Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Video: Teaser k fulldomovému filmu Rosetta
(Hvězdárna a planetárium Brno)

;

Hvězdárna a planetárium Brno je nadšená, že může tohle představení v české premiéře uvést právě o letošní Noci vědců. Show Rosetta vzniklo v produkční dílně Fulldome Film Society spolu s kijevským planetáriem a společností Atmasfera360. My jsme přidali český překlad. Krásná podívaná je věnována nejen vesmírné výpravě Rosetta a přistávacího pouzdra Philae, ale také nejkrásnějším objektům Sluneční soustavy – kometám.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Diváci představení se stanou součástí příběhu, který před několika desetiletími začal vyprávět Klim Churyumov a Svetlana Gerasimenko. Je to příběh o původu Sluneční soustavy a života na Zemi. Budou sledovat desetiletou výpravu meziplanetární laboratoři Rosetta, spolu s pouzdrem Philae virtuálně přistanou na povrchu jádra komety Churyumov-Gerasimenko.

V roce 1969 jsme se Světlanou Gerasimenkovou spatřili novou kometu jako malou nenápadnou tečku na fotografické desce. Díky novým technologiím a nadaným vědcům se dnes můžeme vydat na procházku po povrchu skutečné komety. Já i Světlana Gerasimenková jsme rádi, že se kometa, kterou jsme objevili, stala novou „Rosettskou deskou“, mimořádným klíčem k odhalení jednoho z největších tajemství přírody – zrození Sluneční soustavy.

Klim Churymov

Na českém znění představení Rosetta spolupracovali Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl, Jan Píšala z Hvězdárny a planetária Brno a Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Přeložil Tomáš Chaloupka. České znění namluvil Petr Štěpán a Karel Mišurec. Představení Rosetta bude v premiéře uvedeno v pátek 30. září, později bude uváděno během speciálních příležitostí.

Nejkřehčí objekty Sluneční soustavy

I když astronomové dlouhou dobu považovali komety za horké výpary vznášející se vysoko v zemské atmosféře, od roku 1577 bylo zřejmé, že představují skutečná vesmírná tělesa. Tycho Brahe totiž na základě analýzy pozorování výjimečně nápadné vlasatice došel k názoru, že se pohybovala za dráhou Měsíce.

Dnes víme, že „srdce“ každé vlasatice tvoří jádro, které vypadá jako neforemná „sněhová koule“ o velikosti několika kilometrů, s povrchem zbrázděným puklinami i krátery a tlustou vrstvou temného prachu. Většina hmoty kometárního jádra ale představuje směs vody, oxidu uhličitého a prachových částic s příměsí nejrůznějších organických sloučenin.

Jakmile se takové jádro přiblíží ke Slunci, začne se z jeho povrchu uvolňovat plyn i prach, který přechodně vytvoří velmi řídkou atmosféru o velikosti od stovek tisíc až do několika desítek milionů kilometrů. Tato dočasná obálka je nasvětlena Sluncem a na obloze tak vykreslí kometu.

Každý rok jsou na nebi velkým dalekohledem pozorovatelné zhruba dvě desítky velmi slabých komet, zhruba jednou do roka dostaneme příležitost zahlédnout nápadnější vlasatici na vlastní oči i menším astronomickým přístrojem. Pouze několikrát za život dostaneme příležitost sledovat skutečnou vlasatici s chvostem táhnoucím se přes polovinu oblohy. Obyvatelé České republiky si mohou vzpomenout na Hyakutake z roku 1996 a Hale-Bopp v roce 1997.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Modul Philae nalezen!
[2] Noc vědců 2016 v Česku

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno