Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta klesá zpět k jádru komety

Rosetta klesá zpět k jádru komety

Jádro komety 67P (15. 5. 2016) ze vzdálenosti 9,88 km
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa.

15. května 2016 pořídila sonda velmi detailní snímek ze vzdálenosti 10 km. Přístroj NAVCAM má z takové dálky rozlišení pod jeden metr na pixel. Například snímek z úvodu článku (plné rozlišení zde) ukazuje oblast 862 metrů napříč s rozlišením 0,82 m/px. Detailnější kamera OSIRIS má však ze stejné vzdálenosti rozlišení 16 cm na obrazový bod. Snímky z 11. a 17. května jsou opravdu krásné. Navíc se z nich dá porovnat změny, které se na kometě za několik měsíců udály.

První snímek ukazuje poměrně plochá místa zvaná Aker a Khepry nacházející se na větším laloku kometárního jádra. Zřetelně zde pozorujeme vrstvy a místa protnutá prasklinami (například vlevo nahoře). Také můžeme pozorovat množství velkých balvanů ležících na hladčím terénu směrem k horní části snímku. 

Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km. Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km.
Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Na snímku přístrojem OSIRIS z 11. května vidíme podobné útvary, jako na úvodním snímku, ale zde se díváme na část menšího laloku jádra. Kdyby se podařilo podobně detailně nasnímat oblast přistání Phiale, snadno bychom jej na snímku rozlišili, protože je velký asi jako automatická pračka a rozlišení tohoto snímku umožňuje vidět několikrát menší detaily.

Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Krásný celkový pohled na středovou část jádra komety a také detailní pohled na tutéž oblast níže ukazují balvany popadané z okolí díky erozi. Kontrast erodovaných částí okraje oblasti Imhotep s hladkými plochami níže je opravdu perfektní.

Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016 Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blogs ESA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rosetta, 67p, 67P/Čurjumov-Gerasimenko


25. vesmírný týden 2026

25. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

17 hod. 20 min. starý Měsíc.

Další informace »