Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prachová bouře na Marsu poslala přistávací modul InSight do nouzového režimu

Prachová bouře na Marsu poslala přistávací modul InSight do nouzového režimu

Sonda InSight si na Marsu pořídila selfíčko
Autor: NASA

Přistávací modul InSight od NASA přešel do nouzového režimu v pátek 7. ledna po velké regionální prachové bouři, která omezila množství slunečního světla dopadajícího na jeho solární panely. V nouzovém režimu pozastavila sonda všechny své funkce kromě základních. Řídící tým mise obnovil kontakt s InSight 10. ledna, když zjistil, že zásoby jeho energie jsou sice nízké, ale stabilní, a není pravděpodobné, že by tato komunikace vyčerpávala akumulátory přistávacího modulu.

Už před touto poslední prachovou bouří se na solárních panelech InSight hromadil prach, který snižoval přísun energie do přistávacího modulu. Prachové bouře omezují zásobování modulu elektrickou energií dvěma způsoby: prach snižuje množství slunečního záření pronikajícího atmosférou a může se také usazovat přímo na panelech. Předpokládá se, že právě vyčerpané akumulátory způsobily konec vozítka NASA Opportunity během rozsáhlé série prachových bouří, které v roce 2018 řádily na rudé planetě. Zda aktuálně probíhající bouře zanechá na solárních panelech další vrstvu prachu, se teprve ukáže.

Současná prachová bouře byla poprvé detekována kamerou Mars Color Imager (MARCI) na palubě sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter, která poskytuje denní barevné mapy celé planety. Tyto mapy umožňují vědcům monitorovat prachové bouře a mohou sloužit jako systém včasného varování pro sondy na povrchu Marsu. Tým InSight nyní obdržel údaje, které naznačují, že regionální bouře slábne.

Sonda InSight při zkouškách rozevírání slunečních panelů během předletových příprav Autor: NASA
Sonda InSight při zkouškách rozevírání slunečních panelů během předletových příprav
Autor: NASA
Víry a poryvy marsovského ovzduší pomohly časem vyčistit solární panely zanesené bouřemi v případě marsovských vozítek Spirit a Opportunity. Meteorologické senzory InSight sice zaznamenaly mnoho prolétajících vírů, žádný z nich však prach nevyčistil. Proč se tak nestalo, není zatím známé.

Inženýři nyní doufají, že budou schopni dát přistávacímu modulu povel, aby opustil nouzový režim. To umožní větší flexibilitu při ovládání modulu, protože komunikace, která vyžaduje relativně velký výkon, je v nouzovém režimu omezena, aby se šetřila energie akumulátorů.

InSight přistál na Marsu 26. listopadu 2018. Jeho hlavním vědeckým posláním bylo studium vnitřní strukturu planety, včetně její kůry, pláště a jádra. Sonda dosáhla většiny svých vědeckých cílů před rokem, kdy skončila její hlavní mise. NASA poté, na základě doporučení nezávislého panelu složeného z odborníků se zkušenostmi z vědy, provozu a řízení kosmických programů, prodloužila její misi až o dva roky, do prosince 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Mars, InSight


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »