Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2017
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2017

Ilustrační foto - snímek komety C/2009 P1 (Garradd) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Únor navázal na leden a skončil co do počtu nově objevených komet úspěchem. Nalezeno bylo hned 7 nových komet. Znovuobjevena pak nebyla žádná.

Dvě z  komet objevených v únoru nesou ve svém označení písmeno C, což indikuje nález v první půli měsíce. Ačkoliv má únor svou druhou polovinu kratší než kterýkoliv jiný měsíc, do dosahu velkých teleskopů s nejmodernější technikou včetně CCD kamer se v ní dostalo hned 5 dalších kometárních objektů, jejichž název tedy logicky obsahuje písmeno D. A kdo si vedl v hledání komet nejlépe? Bez překvapení je to havajský teleskop PanSTARRS, jenž objevil celkem 3 únorové komety. Po jednom nálezu si připsaly také sonda NEOWISE a observatoř ATLAS, životní úspěch pak zaznamenali D. C. Fuls z Mount Lemmon Survey a J. R. Barros ze SONEARu, kteří se od letošního února mohou pyšnit prvními po sobě pojmenovanými kometami.

Jako první byla v únoru nalezena kometa C/2017 C1 (NEOWISE). Ta byla objevena 6. února při jasnosti 19,0 mag. Perihelem prolétla 18. ledna letošního roku, a to ve vzdálenosti 1,50 AU od Slunce. Objevová jasnost byla u komety zároveň tou maximální, kvůli jejímu aktuálnímu slábnutí nemůžeme očekávat její vizuální pozorovatelnost.

Kometa C/2017 C2 (PanSTARRS) byla objevena už 4. února, ale její potvrzení trvalo poněkud déle. Jasnost při objevu činila 19,6 mag. Kometa byla v přísluní už letos 21. ledna, kdy se nacházela ve vzdálenosti 2,43 AU od Slunce. Maximální jasnosti dle všeho dosáhla už na přelomu prosince a ledna, ale 18 mag není hodnota dostačující pro vizuální viditelnost.

D. C. Fuls z observatoře Mount Lemmon Survey se sice už na několika objevech komet podílel, ale tou první po něm pojmenovanou se stala až P/2017 D1 (Fuls) - krátkoperiodická kometa objevená 21. února s jasností 19,8 mag. Kometa prolétla přísluním už 28. června 2016, a to ve vzdálenosti 2,69 AU od Slunce. Maximální jasnosti podle efemerid dosáhla až na začátku letošního roku, jenže v tu chvíli byla přibližně stejně jasná jako při objevu, což je samozřejmě daleko pod možností jakékoliv vizuální pozorovatelnosti.

Stejná skutečnost jako u Fulse platí i u J. R. Barrose z brazilské observatoře SONEAR. Jeho první po něm pojmenovaná kometa nese název C/2017 D2 (Barros) a prolétne perihelem 14. července letošního roku ve vzdálenosti 2,48 AU od Slunce. Kometa by na konci léta mohla dosáhnout jasnosti až 15 mag, díky čemuž by se mohla stát vizuálně viditelným objektem. Spatřit ji od nás ale bude velmi komplikované, kometa se totiž v době maxima jasnosti v srpnu bude nacházet jen nízko nad jižním obzorem v souhvězdí Jižní ryby a později Kozoroha. Doplňme ještě, že kometa byla objevena 23. února při jasnosti 17,4 mag.

Po více než roční pauze se objevu komety dočkala také observatoř ATLAS. Jde o kometu C/2017 D3 (ATLAS), jež byla nalezena 23. února při jasnosti 18,0 mag. Kometa bude nejblíže  Slunci letos 19. dubna, a to přibližně 4,97 AU daleko. V těchto dnech je také v maximu jasnosti, ale 17 mag jí vizuální pozorovatelnost neumožňuje.

Krátkoperiodická kometa P/2017 D4 (PanSTARRS) byla objevena 25. února s jasností 20,6 mag. Přísluním proletěla už 6. září 2016, a to ve vzdálenosti 2,75 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhla až letos v březnu,  protože se však jednalo jen o hodnotu kolem 19 mag, neměli jsme možnost kometu zpozorovat vizuálně.

Poslední kometou únorového seznamu je C/2017 D5 (PanSTARRS). Tato kometa sice nebyla poslední nalezenou, protože ji dalekohled PanSTARRS zaregistroval už 23. února (při jasnosti 20,4 mag), ale její potvrzení trvalo opět o něco déle. I tato kometa perihelem již proletěla, a to 8. ledna letošního roku  ve vzdálenosti 2,17 AU od Slunce. Maximální jasnost byla v tomto případě blízká té objevové, kometa tak nyní už slábne, kvůli čemuž je jasné, že se do vizuálního dosahu nedostane.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »