Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Perseverance našel na Marsu organický materiál

Rover Perseverance našel na Marsu organický materiál

Rover Perseverance pracující na skalnatém výběžku zvaném Skinner Ridge v kráteru Jezero na Marsu. Na konci paže se nachází přístroj SHERLOC s Ramanovým UV spektrometrem, který objevil organickou hmotu. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS
Autor: NASA/JPL

Lidé jsou už po staletí fascinováni myšlenkou možnosti života na Marsu. V 19. století dokonce italský astronom Giovanni Schiaparelli ohlásil objev spletité sítě kanálů, které tam podle některých postavili zdejší obyvatelé snažící se přepravovat vodu z polárních čepiček do rovníkových oblastí. Moderní výzkumy však prokázaly, že se na povrchu Marsu žádná kapalná voda nenachází, a ony „kanály“ tak byly pouhou optickou iluzí vyvolanou buď prachovými proudy zformovanými při velkých prachových bouřích, nebo obrovskými údolími a planinami, které ale nebyly kvůli soudobé pozorovací technice dobře rozeznatelné. Přesto další výzkumy ukázaly, že se na povrchu rudé planety před několika miliardami let skutečně nacházely ohromné oceány vody a že se část této vody uchovala do dneška v podzemních jezerech, a tak otázka života na Marsu znovu oživla. Nové stopy navíc přinesl i rover Perseverance.

Americký rover Perseverance přistál na Marsu v kráteru Jezero 18. února 2021 a od té doby nám posílá informace nevyčíslitelné hodnoty. Nejprve se mu podařilo vypustit vrtulníček Ingenuity, který k polovině července 2023 vykonal 52 letů (přičemž původně jich bylo plánováno pět), dále rover jako první vyrobil kyslík z marsovské atmosféry, denně navíc na Zemi posílá informace o aktuálním počasí, odeslal na půl milionu fotografií, odebral 19 vzorků, které by měly být v roce 2033 dopraveny na Zemi, a při tom ujel téměř 20 km.

Nový výzkum, zveřejněný v časopise Nature, však přináší něco zcela jiného. Roveru Perseverance se pomocí přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals), umístěného na konci robotické paže, podařilo detekovat organický materiál, tedy molekuly obsahující uhlík a většinou i jiné prvky jako například vodík, dusík nebo síru. Až dosud byl na Marsu organický uhlík detekován pouze sondou Mars Phoenix a roverem Curiosity, a to způsobem analýzy okolních plynů nebo hmotnostní spektrometrií. Nová studie používá jinou techniku: Ramanův spektrometr pracující v ultrafialovém oboru spektra zkoumá, jak molekulární vazby ve vzorcích rozptylují UV záření a podle toho je schopný zjistit přítomnost organických molekul.

Přehled analyzovaných cílů. A: Mapa zobrazující polohy analyzovaných cílů, bíle je vykreslena trasa roveru Perseverance. B: Počet detekcí pro každý cíl. C: Fotografie vzorků pořízené kamerou WATSON. (červeně jsou označena místa, kde byla objevena organická hmota přímo na povrchu, u ostatních cílů byla organická hmota nalezena pod povrchem s použitím vrtáku.) Zdroj: Nature Autor: Nature
Přehled analyzovaných cílů. A: Mapa zobrazující polohy analyzovaných cílů, bíle je vykreslena trasa roveru Perseverance. B: Počet detekcí pro každý cíl. C: Fotografie vzorků pořízené kamerou WATSON. (červeně jsou označena místa, kde byla objevena organická hmota přímo na povrchu, u ostatních cílů byla organická hmota nalezena pod povrchem s použitím vrtáku.) Zdroj: Nature
Autor: Nature

Astrobioložka Sunanda Sharma z Kalifornského technologického institutu (Caltech) se se svým týmem zaměřila na několik cílů v kráterech Máaz a Séítah, kde v krystalech síranů detekovala signály odpovídající organickým molekulám. „Organické molekuly jsou vzrušujícím vodítkem pro astrobiology, protože jsou často považovány za stavební kameny života,“ řekla webu Space.com hlavní autorka studie.

Organická hmota však může vzniknout i nebiologicky (tedy bez přítomnosti živých organismů), a to například různými geologickými a chemickými procesy, anebo se na povrch planety může dostat odjinud z vesmíru. Pokud jsou tyto molekuly výsledkem geologických nebo chemických procesů, tak nám tento objev naznačuje, že Mars má za sebou složitější geochemickou historii, než se myslelo. Nalezené látky jsou navíc 2,3 až 2,6 miliard let staré, což nám prozrazuje, že tyto stavební kameny života mohou být na Marsu přítomny i po hodně dlouhou dobu.

Astrobioložka Amy Williams z Floridské univerzity, která byla také jednou z několika lidí provádějících tento výzkum, uvedla: „Právě se škrábeme na povrch příběhu organického uhlíku na Marsu.“ Ona i její tým budou proto dále zkoumat potenciální zdroj těchto molekul. Tyto poznatky jsou totiž důležité pro pochopení historie Marsu a toho, jestli se na něm mohl v minulosti nacházet život.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek na ScienceDaily.com
[2] Článek na Space.com
[3] Článke na SkyAndTelescope.com
[4] Oficiální stránky mise Mars 2020
[5] Wikipedie - Perseverance



O autorovi

Daniel Kurtin

Daniel Kurtin

Daniel se narodil v roce 2005 v Liberci. Astronomii se věnuje od koronavirové krize v roce 2020, kdy si pořídil svůj první, 3palcový dalekohled. Nedlouho poté se začal věnovat také fotografování, a to hlavně krajinářské astrofotografii. Dnes už vlastní 10palcový Dobson, se kterým rád pozoruje hlavně objekty vzdáleného vesmíru, a fotí se dvěma fotoaparáty. Jeho fotografie se v letech 2021 a 2022 umístily na předních místech v astrofotografické soutěži, pořádané knihovnou v Mokrém. Svůj koníček rád popularizuje psaním článků nebo tvorbou videí. Pomáhá na akcích Klubu astronomů Liberecka a setkat se s ním můžete také v libereckém planetáriu v iQLANDII. Jeho fotografie si můžete prohlédnout například na jeho Instagramu: https://www.instagram.com/astro_danielk.

Štítky: Astrobiologie, Uhlík, Život na Marsu, Giovanni Schiaparelli, Rudá planeta Mars, NASA, Organický materiál, Sherloc, Pátrání po životě, Perseverance, Mars


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »