Rosetta vnesla nové světlo do výzkumu kometárních atmosfér
Autor: ESA
Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. Před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných. V datech pořízených sondou Rosetta se totiž podařilo zjistit, že molekuly vody a oxidu uhličitého, které jsou vyvrhovány z povrchu komety, se poměrně rychle rozpadají jiným mechanizmem, než jaký jsme doposud předpokládali.
Palubní přístroj ALICE vyrobený pod patronátem NASA zkoumal chemické složení komy, velmi slabé atmosféry, která se tvoří okolo jádra komety během přiblížení ke Slunci. ALICE pro své měření využívá ultrafialových vlnových délek. Právě jejich analýzou vědci odhalili přítomnost prvků, které jsou ve vesmíru velmi hojné – vodík, kyslík, uhlík či dusík.
Podle studie, která byla publikována v časopise Astronomy and Astrophysics byly tyto objevy založeny na měřeních z prvních čtyř měsíců pobytu sondy u komety, kdy Rosetta operovala ve vzdálenostech 80 – 10 kilometrů od jádra komety. Odborníci se tehdy zaměřili na výtrysky materiálu z povrchu jádra. Tyto výtrysky jsou tvořeny hlavně vodou a oxidem uhličitým, které se odpařují ze Sluncem zahřátých vrstev.
Vědci se při analýze zaměřili hlavně na spektrální čáry prokazující existenci atomů vodíku a kyslíku, což by ukazovalo na rozpad vody, a stejně tak hledali atomy uhlíku pro důkaz rozpadu oxidu uhličitého. Objev ukazuje, že se molekuly rozpadají ve dvou krocích. Nejprve foton ze Slunce zasáhne molekulu vody v kometární komě a ionizuje ji tím, že vyhodí elektron. Ten pak „zaútočí“ na jinou molekulu vody v komě. Tu rozbije na dva vodíky a jeden kyslíkový atom. Zároveň dodá atomům energii, kterou uvolní v ultrafialovém spektru, což už sleduje přístroj ALICE.
Dříve se předpokládalo, že rozpad molekul způsobují přímo fotony. Ukázalo se, že fotony v celém průběhu hrají důležitou roli, ale o samotný rozpad se postarají elektrony.
Autor: ESA, překlad Dušan Majer.
Analogický proces s elektronem probíhá také u oxidu uhličitého, čímž v komě vzniká samostatný uhlík a kyslík. Analýza množství pozorovaných atomů a jejich emisí naznačuje, že vědci opravdu pozorují „mateřské molekuly“. Ty se podle všeho navíc vyskytují pouze ve vzdálenosti jednoho kilometru od povrchu, kde vznikly. Rosetta také umožňuje nahlédnout do mechanizmu jejich rozpadu pomocí elektronu. Při pozorování ze Země, nebo z její oběžné dráhy (třeba pomocí Hubbleova teleskopu) můžeme zaznamenat teprve až výsledný produkt celé reakce. Navíc až ve vzdálenosti stovek až tisíc kilometrů od jádra. Role Rosetty v tomto případě tohoto vysvětlení byla naprosto klíčová.
Rosetta tímto objevem znovu dokazuje svou mimořádnou roli v průzkumu komet. Během své mise není odkázána jen na krátký průzkum během průletu, ale užívá si luxusu mnohaměsíčního pozorování z oběžné dráhy komety. Svými 11 palubními přístroji měří data jak ve vzdálenosti několika set kilometrů tak i v osmikilometrové blízkosti. Jen díky tomu může nasbírat všechny útržky do mozaiky poznání světa komet.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA - Evropská kosmická agentura
Převzato: www.kosmonautix.cz
O autorovi
Dušan Majer
Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.
