Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) na snímku od Damiana Peache
Autor: Damian Peach

Ačkoliv v červnu nastupuje na severní polokouli, kde se nachází většina observatoří objevujících komety, léto, na objevech nových komet se to pravděpodobně z hlediska krátké, v některých místech až chybějící astronomické noci nepodepsalo. Během měsíce byly nalezeny pouze 4 nové komety, což je letos zatím nejhorší počin. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena. Podívejte se na podrobnosti ohledně komet, které byly v červnu odpozorovány teprve poprvé.

V první polovině června byla objevena jenom 1 kometa, která se navíc zpočátku jevila pouze jako asteroid. Tři další se podařilo nalézt ve druhé polovině měsíce. Zajímavá je skutečnost, že všechny 4 komety nesou název havajského teleskopu PanSTARRS.

Jak už bylo zmíněno, vůbec první kometa, u níž se v červnu zjistila kometární podstata, byla objevena ještě jako asteroid s označením 2015 LC2. Stalo se tak 7. června při jasnosti 19,9 mag. Přibližně o týden později přišla zpráva, že planetka se shoduje s novou potenciální kometou na stránkách The Possible Comet Confirmation Page. Asteroid byl tedy přejmenován na kometu C/2015 LC2 (PanSTARRS). U ní se zjistilo, že již prolétla perihelem, a to letos 24. dubna ve vzdálenosti 5,89 AU od Slunce. Maximální jasnosti podle všeho dosáhla už v květnu, a to kolem 19 mag. Od té doby pouze slábne a tak to bude pokračovat, vizuálně ji tím pádem zajisté nespatříme.

Dalším úspěchem pro havajský dalekohled byla kometa C/2015 M1 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 20. června, když měla jasnost 19,8 mag. Podle orbitálních elementů proletěla perihelem 15. května letošního roku, a to 2,09 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti je až někdy v těchto dnech, má podle všeho něco kolem 18 mag. To na vizuální viditelnost samozřejmě nestačí a už ani stačit nebude, kometa totiž začne pozvolna slábnout.

Následující kometa, P/2015 M2 (PanSTARRS), je krátkoperiodická. Objevena byla 28. června při jasnosti 20,0 mag. V perihelu se octne letos 22. října, a to ve vzdálenosti 5,92 AU od Slunce. Kometa bude mít maximum jasnosti letos v září, kdy by mohla dosáhnout 19 mag. Vizuální dosah tedy opět nečekejme.

Krátký výčet v červnu nalezených komet uzavírá objekt s označením C/2015 M3 (PanSTARRS). Tato kometa byla objevena 29. června s jasností 20,1 mag. Přísluním proletí letos 25. srpna, a to ve vzdálenosti 3,55 AU od Slunce. I v maximu jasnosti bude v srpnu, dosáhne ovšem také pouze 19 mag, takže ani u této komety nemůžeme očekávat viditelnost v běžně dostupných dalekohledech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »