Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solar Orbiter má zelenou

Solar Orbiter má zelenou

Solar Orbiter v čisté místnosti ESA v Mnichově

V testovacím středisku ESA v Mnichově proběhla rozlučka s evropskou kosmickou sondou Solar Orbiter, určenou pro výzkum Slunce. Máme fotografie od profesora Petra Heinzela, který byl na místě a také Česká televize odvysílala reportáž (odkaz v závěru). Podívejte se, jak vypadá sonda, která se v únoru 2020 vydá ke Slunci.

Evropská kosmická agentura (ESA) uspořádala 18. října 2019 v testovacím středisku IABG v Ottobrun na kraji Mnichova „rozlučku“ se sondou Solar Orbiter. Ta bude mít za úkol zkoumat Slunce zblízka a na čtyřech ze šesti jejích vědeckých přístrojů se podílela Akademie věd České republiky a Univerzita Karlova. Jedná se o velmi významnou účast na evropském kosmickém výzkumu ve spolupráci s ESA a o první blížící se start ze spolupráce na mnoha kosmických misích ESA.

V úvodu vystoupil ředitel vědeckého direktorátu ESA Günther Hasinger, který konstatoval, že všechny testy proběhly úspěšně a Solar Orbiter má zelenou pro start 6. února 2020. Do konce října bude sonda letecky transportována na Floridu do Kennedyho kosmického střediska a integrována do rakety Atlas. To bude poslední okamžik, kdy ji lidé (tady už jen technici) uvidí.

Na snímku je vidět sonda v čisté místnosti, do které hosté nesměli vstoupit a sondu mohli vidět jenom zpoza skleněné stěny. Redaktor České televize i hosté nicméně museli být oblečeni do ochranných obleků, bot i čepic, protože procházeli jinou 'méně čistou' místností (měří se to na počet prachových částic v metru krychlovém), ve které se satelity připravují k transportu.

Na skupinovém snímku jsou lidé, kteří stojí za jednotlivými přístroji sondy, na kterých se Akademie věd České republiky spolu s Univerzitou Karlovou podílela - Metis (Marco Romoli, Itálie, třetí zleva a také Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR, druhý zleva), STIX (Sam Krucker, Švýcarsko, zcela vpravo) a RPW (Milan Maksimovič, Francie, první zleva). Autor: AV ČR
Na skupinovém snímku jsou lidé, kteří stojí za jednotlivými přístroji sondy, na kterých se Akademie věd České republiky spolu s Univerzitou Karlovou podílela - Metis (Marco Romoli, Itálie, třetí zleva a také Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR, druhý zleva), STIX (Sam Krucker, Švýcarsko, zcela vpravo) a RPW (Milan Maksimovič, Francie, první zleva).
Autor: AV ČR

Reportáž České televize z Mnichova – https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/219411000101019/video/727453

Český příspěvek k misi Solar Orbiter

Účast ČR na misi Solar Orbiter podpořená z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosud přesáhla částku 6,5 mil. EUR (cca 170 mil. Kč). Účast ČR na misi Solar Orbiter představuje nejvýraznější české zapojení do kosmického projektu od dob programu Interkosmos. Předpokládané náklady na misi činí cca 780 mil. EUR (bez zahrnutí nákladů na přístrojové vybavení).

Na misi Solar Orbiter bude umístěno celkem 10 vědeckých přístrojů, ze kterých se na 4 přístrojích 5 projekty podílely české výzkumné organizace a podniky:

STIX (Spectrometer Telescope for Imaging X-rays)

Spektrometr – teleskop pro zobrazení rentgenových zdrojů, umožňující studium fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších energetických jevech ve sluneční atmosféře. Pro přístroj STIX ČR dodala napájecí zdroje (nízko a vysokonapěťový zdroj) a letový řídící software. Na projektu se podílely Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmami CSRC a Evolving Systems Consulting.

Multi Element Telescope for Imaging and Spectroscopy (METIS)

Český příspěvek k přístroji METIS byl zaměřen na dodávku hlavních optických komponent: zrcadel M1 a M2. Tyto optické prvky mají v optickém systému METIS zásadní význam, protože poskytují obraz sluneční koróny, který bude následně zaznamenán detektory METIS. METIS je koronograf pro studium koróny, eruptivních procesů v koróně (tzv. výrony koronální hmoty CME) a slunečního větru. Českou účast na METIS koordinuje Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., přičemž zobrazovací zrcadla byla vyvinuta a vyrobena v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.

Detector Electronics for the Proton / Alpha Sensor of Solar Wind Plasma Analyzer

Český příspěvek spočíval ve vývoji a dodání 2 elektronických desek pro blok spektrometru protonů a alfa částic PAS ze souboru přístrojů

SWA (Solar Wind plasma Analyzer). SWA bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru a dále sbírat údaje o iontovém složení a charakteristikách klíčových těžších prvků. Hlavním řešitelem projektu byla Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Radio and Plasma Waves – Time Domain Sampler (RPW-TDS)

Projekt byl zaměřen na výrobu a testy modulu TDS pro přístroj RPW (Radio and Plasma Waves). Jedná se o digitální vlnový analyzátor, implementovaný jako elektronická deska integrovaná do přístroje RPW. Modul TDS bude vzorkovat signály z elektrických a magnetických antén a zajišťovat palubní softwarové zpracování měřených dat. Cílem TDS je studium vln v okolí plazmové frekvence ve slunečním větru vnitřní heliosféry. Hlavním řešitelem projektu byl Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.

Radio and Plasma Waves – Low Voltage Power Supply (RPW-LVPS)

Dalším českým příspěvkem do přístroje RPW byl vývoj a výroba Low-Voltages Power Supply (LVPS), napájecí jednotky, která bude napájet přístroje RPW a vydrží podmínky v blízkosti Slunce. Cílem příspěvku je zajištění dodávek elektrické energie ze solárních panelů, její regulace, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a filtrace škodlivého rušení. Na projektu se podílel Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmou CSRC.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solar Orbiter - základní informace
[2] Solar Orbiter prošel testováním
[3] TOPTEC v Turnově se podílí na přístrojích pro Solar Orbiter
[4] Happy valentine



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Ústav fyziky atmosféry, Astronomický ústav AV ČR, TOPTEC centrum AVČR, Solar Orbiter


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »