Objevené a znovuobjevené komety v září 2016
Měsíc září skončil z hlediska objevených a znovuobjevených komet spíše průměrným dojmem. Nalezeny byly 4 nové komety, další dvě pak byly znovuobjeveny. Na rozdíl od srpna už se ale v některých případech jednalo i o zajímavější a perspektivnější kometární objekty.
V první polovině měsíce byly objeveny 3 komety, které tak ve svém názvu ponesou písmeno R, s písmenem S značící objevení ve druhé půli devátého kalendářního měsíce vstupuje ve známost jedna krátkoperiodická kometa. Znovuobjeveno bylo po jedné kometě jak v prvních, tak ve druhých patnácti dnech měsíce září. Jak je již vcelku běžné, na objevech nových komet měl velkou zásluhu dalekohled PanSTARRS. Nalezl totiž hned 3 komety (u jedné však byla dohledána pozorování z dvou minulých návratů, takže se fakticky jedná o znovuobjevení). Jednu kometu si na své konto připsal i amatérský astronom Gennady Borisov a totéž se povedlo i A. R. Gibbsovi z observatoře Mount Lemmon Survey. O první nalezení komety ve svém druhém pozorovaném návratu se pak kromě teleskopu PanSTARRS postarala i maďarská observatoř Konkoly.
A právě touto, na závěr zmíněnou kometou začínáme. Jedná se o znovuobjevení komety P/2007 T6 (Catalina), v aktuálním návratu provizorně označené P/2016 R1. Kometa byla v aktuálním návratu poprvé pozorována dne 1. září, a to při jasnosti 20,0 mag, konkrétně pak, jak už bylo zmíněno, z maďarské observatoře Konkoly, a to K. Sárneczkym a P. Székelym. Kometa obdržela číslo 346 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a její definitivní označení tak zní 346P/Catalina. Kometa prolétne perihelem 15. února 2017, a to ve vzdálenosti 2,22 AU od Slunce. Nejvyšší jasnosti dosáhne patrně na přelomu let 2016 a 2017, původně to mělo být asi 16 mag, kometa ale zjasňuje pomaleji, takže to vypadá na pouhých 18 mag, když bude nejjasnější. To ale nic nemění na tom, že minimálně v tomto svém návratu bude vizuálně nepozorovatelná.
Velmi perspektivní kometou je C/2016 R2 (PanSTARRS). Objevena byla 7. září při jasnosti 19,1 mag, ale během předchozích měsíců rychle zjasnila a nyní už atakuje hodnoty vizuálního dosahu. Zatím je sice pozorovatelná jen s jižní polokoule, to se ale od jara, potažmo léta 2017, změní. Kometa bude v přísluní až 9. května 2018, a to ve vzdálenosti 2,60 AU od Slunce. V maximu jasnosti však bude už na samém začátku toho roku, podstatné je ale především to, že kometa by právě zhruba v lednu 2018 mohla dosáhnout až 10 mag, což by, v kombinaci s tím, že bude od nás pozorovatelná vysoko na obloze a takřka celou noc, mohlo vyústit v její viditelnost i v malých dalekohledech či obřích binokulárech! Do maxima jasnosti této komety ale stále zbývá více než rok, musíme si tedy počkat, jak se bude dále vyvíjet její jasnost.
To kometa C/2016 R3 (Borisov) už to má za sebou. A to doslova. O jejím pravděpodobném zániku jsme vás informovali již dříve. Pojďme si ale situaci ještě stručně zopakovat. Kometa byla nalezena amatérským astronomem Gennadym Borisovem dne 11. září při jasnosti 16,0 mag. Její dráha je podobná s drahou komety C/1915 R1 (Mellish), ale o stejnou kometu se nejedná, možná o její menší úlomek, jenž právě kvůli své "velikosti" nepřežil průlet perihelem. Kometa zjasňovala vcelku rychle, na konci září dosáhla jasnosti 12 mag, ale potom zmizela s naší oblohy kvůli konjunkci se Sluncem. V říjnu měla jako nepozorovatelná dosáhnout maximální jasnosti okolo 10 mag a v listopadu se v předpovědi objevila její pozorovatelnost s jižní polokoule na večerní obloze. Kometu už ale nespatřil nikdo, ani s jižní polokoule, ani ze snímků sondy STEREO fotografující Slunce (kometa se měla dostat do zorného pole této sondy v říjnu a díky poměrně blízkému přiblížení obou objektů měla být docela jasná, no nakonec po ní nebylo ani památky). Právem se tedy lze domnívat, že kometě se stal osudným průlet perihelem dne 10. října letošního roku ve vzdálenosti necelých 0,45 AU od Slunce. Na dráze komety tím pádem v současné době pravděpodobně obíhají už jen zbytky jejího plynu a prachu.
O něco pozitivněji je na tom kometa P/2016 R4 (Gibbs), tedy alespoň v tom smyslu, že ji zánik tak snadno určitě nečeká. Objev komety nastal dne 10. září, trochu déle ale trvalo její potvrzení. A. R. Gibbs odhadl jasnost komety v době nálezu na 18,9 mag. Tato kometa už nejblíže Slunci byla, stalo se tak letos 20. července, kdy oba objekty dělilo 2,80 AU. Kometa dosáhla maximální jasnosti v říjnu, bylo to však jen nějakých 18 mag, do vizuálního dosahu se tím pádem nedostala a protože už slábne, tak se tak minimálně v tomto návratu ani nestane.
To samé platí i o kometě P/2016 S1 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 21. září s jasností 19,4 mag. Perihelem prolétne ve vzdálenosti 2,41 AU od Slunce, konkrétně pak 16. března 2017. Nejjasnější bude až na přelomu jara a léta 2017, kdy dosáhne asi 16 mag.
Rovněž 21. září objevil dalekohled PanSTARRS asteroid 2016 SV (s jasností v tu chvíli 19,3 mag), jenž později projevil kometární aktivitu a byl tak označen jako kometa P/2016 SV (PanSTARRS). To ale ze zajímavostí nebylo vše. U této komety byla vypočítána perioda 6,87 let a když se výpočtáři drah ohlédli zpět po starších CCD snímcích, nalezli na nich objekt s totožnou dráhou jako u komety P/2016 SV (PanSTARRS), který navíc projevoval kometární charakteristiky. Toto těleso bylo označeno jako kometa P/2009 Q9 (PanSTARRS) a protože to znamenalo, že kometa byla zpozorována už ve dvou (po nalezení dalších snímků, tentokrát z roku 2002, už ve třech) různých návratech, bylo jí přiděleno číslo 347 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a provizorní označení komety se tak změnilo na definitivní 347P/PanSTARRS. Co se tohoto jejího návratu týče, je třeba sdělit, že přísluním již prolétla, konkrétně 11. září letošního roku ve vzdálenosti 2,22 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhla až v listopadu, nepřekročila při tom ale hodnotu 18 mag, a proto zůstala minimálně pro svůj aktuální návrat vizuálně nepozorovatelným objektem.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety v databázi Seiichi Yoshidy
Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu