Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta vnesla nové světlo do výzkumu kometárních atmosfér

Rosetta vnesla nové světlo do výzkumu kometárních atmosfér

Paprskovitá atmosféra nad jádrem komety 67P.
Autor: ESA

Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. Před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných. V datech pořízených sondou Rosetta se totiž podařilo zjistit, že molekuly vody a oxidu uhličitého, které jsou vyvrhovány z povrchu komety, se poměrně rychle rozpadají jiným mechanizmem, než jaký jsme doposud předpokládali.

Palubní přístroj ALICE vyrobený pod patronátem NASA zkoumal chemické složení komy, velmi slabé atmosféry, která se tvoří okolo jádra komety během přiblížení ke Slunci. ALICE pro své měření využívá ultrafialových vlnových délek. Právě jejich analýzou vědci odhalili přítomnost prvků, které jsou ve vesmíru velmi hojné – vodík, kyslík, uhlík či dusík.

Podle studie, která byla publikována v časopise Astronomy and Astrophysics byly tyto objevy založeny na měřeních z prvních čtyř měsíců pobytu sondy u komety, kdy Rosetta operovala ve vzdálenostech 80 – 10 kilometrů od jádra komety. Odborníci se tehdy zaměřili na výtrysky materiálu z povrchu jádra. Tyto výtrysky jsou tvořeny hlavně vodou a oxidem uhličitým, které se odpařují ze Sluncem zahřátých vrstev.

Vědci se při analýze zaměřili hlavně na spektrální čáry prokazující existenci atomů vodíku a kyslíku, což by ukazovalo na rozpad vody, a stejně tak hledali atomy uhlíku pro důkaz rozpadu oxidu uhličitého. Objev ukazuje, že se molekuly rozpadají ve dvou krocích. Nejprve foton ze Slunce zasáhne molekulu vody v kometární komě a ionizuje ji tím, že vyhodí elektron. Ten pak „zaútočí“ na jinou molekulu vody v komě. Tu rozbije na dva vodíky a jeden kyslíkový atom. Zároveň dodá atomům energii, kterou uvolní v ultrafialovém spektru, což už sleduje přístroj ALICE.

Dříve se předpokládalo, že rozpad molekul způsobují přímo fotony. Ukázalo se, že fotony v celém průběhu hrají důležitou roli, ale o samotný rozpad se postarají elektrony.

Nově objevené procesy v atmosféře komety 67P Autor: ESA, překlad Dušan Majer.
Nově objevené procesy v atmosféře komety 67P
Autor: ESA, překlad Dušan Majer.

Analogický proces s elektronem probíhá také u oxidu uhličitého, čímž v komě vzniká samostatný uhlík a kyslík. Analýza množství pozorovaných atomů a jejich emisí naznačuje, že vědci opravdu pozorují „mateřské molekuly“. Ty se podle všeho navíc vyskytují pouze ve vzdálenosti jednoho kilometru od povrchu, kde vznikly. Rosetta také umožňuje nahlédnout do mechanizmu jejich rozpadu pomocí elektronu. Při pozorování ze Země, nebo z její oběžné dráhy (třeba pomocí Hubbleova teleskopu) můžeme zaznamenat teprve až výsledný produkt celé reakce. Navíc až ve vzdálenosti stovek až tisíc kilometrů od jádra. Role Rosetty v tomto případě tohoto vysvětlení byla naprosto klíčová.

Rosetta tímto objevem znovu dokazuje svou mimořádnou roli v průzkumu komet. Během své mise není odkázána jen na krátký průzkum během průletu, ale užívá si luxusu mnohaměsíčního pozorování z oběžné dráhy komety. Svými 11 palubními přístroji měří data jak ve vzdálenosti několika set kilometrů tak i v osmikilometrové blízkosti. Jen díky tomu může nasbírat všechny útržky do mozaiky poznání světa komet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA - Evropská kosmická agentura

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sonda Rosetta, 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Koma


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »