Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda MAVEN odhalila, jak atmosféra Marsu uniká do vesmíru

Sonda MAVEN odhalila, jak atmosféra Marsu uniká do vesmíru

Kosmická sonda NASA s názvem MAVEN
Autor: NASA/GSFC

Sluneční vítr a jeho záření jsou zodpovědné za „svlékání“ atmosféry planety Mars, což vedlo k přetvoření Marsu z planety, která mohla podporovat podmínky vhodné pro život v době před několika miliardami roků na planetu představující mrazivou pustinu. Vyplývá to z nových výsledků pozorování sondy NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a publikovaných pracovníky University of Colorado, Boulder.

Zjistili jsme, že většina plynů vůbec kdy přítomných v atmosféře Marsu unikla do kosmického prostoru,“ říká Bruce Jakosky, hlavní vědecký pracovník sondy MAVEN a profesor na Laboratory for Atmospheric and Space Physics (LASP). „Vědecký tým dospěl k tomuto určení na základě nejnovějších výsledků měření, ze kterých vyplývá, že přibližně 65 % argonu, který obsahovala atmosféra Marsu, uniklo do kosmického prostoru.“

Bruce Jakosky je hlavním autorem článku o tomto výzkumu, který byl publikován v časopise Science. Spoluautorem studie je Marek Slipski, postgraduální student na LASP.

Členové týmu MAVEN již dříve zveřejnili závěry měření ukazující, že atmosférický plyn unikl do kosmického prostoru a popsali procesy, na základě kterých atmosféra planety odvanula pryč. Současné analýzy využívající měření dnešní atmosféry podávají první odhady toho, jak velké množství plynů bylo ztraceno v uplynulém období.

Kapalná voda nezbytná pro život není v současné době přítomná na povrchu Marsu, protože atmosféra planety je příliš studená a řídká pro podporu jejího výskytu. Avšak důkazy, jako například charakteristické rysy připomínající vyschlá koryta řek a výskyt minerálů, které mohly vzniknout pouze za přítomnosti kapalné vody napovídají, že dávné klima na Marsu bylo mnohem odlišnější – bylo poměrně teplé, aby voda mohla téci po povrchu v dostatečně dlouhém období.

Je mnoho způsobů, jak může planeta ztratit část své atmosféry. Například v důsledku chemických reakcí nebo může dojít k narušení atmosféry v důsledku záření a hvězdného větru z mateřské hvězdy. Nová pozorování odhalila, že sluneční vítr a záření zodpovídají za ztrátu velké části atmosféry Marsu. Úbytek byl tak velký, že dostačoval ke změně klimatu na rudé planetě. Sluneční vítr je řídký proud elektricky nabitých částic nepřetržitě vanoucích z povrchu Slunce.

Únik atmosféry Marsu do kosmického prostoru Autor: NASA/GSFC
Únik atmosféry Marsu do kosmického prostoru
Autor: NASA/GSFC
Mladé hvězdy disponují mnohem intenzivnějším ultrafialovým zářením a hvězdným větrem, takže ztráta atmosféry těmito procesy byla pravděpodobně mnohem větší v rané fázi vývoje planety Mars. Tyto procesy mohly být dominantní a rozhodující pro změnu klimatu a obyvatelnosti planety. Je docela možné, že mikrobiální život mohl existovat na povrchu Marsu v jeho rané historii. Jak se planeta ochlazovala a vysušovala, část života se mohla ukrýt pod povrchem nebo byla přinucena přežívat v příležitostných či zřídkavých povrchových oázách.

Ionty vyvržené ze Slunce v rámci slunečního větru bombardují Mars vysokou rychlostí a připravují planetu o atmosférické plyny, které unikají do kosmického prostoru. Vědecký tým se zaměřil na sledování argonu, protože může být vyvržen pouze v důsledku působení slunečního větru. Jakmile určili množství argonu unikajícího z atmosféry Marsu, mohli využít účinnost slunečního větru k určení ztráty i dalších atomů a molekul, včetně oxidu uhličitého. Astronomové odhadují, že planeta Mars ztratila za svoji existenci 80 až 90 % zásob oxidu uhličitého. Po vymizení magnetického pole planety stačilo několik stovek miliónů roků a Mars ztratil většinu své atmosféry. Oxid uhličitý je pro Mars důležitý, protože je účinným skleníkovým plynem: může zadržovat teplo a ohřívat planetu.

Vědecký tým vytvořil své odhady na základě využití dat o horních vrstvách atmosféry Marsu z přístroje Neutral Gas and Ion Mass Spectrometer (NGIMS) na palubě sondy MAVEN podporovaných měřeními z povrchu Marsu, která prováděl přístroj Sample Analysis at Mars (SAM), který je instalován na palubě pojízdné vědecké laboratoře NASA s názvem Curiosity.

Kombinace měření umožňuje přesnější stanovení, jaké množství argonu ztratila planeta Mars v průběhu uplynulých miliard roků,“ říká Paul Mahaffy, NASA, Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland. Paul Mahaffy jako spoluautor článku je hlavním vědeckým pracovníkem pro vědecký přístroj SAM a vedoucím pracovníkem pro přístroj NGIMS; na vývoji obou přístrojů se podílela NASA, Goddard Space Flight Center.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] space.com
[3] newscientist.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, MAVEN, Ztráta atmosféry


15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša nad sídliskom

Venuša, Plejády a Starlinks. 5s expozícia, 800 ISO, Statív v okne+Canon 350+24/3,5.

Další informace »