Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety na jaře 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety na jaře 2015

Kometa Lovejoy s planetární mlhovinou M76
Autor: Libor Šmíd

S opožděním přinášíme informace o objevech komet letos v dubnu. Celkově byly objeveny 4 nové komety a ve druhém návratu byly zpozorovány další dvě vlasatice. AU třetí se znovuobjevení potvrdilo. O které se jednalo? Více zjistíte v článku.

Byla to kometa P/1994 N2 (McNaught-Hartley), znovuobjevená už 29. června 2014 dalekohledem PanSTARRS při jasnosti 21,0 mag. Pozorování však nebylo potvrzeno nikým až do letošního 31. března, kdy kometu úspěšně odpozorovala jihoafrická observatoř MASTER s jasností 18,2 mag. Kometa tedy po těchto pozorováních dostala nejprve provizorní označení P/2014 M6 a poté i číslo 318 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, takže její označení bylo změněno na 318P/McNaught-Hartley. Při aktuálním návratu toto těleso prolétne perihelem letos 22. října, a to ve vzdálenosti 2,45 AU od Slunce. Zjasní nejspíše k 15 mag (letos v září), vizuálního dosahu se tedy pravděpodobně jen velmi těsně nedočká. Co se ostatních komet týče, tak dvě z nově objevených nalezl dalekohled PanSTARRS, jednu pak pozorovatel Terry Bressi a observatoř MASTER. Znovuobjeveny byly také dvě komety, na jejímž objevu se podílel slavný astronom Robert McNaught, jedna z nich nese pouze jeho jméno a ta druhá má před ním ještě observatoř Catalina.

Právě ta druhá z výše zmíněných komet byla kometou P/2015 G1. Takto tedy znělo alespoň její provizorní označení. Předtím se jednalo o kometu P/2008 S1 (Catalina-McNaught) a provizorní označení P/2015 G1 velice brzy nahradilo číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet (319). Finální název komety tedy zní 319P/Catalina-McNaught. Kometa byla znovuobjevena 5. dubna sondou NEOWISE, v té době měla rovných 19 mag. Do perihelu se dostane 1. července letošního roku, kdy bude 1,20 AU daleko od Slunce. Tou dobou dosáhne i maximální jasnosti, bude to však pouze okolo 16 mag, takže se do vizuálního dosahu s velkou pravděpodobností nepodívá.

První dubnová objevená kometa byla C/2015 G2 (MASTER). O této kometě není potřeba sdělovat mnoho informací, jak jste se totiž mohli dočíst už dříve, kometa je již po maximu jasnosti. V něm dosáhla letos v květnu 6 mag a stala se nádherným objektem pro triedry, naneštěstí jen pro pozorovatele z jižní polokoule. Od nás zatím vůbec viditelná nebyla a tak tomu zůstane do začátku září, kdy se vyhoupne na ranní oblohu při jasnosti 13 mag (objekt pro větší dalekohledy). Tato kometa byla objevena poměrně pozdě a při vysoké jasnosti, konkrétně 7. dubna s jasností 10,7 mag. Perihelem prolétla letos 23. května ve vzdálenosti 0,78 AU od Slunce.

Dalším nově objeveným tělesem byl původně asteroid 2015 GX. Ten však následně prokázal kometární aktivitu a jeho označení tak bylo změněno na kometární C/2015 GX (PanSTARRS) podle dalekohledu, který asteroid objevil. Právě teleskopem PanSTARRS byla tato kometa ještě jako planetka objevena 8. dubna při jasnosti 20,0 mag. V perihelu se octne letos 26. srpna, a to ve vzdálenosti 1,97 AU od Slunce. Zjasní nejlépe na 18 mag, vizuální viditelnosti se od ní tedy nedočkáme.

Následující nově objevenou kometou je C/2015 H1 (Bressi), která byla nalezena Terrym Bressim z observatoře Kitt Peak 20. dubna s jasností 18,2 mag. Nejblíže Slunci se dostala už 28. března letošního roku, to byla od naší mateřské hvězdy 1,93 AU daleko. Maximální jasnosti ovšem vlivem přiblížení se k Zemi dosahuje až někdy v těchto dnech, jedná se však pouze o hodnotu kolem 17 mag a protože kometa začne v příštích dnech slábnout, nemůžeme ani od ní očekávat vizuální viditelnost.

Typově naprosto odlišným tělesem je kometa C/2015 H2 (PanSTARRS), nalezená velmi známým dalekohledem 24. dubna při jasnosti 19,7 mag. Tato kometa prolétne perihelem až 12. září 2016, a to 4,95 AU daleko od Slunce. Není proto divu, že v maximu jasnosti zhruba o měsíc dříve nedosáhne více než 17 mag a tím pádem se nestane objektem pro vizuální pozorování.

Poslední kometou ve výčtu je opět kometa znovuobjevená. A je to s ní ještě daleko zajímavější. 18. dubna totiž L. Allen a D. James z observatoře Cerro Tololo objevili planetku 2015 HC10 s jasností 22,4 mag. Tento objekt posléze projevil kometární aktivitu a jelikož se ukázal být objektem krátkoperiodickým, změnilo se dosavadní označení na P/2015 HC10. Kometa byla následně ztotožněna s jinou kometou, a to P/2004 R1 (McNaught). Tato kometa byla ztracená, poněvadž nebyla při svém návratu v roce 2010 vůbec nalezena. A protože byla nyní kometa nalezena jako asteroid, je jasné, že její aktivita není přílišná. Kometa dostala číslo 320 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, definitivně tedy bude označena jako 320P/McNaught. Kometa v tomto návratu proletí perihelem letos 7. srpna, a to ve vzdálenosti 0,98 AU od Slunce. Kam až zjasní je vzhledem k aktivitě jádra otázkou, podle současného vývoje by mohla dosáhnout 14 mag během letošního září, čímž by se snad dostala i do vizuálního dosahu. Opravdu ovšem nesmíme zapomínat na nízkou aktivitu jádra, kvůli níž by kometa mohla silně zklamat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »