Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v září 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v září 2016

Ilustrační foto - Takbou Stephane vyfotil rozpadlou kometu C/2005 A1 (LINEAR)
Autor: Takbou Stephane

Měsíc září skončil z hlediska objevených a znovuobjevených komet spíše průměrným dojmem. Nalezeny byly 4 nové komety, další dvě pak byly znovuobjeveny. Na rozdíl od srpna už se ale v některých případech jednalo i o zajímavější a perspektivnější kometární objekty.

V první polovině měsíce byly objeveny 3 komety, které tak ve svém názvu ponesou písmeno R, s písmenem S značící objevení ve druhé půli devátého kalendářního měsíce vstupuje ve známost jedna krátkoperiodická kometa. Znovuobjeveno bylo po jedné kometě jak v prvních, tak ve druhých patnácti dnech měsíce září. Jak je již vcelku běžné, na objevech nových komet měl velkou zásluhu dalekohled PanSTARRS. Nalezl totiž hned 3 komety (u jedné však byla dohledána pozorování z dvou minulých návratů, takže se fakticky jedná o znovuobjevení). Jednu kometu si na své konto připsal i amatérský astronom Gennady Borisov a totéž se povedlo i A. R. Gibbsovi z observatoře Mount Lemmon Survey. O první nalezení komety ve svém druhém pozorovaném návratu se pak kromě teleskopu PanSTARRS postarala i maďarská observatoř Konkoly.

A právě touto, na závěr zmíněnou kometou začínáme. Jedná se o znovuobjevení komety P/2007 T6 (Catalina), v aktuálním návratu provizorně označené P/2016 R1. Kometa byla v aktuálním návratu poprvé pozorována dne 1. září, a to při jasnosti 20,0 mag, konkrétně pak, jak už bylo zmíněno, z maďarské observatoře Konkoly, a to K. Sárneczkym a P. Székelym. Kometa obdržela číslo 346 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a její definitivní označení tak zní 346P/Catalina. Kometa prolétne perihelem 15. února 2017, a to ve vzdálenosti 2,22 AU od Slunce. Nejvyšší jasnosti dosáhne patrně na přelomu let 2016 a 2017, původně to mělo být asi 16 mag, kometa ale zjasňuje pomaleji, takže to vypadá na pouhých 18 mag, když bude nejjasnější. To ale nic nemění na tom, že minimálně v tomto svém návratu bude vizuálně nepozorovatelná.

Velmi perspektivní kometou je C/2016 R2 (PanSTARRS). Objevena byla 7. září při jasnosti 19,1 mag, ale během předchozích měsíců rychle zjasnila a nyní už atakuje hodnoty vizuálního dosahu. Zatím je sice pozorovatelná jen s jižní polokoule, to se ale od jara, potažmo léta 2017, změní. Kometa bude v přísluní až 9. května 2018, a to ve vzdálenosti 2,60 AU od Slunce. V maximu jasnosti však bude už na samém začátku toho roku, podstatné je ale především to, že kometa by právě zhruba v lednu 2018 mohla dosáhnout až 10 mag, což by, v kombinaci s tím, že bude od nás pozorovatelná vysoko na obloze a takřka celou noc, mohlo vyústit v její viditelnost i v malých dalekohledech či obřích binokulárech! Do maxima jasnosti této komety ale stále zbývá více než rok, musíme si tedy počkat, jak se bude dále vyvíjet její jasnost.

To kometa C/2016 R3 (Borisov) už to má za sebou. A to doslova. O jejím pravděpodobném zániku jsme vás informovali již dříve. Pojďme si ale situaci ještě stručně zopakovat. Kometa byla nalezena amatérským astronomem Gennadym Borisovem dne 11. září při jasnosti 16,0 mag. Její dráha je podobná s drahou komety C/1915 R1 (Mellish), ale o stejnou kometu se nejedná, možná o její menší úlomek, jenž právě kvůli své "velikosti" nepřežil průlet perihelem. Kometa zjasňovala vcelku rychle, na konci září dosáhla jasnosti 12 mag, ale potom zmizela s naší oblohy kvůli konjunkci se Sluncem. V říjnu měla jako nepozorovatelná dosáhnout maximální jasnosti okolo 10 mag a v listopadu se v předpovědi objevila její pozorovatelnost s jižní polokoule na večerní obloze. Kometu už ale nespatřil nikdo, ani s jižní polokoule, ani ze snímků sondy STEREO fotografující Slunce (kometa se měla dostat do zorného pole této sondy v říjnu a díky poměrně blízkému přiblížení obou objektů měla být docela jasná, no nakonec po ní nebylo ani památky). Právem se tedy lze domnívat, že kometě se stal osudným průlet perihelem dne 10. října letošního roku ve vzdálenosti necelých 0,45 AU od Slunce. Na dráze komety tím pádem v současné době pravděpodobně obíhají už jen zbytky jejího plynu a prachu.

O něco pozitivněji je na tom kometa P/2016 R4 (Gibbs), tedy alespoň v tom smyslu, že ji zánik tak snadno určitě nečeká. Objev komety nastal dne 10. září, trochu déle ale trvalo její potvrzení. A. R. Gibbs odhadl jasnost komety v době nálezu na 18,9 mag. Tato kometa už nejblíže Slunci byla, stalo se tak letos 20. července, kdy oba objekty dělilo 2,80 AU. Kometa dosáhla maximální jasnosti v říjnu, bylo to však jen nějakých 18 mag, do vizuálního dosahu se tím pádem nedostala a protože už slábne, tak se tak minimálně v tomto návratu ani nestane.

To samé platí i o kometě P/2016 S1 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 21. září s jasností 19,4 mag. Perihelem prolétne ve vzdálenosti 2,41 AU od Slunce, konkrétně pak 16. března 2017. Nejjasnější bude až na přelomu jara a léta 2017, kdy dosáhne asi 16 mag.

Rovněž 21. září objevil dalekohled PanSTARRS asteroid 2016 SV (s jasností v tu chvíli 19,3 mag), jenž později projevil kometární aktivitu a byl tak označen jako kometa P/2016 SV (PanSTARRS). To ale ze zajímavostí nebylo vše. U této komety byla vypočítána perioda 6,87 let a když se výpočtáři drah ohlédli zpět po starších CCD snímcích, nalezli na nich objekt s totožnou dráhou jako u komety P/2016 SV (PanSTARRS), který navíc projevoval kometární charakteristiky. Toto těleso bylo označeno jako kometa P/2009 Q9 (PanSTARRS) a protože to znamenalo, že kometa byla zpozorována už ve dvou (po nalezení dalších snímků, tentokrát z roku 2002, už ve třech) různých návratech, bylo jí přiděleno číslo 347 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a provizorní označení komety se tak změnilo na definitivní 347P/PanSTARRS. Co se tohoto jejího návratu týče, je třeba sdělit, že přísluním již prolétla, konkrétně  11. září letošního roku ve vzdálenosti 2,22 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhla až v listopadu, nepřekročila při tom ale hodnotu 18 mag, a proto zůstala minimálně pro svůj aktuální návrat vizuálně nepozorovatelným objektem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »