné velikosti. U komety 46P bylo provedeno celkem 43 pozorování (32 CCD měření, 10 pozitivních vizuálních odhadů a jeden negativní vizuální odhad). Kometa 21P měla celkem o jedno pozorování méně, tedy 42 (13 CCD měření a 29 vizuálních odhadů).

Další zajímavé komety, které se dostaly do vizuálního dosahu, byly opět staré krátkoperiodické komety, a to 38P/Stephan-Oterma, která nás poctila svou návštěvou po 38 letech, dále 64P/Swift-Gehrels a nakonec 29P/Schwassmann-Wachmann, která obíhá po téměř kruhové dráze za planetou Jupiter a do vizuálního dosahu se dostává prakticky každoročně při outburstech (skokové zvýšení jasnosti).
38P dosáhla v maximu cca 10 mag a byla pozorována 22× (z toho 20 CCD měření a 2 vizuální odhady). U 64P bylo provedeno 13 CCD měření, v maximu jasnosti měla okolo 9. hvězdné velikosti. 29P byla pozorována 16×, z toho 13× přes CCD a třikrát vizuálně. Při nejjasnějším zaznamenaném outburstu kometa dosáhla jasnosti okolo 11,5 mag.

Zajímavým překvapením se v průběhu listopadu stala kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto), kterou objevili nezávisle na sobě tři amatérští pozorovatelé. Don Machholz ji objevil dokonce vizuálně (předchozí vizuální objev komety nastal před dlouhými osmi lety!), další dva japonští spoluobjevitelé ji našli na snímcích z digitálních fotoaparátů. V maximu jasnosti dosáhla zhruba 8. hvězdné velikosti.

Celkový počet měření/odhadů jasnosti za rok 2018 je 298 ke 45 různým kometám. Vizuálních odhadů bylo provedeno pouze 63, což je nejméně od roku 1991 (42 vizuálních pozorování). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem byl Jakub Černý se 38 vizuálními odhady, na druhém místě je Marek Biely s 8 odhady. Další pozorovatelé přispěli pěti či méně pozorováními, celkem se zapojilo 7 vizuálních pozorovatelů. Na vzestupu jsou CCD/DSLR měření jasností, za rok 2018 bylo učiněno 235 měření. Jediným CCD/DSLR pozorovatelem byl Martin Mašek.

Co se roku 2019 týče, vypadá to, že minimálně čísla u vizuálních pozorování budou ještě horší, protože letošek je na jasnější komety docela chudý. Nezbývá tak než doufat, že se situace v budoucnu zlepší.

Poznámka: Ve statistikách nejsou zahrnuta pozorování Martina Lehkého, který odesílá data do databáze ICQ sám, mimo databázi SMPH.

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018 Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018
Autor: SMPH

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018 Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů
Autor: SMPH




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Komety 2018, C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa), Giacobini-zinner, Kometa 21P, 46P/Wirtanen, 38P/Stephan-Oterma, 64P/Swift-Gehrels, 29P/Schwassmann-Wachmann, Fotometrie, Měření jasnosti, Odhady jasnosti, Kometa 


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »