Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda MAVEN odhalila, jak atmosféra Marsu uniká do vesmíru

Sonda MAVEN odhalila, jak atmosféra Marsu uniká do vesmíru

Kosmická sonda NASA s názvem MAVEN
Autor: NASA/GSFC

Sluneční vítr a jeho záření jsou zodpovědné za „svlékání“ atmosféry planety Mars, což vedlo k přetvoření Marsu z planety, která mohla podporovat podmínky vhodné pro život v době před několika miliardami roků na planetu představující mrazivou pustinu. Vyplývá to z nových výsledků pozorování sondy NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a publikovaných pracovníky University of Colorado, Boulder.

Zjistili jsme, že většina plynů vůbec kdy přítomných v atmosféře Marsu unikla do kosmického prostoru,“ říká Bruce Jakosky, hlavní vědecký pracovník sondy MAVEN a profesor na Laboratory for Atmospheric and Space Physics (LASP). „Vědecký tým dospěl k tomuto určení na základě nejnovějších výsledků měření, ze kterých vyplývá, že přibližně 65 % argonu, který obsahovala atmosféra Marsu, uniklo do kosmického prostoru.“

Bruce Jakosky je hlavním autorem článku o tomto výzkumu, který byl publikován v časopise Science. Spoluautorem studie je Marek Slipski, postgraduální student na LASP.

Členové týmu MAVEN již dříve zveřejnili závěry měření ukazující, že atmosférický plyn unikl do kosmického prostoru a popsali procesy, na základě kterých atmosféra planety odvanula pryč. Současné analýzy využívající měření dnešní atmosféry podávají první odhady toho, jak velké množství plynů bylo ztraceno v uplynulém období.

Kapalná voda nezbytná pro život není v současné době přítomná na povrchu Marsu, protože atmosféra planety je příliš studená a řídká pro podporu jejího výskytu. Avšak důkazy, jako například charakteristické rysy připomínající vyschlá koryta řek a výskyt minerálů, které mohly vzniknout pouze za přítomnosti kapalné vody napovídají, že dávné klima na Marsu bylo mnohem odlišnější – bylo poměrně teplé, aby voda mohla téci po povrchu v dostatečně dlouhém období.

Je mnoho způsobů, jak může planeta ztratit část své atmosféry. Například v důsledku chemických reakcí nebo může dojít k narušení atmosféry v důsledku záření a hvězdného větru z mateřské hvězdy. Nová pozorování odhalila, že sluneční vítr a záření zodpovídají za ztrátu velké části atmosféry Marsu. Úbytek byl tak velký, že dostačoval ke změně klimatu na rudé planetě. Sluneční vítr je řídký proud elektricky nabitých částic nepřetržitě vanoucích z povrchu Slunce.

Únik atmosféry Marsu do kosmického prostoru Autor: NASA/GSFC
Únik atmosféry Marsu do kosmického prostoru
Autor: NASA/GSFC
Mladé hvězdy disponují mnohem intenzivnějším ultrafialovým zářením a hvězdným větrem, takže ztráta atmosféry těmito procesy byla pravděpodobně mnohem větší v rané fázi vývoje planety Mars. Tyto procesy mohly být dominantní a rozhodující pro změnu klimatu a obyvatelnosti planety. Je docela možné, že mikrobiální život mohl existovat na povrchu Marsu v jeho rané historii. Jak se planeta ochlazovala a vysušovala, část života se mohla ukrýt pod povrchem nebo byla přinucena přežívat v příležitostných či zřídkavých povrchových oázách.

Ionty vyvržené ze Slunce v rámci slunečního větru bombardují Mars vysokou rychlostí a připravují planetu o atmosférické plyny, které unikají do kosmického prostoru. Vědecký tým se zaměřil na sledování argonu, protože může být vyvržen pouze v důsledku působení slunečního větru. Jakmile určili množství argonu unikajícího z atmosféry Marsu, mohli využít účinnost slunečního větru k určení ztráty i dalších atomů a molekul, včetně oxidu uhličitého. Astronomové odhadují, že planeta Mars ztratila za svoji existenci 80 až 90 % zásob oxidu uhličitého. Po vymizení magnetického pole planety stačilo několik stovek miliónů roků a Mars ztratil většinu své atmosféry. Oxid uhličitý je pro Mars důležitý, protože je účinným skleníkovým plynem: může zadržovat teplo a ohřívat planetu.

Vědecký tým vytvořil své odhady na základě využití dat o horních vrstvách atmosféry Marsu z přístroje Neutral Gas and Ion Mass Spectrometer (NGIMS) na palubě sondy MAVEN podporovaných měřeními z povrchu Marsu, která prováděl přístroj Sample Analysis at Mars (SAM), který je instalován na palubě pojízdné vědecké laboratoře NASA s názvem Curiosity.

Kombinace měření umožňuje přesnější stanovení, jaké množství argonu ztratila planeta Mars v průběhu uplynulých miliard roků,“ říká Paul Mahaffy, NASA, Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland. Paul Mahaffy jako spoluautor článku je hlavním vědeckým pracovníkem pro vědecký přístroj SAM a vedoucím pracovníkem pro přístroj NGIMS; na vývoji obou přístrojů se podílela NASA, Goddard Space Flight Center.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] space.com
[3] newscientist.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, MAVEN, Ztráta atmosféry


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »