Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Snímek dvojice explodujících kráterů na Marsu

Snímek dvojice explodujících kráterů na Marsu

Dvojice kráterů na Marsu vyfotografovaná sondou Mars Express Autor: ESA
Dvojice kráterů na Marsu vyfotografovaná sondou Mars Express
Autor: ESA
Pozoruhodné podpovrchové exploze, snad ovlivněné přítomností ledu, mohou být zodpovědné za prohlubně uvnitř dvou velkých impaktních kráterů na Marsu, které vyfotografovala evropská kosmická sonda Mars Express dne 4. 1. 2013. Tato dvojice velmi podobných kráterů se nachází v oblasti Thaumasia Planum, což je velká náhorní plošina ležící v bezprostřední blízkosti jižního okraje Valles Marineris, největšího známého kaňonu ve Sluneční soustavě.

Severnější velký kráter (na publikovaném snímku se nachází vpravo) byl oficiálně pojmenován Arima již v roce 2012, avšak jižnější kráter (na snímku je vlevo) zatím pojmenován nebyl. Oba mají průměr přibližně 50 km a vykazují komplikovaný terén uvnitř vyvýšených valů. V obklopujícím valu jsou patrné četné terasy vytvořené materiálem, který se sesouvá na rovné dno kráterů, ale snad nejzajímavějším útvarem je středová prohlubeň viditelná u obou kráterů.

Středové prohlubně kráterů jsou na Marsu docela běžné, stejně tak jako na povrchu ledových měsíců obíhajících kolem obřích planet ve Sluneční soustavě. Ale jak tyto prohlubně vznikly?

Když asteroid narazí do kamenného povrchu planety, dopadající těleso i samotný povrch planety jsou stlačeny a prudce se zvýší jejich hustota a teplota. Ihned po impaktu rychle poklesne ve stlačené hornině tlak a následuje silná exploze. U impaktů o malých energiích se vytvoří jednoduchý kráter ve tvaru mísy. Při dramatičtějších událostech vznikají krátery mnohem složitějších rysů, například s vyvýšeným centrálním vrcholkem nebo se středovou prohlubní.

Podle jedné představy dochází ke vzniku středové prohlubně v tom případě, kdy se hornina nebo led v důsledku impaktu roztaví a tekutá směs odteče skrz trhliny vytvořené v terénu pod kráterem. Důsledkem tohoto procesu může být vznik středové prohlubně.

Jiná teorie předpokládá, že se podpovrchový led rychle zahřeje a explozivně se vypaří. Následkem toho se v povrchové hornině vytvoří při explozi prohlubeň obklopená drobnými úlomky hmoty. Tato jáma se nachází uprostřed hlavního kráteru, kde byla koncentrována většina energie dopadového tělesa.

Dvojice kráterů na Marsu vyfotografovaná sondou Mars Autor: ESA
Dvojice kráterů na Marsu vyfotografovaná sondou Mars
Autor: ESA
Ačkoliv velké krátery v této oblasti mají podobné velikosti, jejich středové prohlubně jsou odlišné co do průměru i hloubky, což je dobře patrné na topografické mapě. Ve srovnání s kráterem Arima bylo zřejmě v oblasti, kde vznikl jižní kráter, přítomno více podpovrchového ledu. Led se mnohem snadněji vypařil, pronikl skrz poněkud tenčí kůru a vytvořil tak větší prohlubeň.

Mnoho okolních impaktních kráterů rovněž vykazuje znaky přítomnosti podpovrchové vody nebo ledu v době impaktu, a to rozložením vyvrženého materiálu v jejich okolí.

Tento vyvržený materiál představuje depozity obklopující kráter, tj. materiál vyvržený z vnitřní části kráteru v okamžiku jeho vzniku. Depozity mají tvar okvětních lístků okolo kráterů: je to důsledek přítomnosti kapalné vody ve vyvrženém materiálu, což umožnilo jeho tečení po povrchu a dodalo mu vlastnosti kapaliny.

Impaktní krátery podobné vyfotografované dvojici tak mohou poskytnout „okno“ do minulosti povrchu planety. V tomto případě zde vidíme důkazy, že oblast Thaumasia Planum kdysi hostila vydatné zásoby podpovrchové vody nebo ledu, který byl uvolněn během menších či větších impaktů.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Krátery, Mars express, Mars


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »