Mars zrychluje svoji rotaci
Autor: NASA/JPL-Caltech
Při sledování rychlosti rotace rudé planety využili planetární vědci experiment RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) na palubě sondy InSight. Zjistili, že rotace planety se zrychluje přibližně o čtyři tisíciny úhlové vteřiny za rok – což odpovídá zkrácení délky marťanského dne o zlomek milisekundy za rok.
Přístroj RISE na sondě InSight (NASA) je součástí dlouhé tradice experimentů na marsovských sondách využívajících rádiové vlny k vědeckým účelům, včetně dvojčat sond Viking v 70. letech a sondy Pathfinder v 90. letech. Rádiová technologie sondy InSight, která na Marsu přistála v roce 2018, je však na vyšší úrovni a k modernizaci došlo i u antén pozemské sítě NASA Deep Space Network, které zajišťují příjem dat ze sondy. Tato vylepšení dohromady poskytla asi pětkrát přesnější údaje, než jaké byly k dispozici v případě přistávacích modulů Viking.
V případě sondy InSight vysílali vědci rádiový signál k modulu pomocí sítě Deep Space Network. Experiment RISE pak signál odrážel zpět. Když vědci přijali odražený signál, hledali drobné změny frekvence způsobené Dopplerovým posunem. Měření posunu pak umožnilo vědcům určit, jak rychle planeta rotuje.
„To, co hledáme, jsou odchylky, které v průběhu jednoho marťanského roku činí jen několik desítek centimetrů,“ řekl hlavní řešitel projektu RISE dr. Sebastien Le Maistre, výzkumný pracovník Belgické královské observatoře v Uccle. „Trvá velmi dlouho a je třeba nashromáždit velké množství dat, než tyto odchylky vůbec uvidíme.“
Dr. Le Maistre a jeho kolegové zkoumali data z prvních 900 marťanských dnů (solů) sondy InSight, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby takové odchylky mohli najít. Při zpracování výsledků museli eliminovalt zdroje šumu: voda zpomaluje rádiové signály, takže vlhkost v zemské atmosféře může zkreslit signál přicházející z Marsu. Podobně působí i sluneční vítr, tedy elektrony a protony vyvržené ze Slunce protínající dráhu signálu.
„Je to historický experiment. Přípravě experimentu a odhadu toho, co bychom mohli zjistit, jsme věnovali mnoho času a energie,“ řekl dr. Le Maistre. „Přesto jsme byli z jeho výsledků překvapeni – a to ještě není konec, protože RISE toho má o Marsu ještě hodně co prozradit.“
Autor: NASA/JPL-Caltech/CNES/IPGP
S přihlédnutím ke všem třem měřením odhadli poloměr jádra na 1 790 až 1 850 km. Protože Mars jako celek má poloměr 3 390 km – asi polovinu velikosti Země – je jeho jádro relativně stejně velké.
Měření nutace Marsu rovněž poskytlo podrobnosti o tvaru jádra. „Údaje RISE naznačují, že tvar jádra nelze vysvětlit pouze jeho rotací,“ uvedl dr. Attilio Rivoldini, vědecký pracovník Belgické královské observatoře. „Tento tvar vyžaduje oblasti s mírně vyšší nebo nižší hustotou vyskytující se hluboko v plášti.“
Studie byla publikována v časopise Nature.
Poznámka
Obdobně přesné měření rotace Marsu a studium jeho vnitřní sktruktury měl provádět belgický experiment LaRa (Lander Radioscience) v rámci mise ExoMars. Měl být umístěn na ruském přistávacím modulu Kazačok. Tato část mise ExoMars byla v červenci 2022 z důvodů ruské invaze na Ukrajinu zrušena. ESA uvažuje o vývoji vlastního přistávacího modulu s možným datem startu po roce 2028. O experimentech na jeho palubě nejsou v současné době žádné informace.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] Experiment RISE na Wikipedii (anglicky)
O autorovi
Pavel Hrdlička
Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.
