Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta vnesla nové světlo do výzkumu kometárních atmosfér

Rosetta vnesla nové světlo do výzkumu kometárních atmosfér

Paprskovitá atmosféra nad jádrem komety 67P.
Autor: ESA

Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. Před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných. V datech pořízených sondou Rosetta se totiž podařilo zjistit, že molekuly vody a oxidu uhličitého, které jsou vyvrhovány z povrchu komety, se poměrně rychle rozpadají jiným mechanizmem, než jaký jsme doposud předpokládali.

Palubní přístroj ALICE vyrobený pod patronátem NASA zkoumal chemické složení komy, velmi slabé atmosféry, která se tvoří okolo jádra komety během přiblížení ke Slunci. ALICE pro své měření využívá ultrafialových vlnových délek. Právě jejich analýzou vědci odhalili přítomnost prvků, které jsou ve vesmíru velmi hojné – vodík, kyslík, uhlík či dusík.

Podle studie, která byla publikována v časopise Astronomy and Astrophysics byly tyto objevy založeny na měřeních z prvních čtyř měsíců pobytu sondy u komety, kdy Rosetta operovala ve vzdálenostech 80 – 10 kilometrů od jádra komety. Odborníci se tehdy zaměřili na výtrysky materiálu z povrchu jádra. Tyto výtrysky jsou tvořeny hlavně vodou a oxidem uhličitým, které se odpařují ze Sluncem zahřátých vrstev.

Vědci se při analýze zaměřili hlavně na spektrální čáry prokazující existenci atomů vodíku a kyslíku, což by ukazovalo na rozpad vody, a stejně tak hledali atomy uhlíku pro důkaz rozpadu oxidu uhličitého. Objev ukazuje, že se molekuly rozpadají ve dvou krocích. Nejprve foton ze Slunce zasáhne molekulu vody v kometární komě a ionizuje ji tím, že vyhodí elektron. Ten pak „zaútočí“ na jinou molekulu vody v komě. Tu rozbije na dva vodíky a jeden kyslíkový atom. Zároveň dodá atomům energii, kterou uvolní v ultrafialovém spektru, což už sleduje přístroj ALICE.

Dříve se předpokládalo, že rozpad molekul způsobují přímo fotony. Ukázalo se, že fotony v celém průběhu hrají důležitou roli, ale o samotný rozpad se postarají elektrony.

Nově objevené procesy v atmosféře komety 67P Autor: ESA, překlad Dušan Majer.
Nově objevené procesy v atmosféře komety 67P
Autor: ESA, překlad Dušan Majer.

Analogický proces s elektronem probíhá také u oxidu uhličitého, čímž v komě vzniká samostatný uhlík a kyslík. Analýza množství pozorovaných atomů a jejich emisí naznačuje, že vědci opravdu pozorují „mateřské molekuly“. Ty se podle všeho navíc vyskytují pouze ve vzdálenosti jednoho kilometru od povrchu, kde vznikly. Rosetta také umožňuje nahlédnout do mechanizmu jejich rozpadu pomocí elektronu. Při pozorování ze Země, nebo z její oběžné dráhy (třeba pomocí Hubbleova teleskopu) můžeme zaznamenat teprve až výsledný produkt celé reakce. Navíc až ve vzdálenosti stovek až tisíc kilometrů od jádra. Role Rosetty v tomto případě tohoto vysvětlení byla naprosto klíčová.

Rosetta tímto objevem znovu dokazuje svou mimořádnou roli v průzkumu komet. Během své mise není odkázána jen na krátký průzkum během průletu, ale užívá si luxusu mnohaměsíčního pozorování z oběžné dráhy komety. Svými 11 palubními přístroji měří data jak ve vzdálenosti několika set kilometrů tak i v osmikilometrové blízkosti. Jen díky tomu může nasbírat všechny útržky do mozaiky poznání světa komet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA - Evropská kosmická agentura

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sonda Rosetta, 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Koma


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »