Rover Perseverance našel na Marsu organický materiál
Autor: NASA/JPL
Lidé jsou už po staletí fascinováni myšlenkou možnosti života na Marsu. V 19. století dokonce italský astronom Giovanni Schiaparelli ohlásil objev spletité sítě kanálů, které tam podle některých postavili zdejší obyvatelé snažící se přepravovat vodu z polárních čepiček do rovníkových oblastí. Moderní výzkumy však prokázaly, že se na povrchu Marsu žádná kapalná voda nenachází, a ony „kanály“ tak byly pouhou optickou iluzí vyvolanou buď prachovými proudy zformovanými při velkých prachových bouřích, nebo obrovskými údolími a planinami, které ale nebyly kvůli soudobé pozorovací technice dobře rozeznatelné. Přesto další výzkumy ukázaly, že se na povrchu rudé planety před několika miliardami let skutečně nacházely ohromné oceány vody a že se část této vody uchovala do dneška v podzemních jezerech, a tak otázka života na Marsu znovu oživla. Nové stopy navíc přinesl i rover Perseverance.
Americký rover Perseverance přistál na Marsu v kráteru Jezero 18. února 2021 a od té doby nám posílá informace nevyčíslitelné hodnoty. Nejprve se mu podařilo vypustit vrtulníček Ingenuity, který k polovině července 2023 vykonal 52 letů (přičemž původně jich bylo plánováno pět), dále rover jako první vyrobil kyslík z marsovské atmosféry, denně navíc na Zemi posílá informace o aktuálním počasí, odeslal na půl milionu fotografií, odebral 19 vzorků, které by měly být v roce 2033 dopraveny na Zemi, a při tom ujel téměř 20 km.
Nový výzkum, zveřejněný v časopise Nature, však přináší něco zcela jiného. Roveru Perseverance se pomocí přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals), umístěného na konci robotické paže, podařilo detekovat organický materiál, tedy molekuly obsahující uhlík a většinou i jiné prvky jako například vodík, dusík nebo síru. Až dosud byl na Marsu organický uhlík detekován pouze sondou Mars Phoenix a roverem Curiosity, a to způsobem analýzy okolních plynů nebo hmotnostní spektrometrií. Nová studie používá jinou techniku: Ramanův spektrometr pracující v ultrafialovém oboru spektra zkoumá, jak molekulární vazby ve vzorcích rozptylují UV záření a podle toho je schopný zjistit přítomnost organických molekul.
Autor: Nature
Astrobioložka Sunanda Sharma z Kalifornského technologického institutu (Caltech) se se svým týmem zaměřila na několik cílů v kráterech Máaz a Séítah, kde v krystalech síranů detekovala signály odpovídající organickým molekulám. „Organické molekuly jsou vzrušujícím vodítkem pro astrobiology, protože jsou často považovány za stavební kameny života,“ řekla webu Space.com hlavní autorka studie.
Organická hmota však může vzniknout i nebiologicky (tedy bez přítomnosti živých organismů), a to například různými geologickými a chemickými procesy, anebo se na povrch planety může dostat odjinud z vesmíru. Pokud jsou tyto molekuly výsledkem geologických nebo chemických procesů, tak nám tento objev naznačuje, že Mars má za sebou složitější geochemickou historii, než se myslelo. Nalezené látky jsou navíc 2,3 až 2,6 miliard let staré, což nám prozrazuje, že tyto stavební kameny života mohou být na Marsu přítomny i po hodně dlouhou dobu.
Astrobioložka Amy Williams z Floridské univerzity, která byla také jednou z několika lidí provádějících tento výzkum, uvedla: „Právě se škrábeme na povrch příběhu organického uhlíku na Marsu.“ Ona i její tým budou proto dále zkoumat potenciální zdroj těchto molekul. Tyto poznatky jsou totiž důležité pro pochopení historie Marsu a toho, jestli se na něm mohl v minulosti nacházet život.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek na ScienceDaily.com
[2] Článek na Space.com
[3] Článke na SkyAndTelescope.com
[4] Oficiální stránky mise Mars 2020
[5] Wikipedie - Perseverance
O autorovi
Daniel Kurtin
Daniel se narodil v roce 2005 v Liberci. Astronomii se věnuje od koronavirové krize v roce 2020, kdy si pořídil svůj první, 3palcový dalekohled. Nedlouho poté se začal věnovat také fotografování, a to hlavně krajinářské astrofotografii. Dnes už vlastní 10palcový Dobson, se kterým rád pozoruje hlavně objekty vzdáleného vesmíru, a fotí se dvěma fotoaparáty. Jeho fotografie se v letech 2021 a 2022 umístily na předních místech v astrofotografické soutěži, pořádané knihovnou v Mokrém. Svůj koníček rád popularizuje psaním článků nebo tvorbou videí. Pomáhá na akcích Klubu astronomů Liberecka a setkat se s ním můžete také v libereckém planetáriu v iQLANDII. Jeho fotografie si můžete prohlédnout například na jeho Instagramu: https://www.instagram.com/astro_danielk.
