Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus jsou podmínky vhodné pro život!

Na Saturnově měsíci Enceladus jsou podmínky vhodné pro život!

Podpovrchový oceán a gejzíry plynů na Enceladu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Vědci ze Southwest Research Institute (SwRI) objevili plynný vodík v gejzírech plynů tryskajících nad povrch Saturnova měsíce Enceladus. Analýza dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini ukázala, že přítomnost plynného vodíku lze nejlépe vysvětlit na základě chemických reakcí mezi kamenným jádrem měsíce a teplou vodou z podpovrchového oceánu. Objevy vědeckého týmu pod vedením SwRI naznačují, že dno oceánu na měsíci Enceladus může obsahovat útvary analogické hydrotermálním průduchům na Zemi, které, jak známe, podporují rozmanitý život na mořském dně.

Vodík je zdrojem chemické energie pro mikroorganismy, které žijí v pozemských oceánech v okolí hydrotermálních sopouchů,“ říká Hunter Waite (SwRI), hlavní vědecký pracovník pro přístroj Ion Neutral Mass Spectrometer (INMS) na palubě sondy Cassini. „Podle našich závěrů jsou stejné zdroje chemické energie přítomny rovněž v oceánu na měsíci Enceladus. Zatím jsme neobjevili důkazy přítomnosti mikrobiálního života, avšak objev plynného vodíku a důkazy probíhající hydrotermální aktivity poskytují lákavou domněnku, že v oceánu  pod ledovou kůrou na měsíci Enceladus může existovat prostředí vhodné pro život.“

Hunter Waite je hlavním autorem článku „Cassini Finds Molecular Hydrogen in the Enceladus Plume: Evidence for Hydrothermal Processes,“ publikovaného 14. dubna 2017 v časopise Science.

Na dně pozemských oceánů produkují hydrotermální průduchy horkou tekutinu obohacenou minerály, umožňující unikátním ekosystémům překypovat neobyčejnými formami života, kterým se zde mimořádně daří. Mikroorganismy přeměňují tekutinu obohacenou minerály na energii potřebnou k metabolickým procesům.

Množství detekovaného molekulárního vodíku je dostatečně vysoké na podporu mikroorganismů podobných těm, které žijí v blízkosti hydrotermálních průduchů v pozemských oceánech,“ říká Christopher Glein (SwRI), spoluautor článku a průkopník mimozemské chemické oceánografie. „Pokud jsou podobné organismy přítomny na Enceladu, mohou spalovat vodík za účelem získání energie pro chemickou syntézu, která možná může sloužit jako základ pro větší ekosystémy.“

Interakce vody s horninou v podpovrchovém oceánu na Enceladu Autor: NASA/JPL-Caltech
Interakce vody s horninou v podpovrchovém oceánu na Enceladu
Autor: NASA/JPL-Caltech
V průběhu těsného průletu kolem měsíce Enceladus 28. října 2015 přístroj INMS na palubě sondy Cassini detekoval molekulární vodík, když sonda prolétávala skrz gejzíry plynu a ledových zrníček vyvrhovaných z prasklin v ledové kůře na povrchu měsíce. Předcházející průlety poskytly důkazy pro existenci globálního podpovrchového oceánu spočívajícího na kamenném jádru. Molekulární vodík ve výtryscích může sloužit jako známka hydrotermálních procesů, které by mohly poskytovat chemickou energii nezbytnou pro podporu života. Aby sonda pátrala po vodíku výhradně pocházejícího z Enceladu, prolétla mimořádně blízko povrchu a přístroj INMS fungoval ve specifickém režimu, aby se vyloučily jakékoliv falešné zdroje plynného vodíku.

Vyvinuli jsme novou operační metodu pro závěrečný průlet sondy Cassini a měření pomocí přístroje INMS na její palubě uvnitř jednoho z četných gejzírů,“ říká Rebecca Perryman (SwRI), vedoucí technická pracovnice pro přístroj INMS. „Prováděli jsme rozsáhlé simulace, analýzu dat a laboratorní testy k rozpoznání původu zdrojů plynného vodíku, což nám dovoluje přesně kvantifikovat, jak mnoho molekulárního vodíku pochází skutečně ze samotného Enceladu.“

Vědci rovněž zvažovali další možné zdroje vodíku ze samotného měsíce, jako například dřívější rezervoáry v ledové kůře nebo globální oceán. Analýzy vedly k závěru, že je nepravděpodobné, aby pozorovaný vodík byl získán v průběhu vzniku Enceladu nebo z jiných procesů na povrchu měsíce nebo v jeho nitru.

Všechno poukazuje na to, že pozorovaný vodík má původ v kamenném jádru měsíce,“ říká Hunter Waite. „Uvážili jsme rozličné způsoby, jak se mohl vodík vylouhovat z horniny a zjistili jsme, že nejhodnověrnějším zdrojem jsou stále pokračující hydrotermální reakce horniny obsahující minerály a organické látky s okolním vodním prostředím.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Saturnův měsíc Enceladus, Globální oceán, Gejzíry


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »