Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2007 W1 (Boattini) zobrazená na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Ani poslední letní měsíc pro obyvatele nad rovníkem, srpen, se co do nově nalezených komet příliš nepředvedl. Objeveny byly stejně jako v červnu celkem 4 nové vlasatice. Díky dvěma dalším kometám, které byly pozorovány již ve druhém návratu a dostaly tak číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, byl však srpen v kategorii součtu objevených a znovuobjevených komet nejúspěšnějším z letních měsíců. O jaké nové či staronové komety se jedná? A bude některá z nich viditelná vizuálně? O tom si můžete přečíst zde.

Obě poloviny osmého kalendářního měsíce si rozdělily počet nově nalezených komet rovnoměrně. Dvě z nich byly objeveny v první půlce srpna, další dvě pak v jeho druhé půli. Názvy, které tyto komety nesou, jsou různorodé. Jednu kometu nalezl přístroj SWAN a to samé se podařilo i dalekohledu PanSTARRS. Zabodovali ale také Jim Scotti z observatoře Spacewatch a Eduardo Pimentel ze SONEARu. Pro druhého jmenovaného to je jeho vůbec první objevená kometa. Na znovuobjeveních se zapracovalo v první polovině srpna. Činila se maďarská observatoř Konkoly a u díla nechyběl ani již zmíněný teleskop PanSTARRS.

Ve svém druhém návratu byla zpozorována slabá krátkoperiodická kometa P/2007 V2 (Hill). Stalo se tak poprvé díky Krisztianu Sárneczkymu a Adamu Sodórovi z observatoře Konkoly. Pozorovatelé ji našli 8. srpna při jasnosti 19,6 mag. Kometa obdržela provizorní označení P/2015 P1 a poté i definitivní označení s číslem 326 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet - 326P/Hill. Co se aktuálního návratu komety týče, tak perihelem prolétne letos 22. října, a to 2,78 AU od Slunce. Nejjasnější je už někdy v těchto dnech, má však jasnost pouze okolo 19 mag, vizuálně tedy viditelná není a vzhledem k očekávanému slábnutí už velice pravděpodobně ani nebude.

Další znovuobjevenou kometou je P/2002 Q1 (Van Ness). O této kometě se šířily zvěsti týkající se zániku poté, co v předchozím návratu v roce 2009 nebyla zpozorována. Dohady nicméně vyvrátil dalekohled PanSTARRS, který kometu nalezl 6. srpna při jasnosti 19,9 mag. O čtyři dny později pozorování potvrdila i observatoř Konkoly, jež určila jasnost na 19,5 mag. Kometa tak dostala nejprve dočasné označení P/2015 P2 a následně i číslo 327 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Její finální označení je tak 327P/Van Ness. Kometa bude v přísluní 12. prosince letošního roku, to bude 1,56 AU daleko od Slunce. Nejjasnější bude přibližně o měsíc dříve, její jasnost však nebude vyšší než 17 mag, takže ve vizuálním dosahu nepočítejme ani s tímto objektem.

Asi nejzajímavější srpnový kometární objekt našel Michael Mattiazzo na konci první poloviny srpna na snímcích z přístroje SWAN ze třetího dne v měsíci. Jasnost objektu nebyla udána, kometa ale byla následně několikrát potvrzena vizuálně i ze Země s jasností poblíž 11 mag. Kometa dostala označení C/2015 P3 (SWAN). Naneštěstí se ukázalo, že kometa byla toho času v maximu jasnosti. Rychle navíc přeletěla na jižní oblohu, takže od nás byla příležitost ji sledovat doslova jen několik dnů. Nyní se nachází hluboko v jižním souhvězdí Vlka (Lup) a patrně již zeslábla z vizuálního dosahu. Pro doplnění, toto těleso bylo nejblíže Slunci letos 27. července, a to přibližně 0,72 AU daleko.

Všechny další v srpnu nalezené komety jsou krátkoperiodické. Stejně jako například P/2015 P4 (PanSTARRS). Ta byla objevena 14. srpna při jasnosti 21,1 mag slavným havajským dalekohledem. V perihelu se octne až 19. ledna 2016, a to zhruba 2,53 AU od Slunce. Nejjasnější ovšem bude už letos v říjnu. Nezjasní přitom ale na více než 20 mag, takže vizuálně tuto kometu zajisté nespatříme.

Další kometu objevil 18. srpna Jim Scotti z observatoře Spacewatch. Jasnost měla v tom čase 18,9 mag a označení dostala P/2015 Q1 (Scotti). V přísluní byla kometa 1,75 AU daleko od Slunce, stalo se tak letos 9. září. Zajímavé je to, že i přes tuhle skutečnost dále zjasňuje a podle efemerid by se tak mělo dít až do listopadu. Tehdy se její zjasňování zastaví na hodnotě blízké 17 mag, což na vizuální viditelnost nestačí.

Velký úspěch zaznamenal Eduardo Pimentel z observatoře SONEAR, jenž objevil svou první kometu v životě. Tato kometa, objevená 24. srpna při jasnosti 18,8 mag a označená P/2015 Q2 (Pimentel), je zároveň čtvrtou nalezenou kometou pro tuto observatoř. Jedna nese přímo název této observatoře a dvě následující jméno dalšího tamního pozorovatele, Cristovaa Jacquese. Zajímavá je i skutečnost, že kometa P/2015 Q2 (Pimentel) se stane první z komet objevených na půdě této observatoře, která nebude pozorovatelná vizuálně. C/2014 E2 (Jacques) dosáhla loni v létě 6 mag, C/2015 F4 (Jacques) letos v létě 10 mag a C/2014 A4 (SONEAR) bude mít v maximu jasnosti na konci letošního roku 14 mag. To P/2015 Q2 (Pimentel) dosáhla v první polovině září 17 mag, jenže již od té doby slábne a její slábnutí bude pokračovat. Pro doplnění, kometa byla nejblíže Slunci 10. září letošního roku, a to nějakých 1,82 AU daleko.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »