Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perseverance – první „kroky“ na povrchu rudé planety

Perseverance – první „kroky“ na povrchu rudé planety

Počítačová grafika roveru Perseverance na povrchu Marsu
Autor: NASA

Vědecká pojízdná laboratoř NASA s názvem Perseverance (Vytrvalost), která byla vypuštěna k Marsu 30. 7. 2020, zahájila 18. 2. 2021 přímo z příletové dráhy (bez navedení na parkovací oběžnou dráhu) přistávací manévr s cílem dosednout v oblasti kráteru Jezero. Přistávací manévr proběhl úspěšně, když „létající jeřáb“ posadil rover Perseverance poblíž předpokládaného místa jako doposud nejtěžší výzkumné zařízení na povrchu Marsu (hmotnost 1 025 kg).

Vědci jsou přesvědčeni, že kráter byl před více než třemi miliardami roků zaplaven vodou. Jedním z cílů mise je sesbírat v oblasti výzkumu zajímavé vzorky hornin, které budou zanechány na povrchu a při další misi převezeny na Zemi. Teoretický plán předpokládá zhruba jízdu v délce 35 km rozvrženou do dvou fází mise: „Jezero“ a „mimo Jezero“. Plánovaná životnost roveru je minimálně jeden marsovský rok (tj. 687 pozemských dnů), předpokládá se však, že bude mnohonásobně překročena, snad až do roku 2028. Jak už bylo uvedeno výše, současný plán předpokládá dvě etapy odběru vzorků a jejich uložení v ampulích na označených místech. Perseverance uschová zhruba 10 ampulí zajímavé horniny a kamenů někde v oblasti kráteru Jezero a dalších 28 vzorků mimo kráter.

Pojízdná laboratoř se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme studovat povrch, který by byl byť jen z části takto starý. V mnoha ohledech tak putujeme strojem času a můžeme spatřit krajinu, jaká se nacházela i na naší planetě, když byla Země ještě mladá.

Kráter Jezero se nachází na západním okraji impaktní struktury Isidis a má průměr přibližně 50 km. Je vyplněn jezerními sedimenty a na západním a severním okraji se dochovaly i rozsáhlé říční delty. Patrná jsou také říční údolí, kterými voda do kráteru přitékala a kterým kráter opouštěla. Sedimentární záznam spadá do období před 4,1 až 3,7 miliardy let (může odpovídat epizodě pozdního velkého bombardování).

První metry projížďky roveru Perseverance po povrchu Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech
První metry projížďky roveru Perseverance po povrchu Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech
Čtvrtého března 2021 se dal robotický průzkumník Perseverance poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu. Během úvodního manévru, který měl prověřit správnost fungování systémů, vozítko vybavené šesti koly popojelo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Manévr trval asi 33 minut. Připojená fotografie byla pořízena pomocí systému kamer Hazard Avoidance Cameras (Hazcams).

Rover má být schopen urazit až 200 metrů za jeden marsovský den. Bude se pohybovat pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na rudé planetě.

Astronomové očekávají nalezení množství lákavých kamenných útvarů v kráteru, které snad budou obsahovat záznam pradávné biologické aktivity. Mezi útvary, co vypadají na satelitních snímcích jako říční delta, což je struktura vytvořená z naplavenin bahna a nánosů písku uložených řekou vtékající do širokého zásobníku vody, bude mnoho zajímavých útvarů k detailnímu výzkumu. V případě kráteru Jezero byla tato široká nádrž velmi pravděpodobně dlouho zaplavena vodou.

Mezi prvními přístroji, které již byly uvedeny do provozu, je i SuperCam. Našli bychom jej na hlavě vozítka a jeho senzor dokáže provést analýzu ke studiu marsovské geologie. Informace pak pomohou vědcům rozhodnout, které kameny by měl rover podrobněji prozkoumat dalšími přístroji ve snaze najít stopy dávného mikrobiálního života. Kamera SuperCam je složitý laserový přístroj, jehož pulsy míří na zkoumané kameny a regolit na povrchu Marsu. Senzory jeho spektrometru pak sledují a analyzují laserovým paprskem odpařený materiál a určují jeho složení. Součástí přístroje je i mikrofon, který nahrává zvuky dopadu pulsů laserových paprsků na zkoumaný materiál.

Jedním z přístrojů ve výbavě roveru Perseverance je na jeho „palubě“ i pozoruhodný autonomní vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), který přistál na Marsu připevněný na „břiše“ roveru. Vrtulník o hmotnosti 1,8 kg stráví připevněný na roveru zhruba dva měsíce a ze zdroje roveru si bude doplňovat energii. Posléze bude uvolněn a absolvuje první krátkodobé zkušební lety. Podle posledních zpráv je zařízení v pořádku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mars.nasa.gov
[2] mars.nasa.gov
[3] space.com
[4] mars.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kráter Jezero, Rover Perseverance, Planeta Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »