Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jižní polární čepička Marsu

Jižní polární čepička Marsu

Jižní polární čepička
Autor: ESA/DLR/FU Berlin / Bill Dunford

Víření čokolády, karamelu a smetany – tento snímek u vás zcela určitě vzbudil velkou chuť na sladkosti. Jemná krémová barva náhorní plošiny na fotografii je obklopena kakaovým práškem na hřbetech proložených pásy karamelového zbarvení vytvářejících scenérii připomínající kosmické kapučíno.

Tuto fotografii pořídila evropská sonda Mars Express, která fotografuje povrch Marsu a zkoumá jeho atmosféru již od roku 2003. K průzkumu a k prohlídce Marsu posloužilo značné množství snímků červeně a hnědě zbarvené horniny a načervenalé krajiny poseté krátery, avšak rudá planeta, to není jen červená barva.

Jasná bílá oblast na této fotografii představuje ledovou polární čepičku, která pokrývá jižní pól Marsu a je složená ze zmrzlé vody a oxidu uhličitého. Zatímco na obrázku vypadá její povrch hladký, při pohledu z větší blízkosti se polární čepička jeví jako vrstevnatá směs vrcholků, údolí a rovinatých plání, jejichž vzhled se dá připodobnit ke švýcarskému sýru.

Jižní polární čepička Marsu je místy tlustá až 3 kilometry, její průměr je přibližně 350 km. Tyto polární oblasti jsou trvale zaledněné; v době, kdy panuje marťanská zima, tenká ledová čepička zvětšuje svoji velikost co do průměru i tloušťky, ale když se začíná na Marsu oteplovat, její rozměry se opět zmenšují.

Jižní polární čepička se rozkládá asi 150 km severně od jižního geografického pólu Marsu. Evropská sonda Mars Express zachytila její vzhled v době, kdy se rozrostla na maximální velikost. Hluboké impaktní krátery, zejména Hellas Basin – největší impaktní struktura celé planety – má průměr 2300 km a je hluboká 7 km. Silné větry vanoucí napříč planetou Mars směrem k jižnímu pólu, vytvářejí směsici rozdílných systémů vysokého a nízkého tlaku. Tuhý oxid uhličitý uložený v polárních čepičkách sublimuje v těchto oblastech s rozdílným tlakem různou rychlostí, z čehož nakonec vyplynula nerovnoměrná struktura polární čepičky.

Sonda Mars Express vyfotografovala tuto oblast Marsu 17. prosince 2012 v oboru infračerveného záření, zeleného a modrého světla, a to pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Polární čepička, Planeta Mars


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »