Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta Jupiter dominuje únorové obloze

Planeta Jupiter dominuje únorové obloze

Kresba Jupiteru přes dalekohled Hvězdárny Turnov 30. 1. 2015
Autor: Aleš Majer

Únorové obloze vévodí planeta Jupiter, která bude 6. února 2015 v 19 hodin opozici se Sluncem. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačném konci oblohy než Slunce a je tedy vidět po celou noc. 6. února 2015 v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 AU (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Slunce - Země), tedy asi 650 milionů km. Podmínky pro pozorování této největší planety Sluneční soustavy jsou tedy velmi příznivé.

Jupiter na obloze poznáme snadno. Po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy.

Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy, jeho průměr je jedenáctkrát větší než zemský a hmotností překonává Zemi 318 krát. Má bohatou soustavu měsíců – dnes jich známe už 67. Jen čtyři z nich však vynikají velikostí: Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Uvidíme je už triedrem jako malé "hvězdičky" v řádce vlevo a vpravo od planety. Na Jupiteru lze pozorovat tmavé a světlé pásy v atmosféře planety a také známou rudou skvrnu – obrovský vír pozorovaný na Jupiteru již od vynálezu prvních dalekohledů. Časy průchodů Velké rudé skvrny a úkazy měsíců Jupitera naleznete na webu www.astro.cz v pravidelné rubrice Vesmírný týden.

Kromě Jupitera můžeme nyní na obloze spatřit také další planety Sluneční soustavy. Za večerního soumraku je nad západním obzorem viditelná jasná Venuše jako večernice a o něco výše je pozorovatelný mnohem slabší Mars. 20. a 21. února spatříme seskupení těchto dvou planet na večerní obloze s Měsícem. Na ranní obloze spatříme planetu Saturn, ale podmínky pro pozorování se budou zlepšovat a v květnu už Saturn uvidíme po celou noc.

Na večerní obloze lze také pozorovat kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Očima bude viditelná už jen na skutečně tmavé obloze, lepší je vzít si k jejímu pozorování alespoň triedr. Kometa nyní směřuje z Andromedy do Kasiopeje.

V letošním roce nás čekají dva mimořádné úkazy. 20. března to bude částečné zatmění Slunce a 28. září nastane úplné zatmění Měsíce.

Více informací o dění na obloze: https://www.astro.cz/clanek/6569.


Tiskové prohlášení č. 205 České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR: DOC, PDF.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jupiter


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »