Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise
Jan Herzig Vytisknout článek

NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise

Slunce a jeho koróna v kombinaci snímků přes několik filtrů v ultrafialovém pásmu spektra
Autor: ESA&NASA/SOHO

NASA vybrala pro realizaci dvě nové vědecké mise pro výzkum Slunce. Tou první je MUSE: Multi-slit Solar Explorer, a druhou HelioSwarm. Pomohou nám porozumět dynamice Slunce, propojení Země a Slunce a stále se měnícímu vesmírnému prostředí. Poskytnou  tak kritické informace důležité k ochraně astronautů, satelitů a komunikačních systémů, jako je například GPS. Níže si představíme nám dnes známé informace o podobě těchto misí.

MUSE

Mise MUSE pomůže vědcům porozumět silám řídícím ohřívání sluneční koróny, tedy jedné z největších záhad, kterou se v současné době heliofyzici zabývají. V neposlední řadě také nabídne nový pohled na sluneční erupce v této nejvzdálenější oblasti, která je základem kosmického počasí. Mise zároveň poskytne hlubší pohled do fyziky sluneční atmosféry za užití výkonného přístroje známého jako multi-slit spektrometr pro pozorování slunečního záření v hluboké ultrafialové oblasti spektra a získá obrázky s dosud nejvyšším rozlišením zachycující přechodovou oblast (100 km silná vrstva mezi chromosférou a korónou, ve které se teplota zvyšuje z 8000 K na 500 000 K). MUSE bude též spolupracovat s další plánovanou misí zaměřenou na Slunce, kterou bude EUVST (Extreme UltraViolet Spectroscopic Telescope), a s pozemskými observatořemi.

„MUSE nám pomůže zaplnit zaplnit zásadní mezery ve znalostech o vztahu Země a Slunce”, řekla Nicola Fox, ředitelka heliofyzikální sekce v ředitelství NASA. „Poskytne více porozumění vesmírnému počasí a doplní řadu dalších misí v rámci flotily heliofyzikálních sond.” Primární cíl mise MUSE je objasnit zahřívání koróny a nestability, jako erupce a výrony koronální hmoty, a získat poznatky o základních vlastnostech plazmatu koróny.

Vedoucím mise je Bart DePontieu z Lockheed Martin Advanced Technology Center of Palo Alto (LMATC), Kalifornie. Mise má rozpočet 192 milionů dolarů.

Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller
Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce
Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller

HelioSwarm

Mise HelioSwarm je síť nebo „roj“ devíti sond, které pořídí první velkorozměrové měření fluktuací v magnetickém poli a pohybů slunečního větru, známé jako turbulence slunečního větru. Nejsvrchnější atmosférická vrstva Slunce, heliosféra, zahrnuje obrovský prostor Sluneční soustavy. Sluneční vítr se šíří heliosférou a jeho interakce s magnetosférami jednotlivých planet a poruchy, jako jsou výrony koronální hmoty, ovlivňují jeho turbulence.

Studování turbulencí slunečního větru napříč rozsáhlými oblastmi vyžaduje měření plazmatu pořízené současně z různých míst ve vesmíru. HelioSwarm sestává z jedné mateřské sondy a osmi malých satelitů, které kolem ní obíhají ve větších vzdálenostech od sebe. Mateřská sonda bude rádiově komunikovat s každým z osmi menších satelitů. Veškerý rádiový kontakt mezi satelity a Zemí bude prováděn pomocí mateřské sondy a komunikační sítě DSN (Deep space network).

„Technické inovace malých satelitů, pracujících společně jako jedna soustava v rámci mise HelioSwarm, nám nabízí unikátní možnosti k výzkumu turbulencí a jejich vývoje ve slunečním větru”, řekla Peg Luce, zástupkyně ředitele heliofyzikální sekce NASA.

Vedoucím této mise je Harlan Spence z University of New Hampshire a její rozpočet činí 250 milionů dolarů.

Start obou sond je naplánován na rok 2026. Financování a řízení misí je zajištěno z Heliofyzikálního průzkumného programu pod vedením Goddardova vesmírného střediska NASA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Heliofyzikální web NASA



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Heliofyzika, NASA, Slunce


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »