Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v srpnu 2015

Ilustrační foto - kometa C/2007 W1 (Boattini) zobrazená na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Ani poslední letní měsíc pro obyvatele nad rovníkem, srpen, se co do nově nalezených komet příliš nepředvedl. Objeveny byly stejně jako v červnu celkem 4 nové vlasatice. Díky dvěma dalším kometám, které byly pozorovány již ve druhém návratu a dostaly tak číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, byl však srpen v kategorii součtu objevených a znovuobjevených komet nejúspěšnějším z letních měsíců. O jaké nové či staronové komety se jedná? A bude některá z nich viditelná vizuálně? O tom si můžete přečíst zde.

Obě poloviny osmého kalendářního měsíce si rozdělily počet nově nalezených komet rovnoměrně. Dvě z nich byly objeveny v první půlce srpna, další dvě pak v jeho druhé půli. Názvy, které tyto komety nesou, jsou různorodé. Jednu kometu nalezl přístroj SWAN a to samé se podařilo i dalekohledu PanSTARRS. Zabodovali ale také Jim Scotti z observatoře Spacewatch a Eduardo Pimentel ze SONEARu. Pro druhého jmenovaného to je jeho vůbec první objevená kometa. Na znovuobjeveních se zapracovalo v první polovině srpna. Činila se maďarská observatoř Konkoly a u díla nechyběl ani již zmíněný teleskop PanSTARRS.

Ve svém druhém návratu byla zpozorována slabá krátkoperiodická kometa P/2007 V2 (Hill). Stalo se tak poprvé díky Krisztianu Sárneczkymu a Adamu Sodórovi z observatoře Konkoly. Pozorovatelé ji našli 8. srpna při jasnosti 19,6 mag. Kometa obdržela provizorní označení P/2015 P1 a poté i definitivní označení s číslem 326 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet - 326P/Hill. Co se aktuálního návratu komety týče, tak perihelem prolétne letos 22. října, a to 2,78 AU od Slunce. Nejjasnější je už někdy v těchto dnech, má však jasnost pouze okolo 19 mag, vizuálně tedy viditelná není a vzhledem k očekávanému slábnutí už velice pravděpodobně ani nebude.

Další znovuobjevenou kometou je P/2002 Q1 (Van Ness). O této kometě se šířily zvěsti týkající se zániku poté, co v předchozím návratu v roce 2009 nebyla zpozorována. Dohady nicméně vyvrátil dalekohled PanSTARRS, který kometu nalezl 6. srpna při jasnosti 19,9 mag. O čtyři dny později pozorování potvrdila i observatoř Konkoly, jež určila jasnost na 19,5 mag. Kometa tak dostala nejprve dočasné označení P/2015 P2 a následně i číslo 327 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Její finální označení je tak 327P/Van Ness. Kometa bude v přísluní 12. prosince letošního roku, to bude 1,56 AU daleko od Slunce. Nejjasnější bude přibližně o měsíc dříve, její jasnost však nebude vyšší než 17 mag, takže ve vizuálním dosahu nepočítejme ani s tímto objektem.

Asi nejzajímavější srpnový kometární objekt našel Michael Mattiazzo na konci první poloviny srpna na snímcích z přístroje SWAN ze třetího dne v měsíci. Jasnost objektu nebyla udána, kometa ale byla následně několikrát potvrzena vizuálně i ze Země s jasností poblíž 11 mag. Kometa dostala označení C/2015 P3 (SWAN). Naneštěstí se ukázalo, že kometa byla toho času v maximu jasnosti. Rychle navíc přeletěla na jižní oblohu, takže od nás byla příležitost ji sledovat doslova jen několik dnů. Nyní se nachází hluboko v jižním souhvězdí Vlka (Lup) a patrně již zeslábla z vizuálního dosahu. Pro doplnění, toto těleso bylo nejblíže Slunci letos 27. července, a to přibližně 0,72 AU daleko.

Všechny další v srpnu nalezené komety jsou krátkoperiodické. Stejně jako například P/2015 P4 (PanSTARRS). Ta byla objevena 14. srpna při jasnosti 21,1 mag slavným havajským dalekohledem. V perihelu se octne až 19. ledna 2016, a to zhruba 2,53 AU od Slunce. Nejjasnější ovšem bude už letos v říjnu. Nezjasní přitom ale na více než 20 mag, takže vizuálně tuto kometu zajisté nespatříme.

Další kometu objevil 18. srpna Jim Scotti z observatoře Spacewatch. Jasnost měla v tom čase 18,9 mag a označení dostala P/2015 Q1 (Scotti). V přísluní byla kometa 1,75 AU daleko od Slunce, stalo se tak letos 9. září. Zajímavé je to, že i přes tuhle skutečnost dále zjasňuje a podle efemerid by se tak mělo dít až do listopadu. Tehdy se její zjasňování zastaví na hodnotě blízké 17 mag, což na vizuální viditelnost nestačí.

Velký úspěch zaznamenal Eduardo Pimentel z observatoře SONEAR, jenž objevil svou první kometu v životě. Tato kometa, objevená 24. srpna při jasnosti 18,8 mag a označená P/2015 Q2 (Pimentel), je zároveň čtvrtou nalezenou kometou pro tuto observatoř. Jedna nese přímo název této observatoře a dvě následující jméno dalšího tamního pozorovatele, Cristovaa Jacquese. Zajímavá je i skutečnost, že kometa P/2015 Q2 (Pimentel) se stane první z komet objevených na půdě této observatoře, která nebude pozorovatelná vizuálně. C/2014 E2 (Jacques) dosáhla loni v létě 6 mag, C/2015 F4 (Jacques) letos v létě 10 mag a C/2014 A4 (SONEAR) bude mít v maximu jasnosti na konci letošního roku 14 mag. To P/2015 Q2 (Pimentel) dosáhla v první polovině září 17 mag, jenže již od té doby slábne a její slábnutí bude pokračovat. Pro doplnění, kometa byla nejblíže Slunci 10. září letošního roku, a to nějakých 1,82 AU daleko.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »