Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prachová bouře na Marsu poslala přistávací modul InSight do nouzového režimu

Prachová bouře na Marsu poslala přistávací modul InSight do nouzového režimu

Sonda InSight si na Marsu pořídila selfíčko
Autor: NASA

Přistávací modul InSight od NASA přešel do nouzového režimu v pátek 7. ledna po velké regionální prachové bouři, která omezila množství slunečního světla dopadajícího na jeho solární panely. V nouzovém režimu pozastavila sonda všechny své funkce kromě základních. Řídící tým mise obnovil kontakt s InSight 10. ledna, když zjistil, že zásoby jeho energie jsou sice nízké, ale stabilní, a není pravděpodobné, že by tato komunikace vyčerpávala akumulátory přistávacího modulu.

Už před touto poslední prachovou bouří se na solárních panelech InSight hromadil prach, který snižoval přísun energie do přistávacího modulu. Prachové bouře omezují zásobování modulu elektrickou energií dvěma způsoby: prach snižuje množství slunečního záření pronikajícího atmosférou a může se také usazovat přímo na panelech. Předpokládá se, že právě vyčerpané akumulátory způsobily konec vozítka NASA Opportunity během rozsáhlé série prachových bouří, které v roce 2018 řádily na rudé planetě. Zda aktuálně probíhající bouře zanechá na solárních panelech další vrstvu prachu, se teprve ukáže.

Současná prachová bouře byla poprvé detekována kamerou Mars Color Imager (MARCI) na palubě sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter, která poskytuje denní barevné mapy celé planety. Tyto mapy umožňují vědcům monitorovat prachové bouře a mohou sloužit jako systém včasného varování pro sondy na povrchu Marsu. Tým InSight nyní obdržel údaje, které naznačují, že regionální bouře slábne.

Sonda InSight při zkouškách rozevírání slunečních panelů během předletových příprav Autor: NASA
Sonda InSight při zkouškách rozevírání slunečních panelů během předletových příprav
Autor: NASA
Víry a poryvy marsovského ovzduší pomohly časem vyčistit solární panely zanesené bouřemi v případě marsovských vozítek Spirit a Opportunity. Meteorologické senzory InSight sice zaznamenaly mnoho prolétajících vírů, žádný z nich však prach nevyčistil. Proč se tak nestalo, není zatím známé.

Inženýři nyní doufají, že budou schopni dát přistávacímu modulu povel, aby opustil nouzový režim. To umožní větší flexibilitu při ovládání modulu, protože komunikace, která vyžaduje relativně velký výkon, je v nouzovém režimu omezena, aby se šetřila energie akumulátorů.

InSight přistál na Marsu 26. listopadu 2018. Jeho hlavním vědeckým posláním bylo studium vnitřní strukturu planety, včetně její kůry, pláště a jádra. Sonda dosáhla většiny svých vědeckých cílů před rokem, kdy skončila její hlavní mise. NASA poté, na základě doporučení nezávislého panelu složeného z odborníků se zkušenostmi z vědy, provozu a řízení kosmických programů, prodloužila její misi až o dva roky, do prosince 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Mars, InSight


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »