Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2016

Kometa C/2015 C2 (SWAN) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Poté, co jsme zaznamenali nárůst počtu objevených komet v květnu, přišel v červnu naopak pokles. Nalezena byla jen jedna jediná kometa, jeden další kometární objekt byl znovuobjeven.

Jak objevená, tak znovuobjevená kometa, mají ve svém ať už definitivním, či pouze provizorním označení, písmeno M. To proto, že byly poprvé nalezeny (v případě znovuobjevené komety se tak stalo poprvé už ve druhém pozorovaném návratu) ve druhé polovině června. První půle měsíce tak zůstala bez úspěchu. O nový objev komety se postaral slavný havajský teleskop PanSTARRS, znovuobjevení zařídil Hidetaka Sato z Japonska.

Nově nalezená kometa dostala označení C/2016 M1 (PanSTARRS). Objevena byla 22. června při jasnosti 19,7 mag. Jedná se o poměrně zajímavý objekt co se vyhlídek do budoucna týče. Dráha komety sice ještě není potvrzena přesně, vesměs se ale očekává, že dojde už jen ke kosmetickým změnám. Kometa by tedy měla proletět perihelem až 10. srpna 2018, a to ve vzdálenosti 2,22 AU od Slunce. Patrně jde o docela velké, aktivní těleso, ovšem otázka je, jestli to náhodou není dynamicky nová kometa z Oortova oblaku, jež by zpomalovala rychlost zjasňování s tím, jak by se blížila Slunci. Pokud se tak nestane a kometa se bude držet předpovědí, mohla by v létě 2018 dosáhnout snad až 9 mag a stát se tak objektem pro obří binokuláry. To by bylo jistě velmi zajímavé, je tu ale ještě jeden problém. Dráha komety vypadá tak, že těleso se bude v následujících letech stěhovat stále více k jihu a na jaře 2018, aktuálně se zdá, že v květnu, od nás kometa pravděpodobně přestane být pozorovatelná. To podle současných odhadů bude zhruba 2 měsíce před maximem jasnosti. Zdá se tedy, že kometu uvidíme maximálně jako objekt přibližně 11. magnitudy, což je ale stále pěkná jasnost pro pozorování například středním, při troše štěstí možná i nějakým menším dalekohledem.

Dne 29. června znovuobjevil Hidetaka Sato kometu P/2009 K1 (Gibbs), provizorně označenou jako P/2016 M2. Stalo se tak při jasnosti 17,8 mag. Očekává se, že kometa dostane číslo 338 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a její definitivní označení tak bude 338P/Gibbs. Kometa v aktuálním návratu už proletěla přísluním, stalo se tak letos 24. července, kdy se nacházela zhruba 1,34 AU od Slunce. Maxima jasnosti dosáhne podle všeho až na přelomu letošního léta a podzimu. To dosáhne jasnosti okolo 16 mag, kvůli čemuž se zdá, že v tomto návratu zůstane jen těsně pod vizuálním dosahem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »