Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Perseverance vyložil poslední vzorek
Jan Herzig Vytisknout článek

Rover Perseverance vyložil poslední vzorek

Selfie, které si pořídil rover Perseverance 20.ledna s jedním z vyložených vzorků
Autor: NASA/JPL/MSSS

Skoro jeden a půl roku, od konce léta 2021, sbíral nejdokonalejší planetární rover všech dob vědecky zvláště zajímavé vzorky marťanské půdy. Každý z nich byl přitom odebrán v páru, jeden pro uložení na povrch a jeden pro uložení uvnitř roveru a budoucí předání speciálnímu landeru. Od konce loňského roku probíhal proces odhazování vzorků na určené místo na povrchu planety. Uplynulou neděli došlo k vyložení posledního, desátého vzorku.

Tyto vzorky hornin by podle vědců mohly skrývat velké množství informací o geologických procesech, které v kráteru Jezero probíhaly již před čtyřmi miliardami let. Vedle toho také nabídnou řadu informací o složení povrchových vrstev rudé planety. Jeden pár vzorků je zdánlivě prázdný, představuje vzorek marsovské atmosféry.

Pro důkladnou analýzu je však zapotřebí vědeckých přístrojů mnohem větších a sofistikovanějších, než jsme v současné době schopni dopravit na povrch Marsu. Perseverance proto každý jednotlivý vzorek o velikosti křídy uzavřela do speciálního kontejneru, 18,6 centimetrů dlouhé úzké trubičky z titanu. Ve chvíli, kdy si vědci byli jisti, že je nasbírán dostatek hornin, mohli přejít k vysazení kontejnerů na povrch. Tento proces začal s prvním vzorkem kolem 20. prosince loňského roku a byl dokončen vysazením desátého kontejneru v těchto dnech. Proces musel být extrémně přesný, aby bylo možné kontejnery nalézt i pod prachem, který se na nich v důsledku marťanských písečných bouří velmi pravděpodobně nahromadí. Jednotlivé vzorky byly uloženy pět až patnáct metrů od sebe. Celá oblast, kam byly jednotlivé kontejnery umístěny, byla nazvána Three Forks (v překladu tři vidličky).

Poslední vyložený vzorek Autor: NASA/JPL/MSSS
Poslední vyložený vzorek
Autor: NASA/JPL/MSSS
Jedná se o první část programu Mars Sample Return, který nemá za cíl nic menšího než dopravit na Zemi nejspíše úplně první vzorky hornin z jiné planety v dějinách, podle současného plánu by k tomu mělo dojít roku 2033 („nejspíše píšeme proto, že podobný cíl by chtěla splnit i Čína se sondou Tianwen 3, a to již v roce 2031; k této misi je však k dispozici mnohem méně informací a je tak menší pravděpodobnost, že se vše stihne v tomto termínu). Tyto vyložené vzorky však poslouží jen jako jakási záloha. Po změně strategie programu MSR bylo totiž rozhodnuto, že hlavní vzorky zůstanou v útrobách roveru, který je roku 2030 rovnou předá landeru s raketou, jež je vynese na orbitu Marsu. Pokud by ale vozítko za sedm let nebylo schopno dojet k landeru a předat vzorky, budou k dispozici dva vrtulníky podobné Ingenuity, které sesbírají nyní vykládané vzorky. Více o aktuální podobě tohoto ambiciózního programu jsme informovali zde.

Uložením vzorků a přejetím regionu zvaného Rocky Top ukončilo vozítko Perseverance jeden velký projekt nazývaný Delta Front Campaign, který probíhal již od dubna minulého roku.  V jeho rámci bylo zkoumáno okolí vyschlé říční delty, která se v kráteru Jezero nachází. V regionu Rocky Top zaznamenalo vozítko geologický přechod, na jehož počátku se ještě nachází kameny, jejichž vzhled a způsob uložení odpovídají původnímu jezeru. Za ním se už začaly objevovat kameny, které musely být utvořeny v řece, která se do jezera vlévala, nebo v její deltě. Byl tím tak zahájen nový projekt nazvaný Delta Top Campaign. S dalším pohybem vozítka touto říční deltou očekávají vědci, že bude rover nacházet horniny složené z větších zrn – od  písku až po velké balvany. Ty byly erozí vytvořeny v toku řeky a následně vodou doneseny až do jezera, kde je dnes nejspíš najdeme právě ve vyschlé deltě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Mars Sample Return, Geologie, Kráter Jezero, Mars Rover 2020, Rover Perseverance, Perseverance, Mars


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »