Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v září 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v září 2015

Kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker) na snímku z roku 1998.
Autor: Nick James.

První podzimní měsíc letošního roku, září, nám přinesl opět nějaké nově objevené komety. Tentokrát však byly pouze tři, z tohoto hlediska se tak jedná spíše o neúspěch. Další kometa pak byla pozorována poprvé ve svém druhém návratu. Která to byla? A jak zní názvy v září nalezených komet? O tom blíže zde.

Úplněk poslední dobou nastává blízko koncům jednotlivých měsíců, takže je zřejmé, že o něco výhodnější pro hledání nových komet bude jejich první polovina. A to beze zbytku potvrdilo i září. Všechny tři nově nalezené komety totiž byly objeveny v první půli devátého kalendářního měsíce. Kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker) však byla znovuobjevena pouhé dvě noci po úplňku (a po úplném zatmění Měsíce), a to 30. září. To je rozhodně obdivuhodný výkon od pozorovatele A. Gibbse z observatoře Catalina Sky Survey, jenž kometu v tomto návratu jako první vyhledal. Pro úplné doplnění úvodních informací se hodí podotknout, že všechny 3 nové komety objevili pozorovatelé obsluhující v tomto směru takřka dominantní dalekohled PanSTARRS.

Začínáme s krátkoperiodickou kometou P/2015 R1 (PanSTARRS). Ta byla nalezena havajským teleskopem 8. září při jasnosti 19,0 mag. Podle orbitálních elementů byla v přísluní již letos 25. června, a to přibližně 2,17 AU od Slunce. V maximu jasnosti je však až nyní v říjnu, má ale pouze kolem 18 mag, ve vizuálním dosahu se tedy nevyskytuje a vzhledem k nadcházejícímu slábnutí to už jiné nebude.

Další nalezenou kometou je P/2015 R2 (PanSTARRS). Ta byla objevena o pouhý den později, tedy 9. září, a při jasnosti 21,7 mag. I tato kometa se od Slunce už vzdaluje, nejblíže mu byla 8. června letošního roku, kdy tyto dva objekty dělilo necelých 2,47 AU. Kometa podle všeho dosáhla maxima jasnosti někdy v srpnu, tehdy mohla mít přibližně 20 mag. V těchto dnech pomalu slábne, tento trend bude pokračovat a kometu tak vizuálně rozhodně nespatříme.

Jedinou v září objevenou dlouhoperiodickou kometou je C/2015 R3 (PanSTARRS). Tento objekt byl nalezen 12. září při jasnosti 22,3 mag, čímž se stal jednou z nejslabších komet, které kdy byly ze Země objeveny. Pro zajímavost, historické prvenství v této kategorii drží kometa C/2014 F3 (Sheppard-Trujillo), kterou se podařilo nalézt při jasnosti 23,0 mag. Tato kometa prolétne perihelem až v roce 2021. Ale zpět ke kometě C/2015 R3 (PanSTARRS), ta už v přísluní byla a podle dráhových elementů se tak stalo 11. února 2014, kdy se kometa dostala ke Slunci na vzdálenost nějakých 4,90 AU. Vypadá to, že nejjasnější byla na přelomu let 2013 a 2014, kdy dosahovala přibližně 20 mag. To na vizuální viditelnost nestačí ani omylem, se současnou jasností se navíc dá složitě vyhledat i s tou nejlepší technikou ve spojení se snímači typu CCD. Objekt navíc bude i nadále slábnout, takže vizuálně pozorovatelný zajisté nebude.

Ve druhé polovině září nebyla nalezena žádná kometa, jak už ale bylo zmíněno, 30. září byla znovuobjevena kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker). Tuto kometu pouhé dva dny po úplňku letos poprvé našel A. Gibbs z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost tělesa byla stanovena na 17,9 mag. Kometa obdržela provizorní označení P/2015 S1. Do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet by měla vstoupit s číslem 328 jako kometa s definitivním označením 328P/LONEOS-Tucker. V tomto návratu prolétne perihelem letos na Štědrý den, a to 1,89 AU od Slunce. Velkou vánoční kometu ovšem nečekejme. Nejvyšší jasnosti má tento objekt dosáhnout už v listopadu, především ale jeho jasnost pravděpodobně nepřekročí 17 mag, kvůli čemuž zůstane kometa úplně mimo vizuální dosah.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »