Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta klesá zpět k jádru komety

Rosetta klesá zpět k jádru komety

Jádro komety 67P (15. 5. 2016) ze vzdálenosti 9,88 km
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa.

15. května 2016 pořídila sonda velmi detailní snímek ze vzdálenosti 10 km. Přístroj NAVCAM má z takové dálky rozlišení pod jeden metr na pixel. Například snímek z úvodu článku (plné rozlišení zde) ukazuje oblast 862 metrů napříč s rozlišením 0,82 m/px. Detailnější kamera OSIRIS má však ze stejné vzdálenosti rozlišení 16 cm na obrazový bod. Snímky z 11. a 17. května jsou opravdu krásné. Navíc se z nich dá porovnat změny, které se na kometě za několik měsíců udály.

První snímek ukazuje poměrně plochá místa zvaná Aker a Khepry nacházející se na větším laloku kometárního jádra. Zřetelně zde pozorujeme vrstvy a místa protnutá prasklinami (například vlevo nahoře). Také můžeme pozorovat množství velkých balvanů ležících na hladčím terénu směrem k horní části snímku. 

Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km. Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km.
Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Na snímku přístrojem OSIRIS z 11. května vidíme podobné útvary, jako na úvodním snímku, ale zde se díváme na část menšího laloku jádra. Kdyby se podařilo podobně detailně nasnímat oblast přistání Phiale, snadno bychom jej na snímku rozlišili, protože je velký asi jako automatická pračka a rozlišení tohoto snímku umožňuje vidět několikrát menší detaily.

Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Krásný celkový pohled na středovou část jádra komety a také detailní pohled na tutéž oblast níže ukazují balvany popadané z okolí díky erozi. Kontrast erodovaných částí okraje oblasti Imhotep s hladkými plochami níže je opravdu perfektní.

Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016 Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blogs ESA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rosetta, 67p, 67P/Čurjumov-Gerasimenko


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »