Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mateřské těleso roje Geminid na vlastní oči

Mateřské těleso roje Geminid na vlastní oči

Planetka (3200) Phaeton.
Autor: Miroslav Lošťák

V těchto dnech máme možnost spatřit planetku č. 3200 Phaethon, která je mateřským tělesem meteorického roje Geminid, jehož maximum je očekáváno ráno 14. 12. Díky relativně blízkému přiblížení planetky k Zemi je viditelná i v malých astronomických dalekohledech.

Planetka Phaethon byla objevena 11. 10. 1983 v datech infračervené astronomické družice IRAS. Krátce po objevu bylo astronomem Fredem Whipplem zjištěno, že dráha planetky je shodná s meteorickým rojem Geminid. Po spočtení přesné dráhy a definitivním očíslování byla planetka pojmenována podle bájného Faethóna, syna boha Hélia. Faeton si na otci vyprosil, aby mohl řidit jeho ohnivé koně. Faethón však neuřídil spřežení, aby neshořela zem, Zeus srazil Faethóna bleskem. 

Dráha planetky Phaethon ve Sluneční soustavě Autor: David Rankin
Dráha planetky Phaethon ve Sluneční soustavě
Autor: David Rankin
Průměr planetky je zhruba 5 km. Její dráha je silně eliptická, může se přiblížit k Zemi až na vzdálenost přibližně 0,02 AU (3 miliony km). Z tohoto důvodu je katalogizována jako potenciálně nebezpečná planetka. Dráha je však bezpečně známa a víme, že v následujících stovkách let se s námi nesrazí. Phaethonův nejbližší bod dráhy ke Slunci (perihelium) je 0,14 AU (21 milionů km), tedy mohem blíže než obíhá Merkur okolo Slunce (zhruba 0,39 AU). Teplota povrchu planetky může dosáhnout přes 400 °C. Toto blízké přibližování ke Slunci způsobuje termální fragmentaci a dává tak vznik již zmíněnému meteorickému roji. Kosmická sonda STEREO u Phaethonu zjistila krátký prachový ohon.

Termální ohon planetky Phaethon zachycený sondou STEREO Autor: NASA/STEREO
Termální ohon planetky Phaethon zachycený sondou STEREO
Autor: NASA/STEREO
Letošní přiblížení k Zemi je velmi výhodné pro pozorovatele na severní polokouli. Planetka se letos k Zemi nejvíce přiblíží 17. 12. a to na vzdálenost 0,069 AU (10,3 milionů km). Nejjasnější bude již o pár dní dříve, konkrétně 14. 12., v tu dobu bude jasnost dosahovat 10,7 mag. Planetku je možné pozorovat již nyní, jelikož jasnost planetky je vyšší než 11. hvězdná velikost. Tato jasnost dovoluje spatřit planetku i malými dalekohledy o průměru okolo 7 cm! V takto malých dalekohledech je však zapotřebí tmavší obloha mimo města. Ve větších dalekohledech (s průměrem optiky nad 15 cm) lze planetku nalézt i na světlejší příměstské obloze. Phaethon se bude poměrně rychle pohybovat oblohou přes souhvězdí Persea, Andromedy, Pegase a Vodnáře. Pod 13. hvězdnou velikost zeslábne v noci z 19. na 20. prosince. Podrobnější mapky na vyhledání planetky jsou ke stažení na stránkách časopisu Sky and Telescope.

Dráha planetky Phaethon (červenou čarou) mezi 12. až 20. prosincem 2017 na obloze. Autor: Martin Mašek, Guide9
Dráha planetky Phaethon (červenou čarou) mezi 12. až 20. prosincem 2017 na obloze.
Autor: Martin Mašek, Guide9

Kromě maxima meteorického roje Geminid dále nezapoměňte na setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze, které proběhne v těchto dnech nad jihovýchodním obzorem. Na závěr nezbývá nic jiného, než popřát dobré počasí a průzračnou oblohu. 

Setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze 14. 12. 2017 v 6h. Autor: Martin Mašek, Stellarium
Setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze 14. 12. 2017 v 6h.
Autor: Martin Mašek, Stellarium

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor planet center
[2] Sky and Telescope



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Geminidy, 3200 Phaeton, Phaethon


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »