Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) na snímku od Damiana Peache
Autor: Damian Peach

Ačkoliv v červnu nastupuje na severní polokouli, kde se nachází většina observatoří objevujících komety, léto, na objevech nových komet se to pravděpodobně z hlediska krátké, v některých místech až chybějící astronomické noci nepodepsalo. Během měsíce byly nalezeny pouze 4 nové komety, což je letos zatím nejhorší počin. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena. Podívejte se na podrobnosti ohledně komet, které byly v červnu odpozorovány teprve poprvé.

V první polovině června byla objevena jenom 1 kometa, která se navíc zpočátku jevila pouze jako asteroid. Tři další se podařilo nalézt ve druhé polovině měsíce. Zajímavá je skutečnost, že všechny 4 komety nesou název havajského teleskopu PanSTARRS.

Jak už bylo zmíněno, vůbec první kometa, u níž se v červnu zjistila kometární podstata, byla objevena ještě jako asteroid s označením 2015 LC2. Stalo se tak 7. června při jasnosti 19,9 mag. Přibližně o týden později přišla zpráva, že planetka se shoduje s novou potenciální kometou na stránkách The Possible Comet Confirmation Page. Asteroid byl tedy přejmenován na kometu C/2015 LC2 (PanSTARRS). U ní se zjistilo, že již prolétla perihelem, a to letos 24. dubna ve vzdálenosti 5,89 AU od Slunce. Maximální jasnosti podle všeho dosáhla už v květnu, a to kolem 19 mag. Od té doby pouze slábne a tak to bude pokračovat, vizuálně ji tím pádem zajisté nespatříme.

Dalším úspěchem pro havajský dalekohled byla kometa C/2015 M1 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 20. června, když měla jasnost 19,8 mag. Podle orbitálních elementů proletěla perihelem 15. května letošního roku, a to 2,09 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti je až někdy v těchto dnech, má podle všeho něco kolem 18 mag. To na vizuální viditelnost samozřejmě nestačí a už ani stačit nebude, kometa totiž začne pozvolna slábnout.

Následující kometa, P/2015 M2 (PanSTARRS), je krátkoperiodická. Objevena byla 28. června při jasnosti 20,0 mag. V perihelu se octne letos 22. října, a to ve vzdálenosti 5,92 AU od Slunce. Kometa bude mít maximum jasnosti letos v září, kdy by mohla dosáhnout 19 mag. Vizuální dosah tedy opět nečekejme.

Krátký výčet v červnu nalezených komet uzavírá objekt s označením C/2015 M3 (PanSTARRS). Tato kometa byla objevena 29. června s jasností 20,1 mag. Přísluním proletí letos 25. srpna, a to ve vzdálenosti 3,55 AU od Slunce. I v maximu jasnosti bude v srpnu, dosáhne ovšem také pouze 19 mag, takže ani u této komety nemůžeme očekávat viditelnost v běžně dostupných dalekohledech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »