Slunce má tvar téměř ideální koule
Slunce se otáčí rychlostí zhruba jednou za 28 dnů a protože nemá pevný povrch, mělo by být nepatrně zploštělé. Toto velmi malé zploštění bylo v uplynulých 50 letech zjišťováno pomocí nejrůznějších přístrojů za účelem studia rotace Slunce, především rotace podpovrchových vrstev, které nemůžeme přímo pozorovat.
Nyní Jeff Kuhn a Isabelle Scholl (Institute for Astronomy, University of Hawaii, Manoa), Rock Bush (Stanford University) a Marcelo Emilio (Universidade Estadual de Ponta Grossa, Brazílie) použili přístroj Helioseismic and Magnetic Imager (HMI) na palubě sluneční družice NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (start 11. 2. 2010) k získání odpovědi na tuto otázku, která podle nich již bude definitivní.
Protože na oběžné dráze kolem Země nepřekáží kosmickým observatořím v pozorování atmosféra, která by deformovala obraz Slunce, byli astronomové schopni získat pomocí přístroje HMI dokonalé snímky vhodné na určení tvaru slunečního kotouče, a to s nevídanou přesností. Výsledky měření naznačují, že pokud by bylo Slunce zmenšeno na kouli o průměru jeden metr, jeho rovníkový průměr by byl pouze o 17 milióntin metru větší než polární průměr ve směru sever-jih, tj. mezi severním a jižním pólem, kterými prochází rotační osa.
Zjistili rovněž, že zploštění Slunce bylo pozoruhodně konstantní po celou dobu měření a příliš malé na to, aby se dalo předpovědět na základě rotace povrchu Slunce. Z toho vyplývá, že ostatní podpovrchové síly, jako je například sluneční magnetismus nebo přítomné turbulence mohou mít mnohem větší vliv, než se doposud předpokládalo.
Jeff Kuhn, vedoucí týmu a hlavní autor článku publikovaného v Science Express, říká: "Dlouhé roky jsme věřili tomu, že nám naše proměnlivá měření sdělovala, že se Slunce mění; nicméně tyto nové výsledky říkají něco jiného. Zatímco téměř všechno se na Slunci mění v souladu s jedenáctiletým cyklem výskytu slunečních skvrn, jeho tvar zcela určitě ne."
Tato práce byla podpořena grantem NASA uděleným Stanford University a University of Hawaii.
Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
