Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

Kometa ve Vozkovi

Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřeními jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2019.

Rok 2019 nebyl na jasné komety, podobně jako rok 2018, nikterak bohatý. Nejjasnější kometou roku 2019 byla 46P/Wirtanen, která dosáhla nejvyššího lesku již v prosinci předchozího roku a na začátku roku 2019 se její jasnost pohybovala okolo 6. hvězdné velikosti. Druhou nejjasnější kometou byla C/2018 Y1 (Iwamoto) objevená japonským amatérským astronomem, která dosáhla zhruba 7 mag. Třetí nejjasnější kometou roku byla C/2018 W2 (Africano), která se svojí jasností dostala na 8. hvězdnou velikost.

U komety 46P/Wirtanen bylo provedeno 48 pozorování, z toho 37 CCD měření a 11 vizuálních odhadů jasnosti. Komety C/2018 W2 (Africano) a C/2018 Y1 (Iwamoto) byly nejpozorovanějšími kometami v roce 2019. U obou bylo pořízeno 62 pozorování. U první z nich bylo pořízeno 55 CCD měření a 7 vizuálních odhadů, u druhé pak 41 CCD a 21 vizuálních.

Mezi zajímavější komety patřila krátkoperiodická kometa 260P/McNaught, která v maximu dosáhla 12. hvězdné velikosti a byla tak ve vizuálním dosahu větších dalekohledů. U ní bylo pořízeno 59 pozorování (54 CCD a 5 vizuálních). Dále C/2017 T2 (PanSTARRS), která se ke konci roku vyšplhala až k 10. magnitudě (56 pozorování, z toho 51 CCD a 5 vizuálních). Krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann-Wachmann je známá svými relativně častými zjasněními (outbursty), při nichž se přechodně může dostat i do vizuálního dosahu (48 pozorování, z toho 44 CCD a 4 vizuální). Za zmínku stojí ještě kometa C/2018 N2 (ASASSN), která dosáhla zhruba 12. hvězdné velikosti a bylo u ní pořízeno 43 pozorování, z toho 40 CCD a 3 vizuální.

Zajímavou perličkou roku 2019 byl objev první známé mezihvězdné komety 2I/Borisov, která měla v maximu přibližně 15 mag a bylo u ní získáno 22 CCD měření jasnosti.

Celkový počet měření či odhadů jasnosti za rok 2019 je 1119 k 68 různým kometám, což je výrazný nárůst oproti předchozím rokům. U vizuálních odhadů je klesající trend, za rok 2019 jich bylo pořízeno jen 68, zatímco v roce 2018 jsme jich měli 120 a v roce 2017 to bylo 289 odhadů. Počty CCD/DSLR měření naopak narůstají, za rok 2019 jich bylo 1051. V předešlém roce (2018) to bylo 235 měření a v roce 2017 jen 115 měření.

Na pozorování se v roce 2019 podílelo celkem 8 osob, které zaslaly svá měření či své odhady jasnosti. Nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Mašek s celkovým počtem 1004 pozorování (z toho je 1002 CCD/DSLR měření a 2 jsou vizuální odhady). Martin se tak stal třetí osobou na světě, která překonala magickou hranici 1000 měření/odhadů jasností komet v rámci jednoho roku. Pro zajímavost uveďme, že všichni tři pozorovatelé, kteří tuto metu překonali, jsou z České republiky (Kamil Hornoch 1637 měření/odhadů v roce 2003 a 1132 v roce 2002 a Jiří Srba 1135 v roce 2005). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem v roce 2019 byl Martin Lehký s 34 vizuálními odhady. Martin Lehký shrnul svá pozorování v článku v časopise Povětroň 1/2020.

Doufejme, že letošní rok přinese více jasných komet a také, že se zlepší situace s klesajícím trendem u vizuálních odhadů. Na úplný závěr tu máme tabulky s přehledem pozorování.

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/DSLR měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2019: Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/DSLR měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2019:
Autor: SMPH

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2009-2019: Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2009-2019:
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2019 s počty CCD/DSLR měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování). Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2019 s počty CCD/DSLR měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování).
Autor: SMPH

 



Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 T2, Kamil Hornoch, Martin Mašek, 2I/Borisov, 260P/McNaught, 29P/Schwassmann-Wachmann, C/2018 W2, C/2018 Y1, 46P/Wirtanen, Komety 2019


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »