Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong
Autor: CNSA
Tým výzkumníků z Čínské akademie věd ve spolupráci se svými kolegy z University of Copenhagen nalezl díky vozítku Zhurong důkazy nasvědčující tomu, že kapalná voda se na povrchu rudé planety vyskytovala déle, než si dosud vědci mysleli. Konkrétně byla ve studii popsána analýza vodnho ledu v hydratovaných minerálech.
Podle předchozích výzkumů se usuzovalo, že povrch Marsu byl pokryt vodou do doby zhruba před třemi miliardami let. Vlivem slabé gravitace této planety a také dosud úplně neobjasněného zániku magnetického pole ale docházelo jak k úniku atmosféry, která byla složena především z oxidu uhličitého, tak i kapalné vody z povrchu. Nutno však podotknout, že velice slabé magnetické pole a stejně tak atmosféru má Mars stále. Hodnoty obou těchto faktorů ale neumožňují výskyt rezervoárů kapalné vody. Z planety plné řek, jezer a oceánů se tak stal nehostinný suchý svět, jak ho známe dnes. Geologické období, které nastalo po úniku atmosféry a vody, se nazývá amazonian a trvá dodnes.
Na palubě roveru Zhurong se nacházejí dva spektrometry určené k analýze marsovských hornin a kamera s vysokým rozlišením pro jejich fotografování. Vedle toho vozítko svým laserem některé horniny roztavilo, aby mohlo zanalyzovat vzniklý kouř. Naměřená data byla porovnána s těmi, jež pocházejí z pozemských vzorků. To odhalilo, že některé marsovské kameny jsou hydratovanými minerály, tedy nerosty, v nichž je obsažena voda. Nalezli také svrchní vrstvy půdy, které podle nich vytvořila buď voda z hlubších vrstev, nebo vznikly díky tajícímu ledu.
Vědci tak usuzují, že aby se na povrchu Marsu mohly dodnes vyskytovat hydratované minerály, musela voda v kapalném stavu na povrchu této planety existovat mnohem déle, než do doby před třemi miliardami let. Přítomnost těchto hornin by také mohla naznačovat výskyt podzemních vrstev ledu. Jednalo by se tak o obrovskou výhodu pro plánované budoucí pilotované kosmické mise na Mars.
Autor: NASASpaceFlight.com
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] wikipedia.org
O autorovi
Jan Herzig
Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.
