Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Perseverance vyložil poslední vzorek
Jan Herzig Vytisknout článek

Rover Perseverance vyložil poslední vzorek

Selfie, které si pořídil rover Perseverance 20.ledna s jedním z vyložených vzorků
Autor: NASA/JPL/MSSS

Skoro jeden a půl roku, od konce léta 2021, sbíral nejdokonalejší planetární rover všech dob vědecky zvláště zajímavé vzorky marťanské půdy. Každý z nich byl přitom odebrán v páru, jeden pro uložení na povrch a jeden pro uložení uvnitř roveru a budoucí předání speciálnímu landeru. Od konce loňského roku probíhal proces odhazování vzorků na určené místo na povrchu planety. Uplynulou neděli došlo k vyložení posledního, desátého vzorku.

Tyto vzorky hornin by podle vědců mohly skrývat velké množství informací o geologických procesech, které v kráteru Jezero probíhaly již před čtyřmi miliardami let. Vedle toho také nabídnou řadu informací o složení povrchových vrstev rudé planety. Jeden pár vzorků je zdánlivě „prázdný“, představuje vzorek marsovské atmosféry.

Pro důkladnou analýzu je však zapotřebí vědeckých přístrojů mnohem větších a sofistikovanějších, než jsme v současné době schopni dopravit na povrch Marsu. Perseverance proto každý jednotlivý vzorek o velikosti křídy uzavřela do speciálního kontejneru, 18,6 centimetrů dlouhé úzké trubičky z titanu. Ve chvíli, kdy si vědci byli jisti, že je nasbírán dostatek hornin, mohli přejít k vysazení kontejnerů na povrch. Tento proces začal s prvním vzorkem kolem 20. prosince loňského roku a byl dokončen vysazením desátého kontejneru v těchto dnech. Proces musel být extrémně přesný, aby bylo možné kontejnery nalézt i pod prachem, který se na nich v důsledku marťanských písečných bouří velmi pravděpodobně nahromadí. Jednotlivé vzorky byly uloženy pět až patnáct metrů od sebe. Celá oblast, kam byly jednotlivé kontejnery umístěny, byla nazvána Three Forks (v překladu tři vidličky).

Poslední vyložený vzorek Autor: NASA/JPL/MSSS
Poslední vyložený vzorek
Autor: NASA/JPL/MSSS
Jedná se o první část programu Mars Sample Return, který nemá za cíl nic menšího než dopravit na Zemi nejspíše úplně první vzorky hornin z jiné planety v dějinách, podle současného plánu by k tomu mělo dojít roku 2033 („nejspíše“ píšeme proto, že podobný cíl by chtěla splnit i Čína se sondou Tianwen 3, a to již v roce 2031; k této misi je však k dispozici mnohem méně informací a je tak menší pravděpodobnost, že se vše stihne v tomto termínu). Tyto vyložené vzorky však poslouží „jen“ jako jakási záloha. Po změně strategie programu MSR bylo totiž rozhodnuto, že hlavní vzorky zůstanou v útrobách roveru, který je roku 2030 rovnou předá landeru s raketou, jež je vynese na orbitu Marsu. Pokud by ale vozítko za sedm let nebylo schopno dojet k landeru a předat vzorky, budou k dispozici dva vrtulníky podobné Ingenuity, které sesbírají nyní vykládané vzorky. Více o aktuální podobě tohoto ambiciózního programu jsme informovali zde.

Uložením vzorků a přejetím regionu zvaného Rocky Top ukončilo vozítko Perseverance jeden velký projekt nazývaný Delta Front Campaign, který probíhal již od dubna minulého roku.  V jeho rámci bylo zkoumáno okolí vyschlé říční delty, která se v kráteru Jezero nachází. V regionu Rocky Top zaznamenalo vozítko geologický přechod, na jehož počátku se ještě nachází kameny, jejichž vzhled a způsob uložení odpovídají původnímu jezeru. Za ním se už začaly objevovat kameny, které musely být utvořeny v řece, která se do jezera vlévala, nebo v její deltě. Byl tím tak zahájen nový projekt nazvaný Delta Top Campaign. S dalším pohybem vozítka touto říční deltou očekávají vědci, že bude rover nacházet horniny složené z větších zrn – od  písku až po velké balvany. Ty byly erozí vytvořeny v toku řeky a následně vodou doneseny až do jezera, kde je dnes nejspíš najdeme právě ve vyschlé deltě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Mars Sample Return, Geologie, Kráter Jezero, Mars Rover 2020, Rover Perseverance, Perseverance, Mars


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »