Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta klesá zpět k jádru komety

Rosetta klesá zpět k jádru komety

Jádro komety 67P (15. 5. 2016) ze vzdálenosti 9,88 km
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa.

15. května 2016 pořídila sonda velmi detailní snímek ze vzdálenosti 10 km. Přístroj NAVCAM má z takové dálky rozlišení pod jeden metr na pixel. Například snímek z úvodu článku (plné rozlišení zde) ukazuje oblast 862 metrů napříč s rozlišením 0,82 m/px. Detailnější kamera OSIRIS má však ze stejné vzdálenosti rozlišení 16 cm na obrazový bod. Snímky z 11. a 17. května jsou opravdu krásné. Navíc se z nich dá porovnat změny, které se na kometě za několik měsíců udály.

První snímek ukazuje poměrně plochá místa zvaná Aker a Khepry nacházející se na větším laloku kometárního jádra. Zřetelně zde pozorujeme vrstvy a místa protnutá prasklinami (například vlevo nahoře). Také můžeme pozorovat množství velkých balvanů ležících na hladčím terénu směrem k horní části snímku. 

Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km. Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km.
Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Na snímku přístrojem OSIRIS z 11. května vidíme podobné útvary, jako na úvodním snímku, ale zde se díváme na část menšího laloku jádra. Kdyby se podařilo podobně detailně nasnímat oblast přistání Phiale, snadno bychom jej na snímku rozlišili, protože je velký asi jako automatická pračka a rozlišení tohoto snímku umožňuje vidět několikrát menší detaily.

Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Krásný celkový pohled na středovou část jádra komety a také detailní pohled na tutéž oblast níže ukazují balvany popadané z okolí díky erozi. Kontrast erodovaných částí okraje oblasti Imhotep s hladkými plochami níže je opravdu perfektní.

Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016 Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blogs ESA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rosetta, 67p, 67P/Čurjumov-Gerasimenko


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění - Hvězdárna ZŠ Milín

Canon 77D + Celestron 235 mm

Další informace »