Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výrobci hlásí: sonda OSIRIS-REx je hotová!
Vít Straka Vytisknout článek

Výrobci hlásí: sonda OSIRIS-REx je hotová!

Sonda OSIRIS-REx po montáži solárních článků a antény pro přenos dat.
Autor: NASA

Bude obrovskou rychlostí vystřelena ze Země, prozkoumá asteroid, ne nepodobný tělesům, která kdysi možná osela Zemi vodou a životem a jednou ho také mohou zahubit, a se vzorky z jeho povrchu přistane v poušti. Ambiciózní mise překročila další důležitou hranici k realizaci.

Start je ještě relativně daleko, přípravy ale letí jako blesk. K 21. říjnu ohlásila firma Lockheed Martin, hlavní kontraktor NASA pro misi OSIRIS-REx, že dokončila výrobu a vesmírné plavidlo je hotové. Všechno jde podle časového plánu a sondu čeká nyní 5 měsíců testování, zda zvládne vibrace při startu na špici rakety a extrémní teploty na meziplanetární dráze.

OSIRIS-REx (zkratka pro Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vypadá zjednodušeně řečeno jako krychle s délkou hrany asi 3 metry, ze které vybíhají solární panely, komunikační antény, hledáčky pěti vědeckých systémů a zařízení pro odběr vzorků z povrchu asteroidu. Startovní hmotnost plavidla bude skoro 1,5 tuny.

Výroba i testy probíhají v závodě Lockheed Martin v Denveru (stát Colorado), příští květen má být OSIRIS-REx převezen do Kennedyho kosmického střediska na Floridě, tady si už sondu převezmou lidé z NASA, natankují do jejích palivových nádrží hydrazin, zapouzdří ji do aerodynamického krytu pro start a pár týdnů před vzletem integrují s nosičem.

Se samotným vypuštěním se kosmická agentura obrátila na United Launch Alliance, která dodá raketu Atlas V v poměrně vzácně užívané konfiguraci 411, čtyřka je v metrech průměr krytu nákladu rakety, která bude mít jeden postranní pomocný motor na pevné palivo, připevněný z boku k centrálnímu stupni, a jeden motor Centaur ve stupni horním.

Radarový snímek asteroidu Bennu, pořízený radioteleskopem v Arecibu. Autor: Wikipedia
Radarový snímek asteroidu Bennu, pořízený radioteleskopem v Arecibu.
Autor: Wikipedia
Startovní okno k cílové planetce 101995 Bennu se otevírá 3. září 2016 a trvá 39 dnů, pak už bude Bennu příliš daleko od Země a situace by se zlepšila až za půldruhého roku. Pokud všechno klapne (a přípravy údajně mají momentálně dostatečnou časovou rezervu), OSIRIS-REx bude vynesen Atlasem V ze sousedního mysu Canaveral na Floridě na počátku září příštího roku a po přímé trajektorii opustí gravitační sevření Země. Zhruba za rok se ale vrátí a využije přitažlivosti naší planety ke korekci dráhy směrem k Bennu, tzv. gravitačního praku. Tento manévr pomůže sondě dosáhnout asteroidu, jehož oběžná dráha kolem Slunce je skloněna vůči zemské o 6 stupňů.

Za další zhruba rok, 12. září 2018, se OSIRIS-REx konečně dopracuje do sousedství tělesa Bennu a zahájí 68denní periodu, při které se bude postupně přibližovat k cíli a mapovat jeho povrch a pro citlivé systémy potenciálně nebezpečné okolí. Cesta tak potrvá dva roky, není to ale kvůli velké vzdálenosti Bennu (blízkozemní asteroid, jenž oběhne okolo Slunce každého 1,2 pozemského roku) jako spíše obtížností srovnat vzájemné dráhy a rychlosti. Sběr vzorků z povrchu půlkilometrové planetky je plánován v roce 2019, OSIRIS-REx se několikrát velmi těsně přiblíží k povrchu asteroidu, vyfoukne na něj stlačený plyn a tím se snad zadaří dostat rozptýlené částice kamení a prachu do sběrného kanystru sondy. Jakmile bude hotovo, REx odletí do bezpečné vzdálenosti od Bennu a vyčká zážehu, který jej pošle domů.

 

Animace činnosti sondy u planetky Bennu (Goddardovo středisko NASA).

 

Po více než 500 dnech pobytu nad asteroidem Bennu, v březnu 2021, zapálí OSIRIS-REx raketové trysky a zamíří na dlouhou cestu zpět k Zemi. Řítíce se do její atmosféry, sonda v září 2023 odhodí návratový kanystr se 60 gramy půdy z Bennu, vybavený tepelnou ochranou a padákem, a sama se před zánikem v zemském ovzduší zachrání úhybným manévrem, který ji umístí na heliocentrickou dráhu (na níž ostatně bude prakticky po celou misi). Návratový kontejner budou netrpělivě očekávat vědci v poušti v Utahu.

Robotická paže OSIRIS-REx pro odběr vzorků z asteroidu. Autor: Spaceflightnow.com
Robotická paže OSIRIS-REx pro odběr vzorků z asteroidu.
Autor: Spaceflightnow.com
Co přinese takováto mise za zhruba miliardu dolarů? Věci na jedné straně zajímavé, na druhé užitečné. Tělesa jako asteroid Bennu, jakési zdánlivě „nepoužité tvárnice při stavbě sluneční soustavy“, nám mohou napovědět hodně o principu a průběhu jejího vzniku, stejně tak vědci pořád pracují s teorií, že vodu a stavební kameny života jako třeba organické molekuly na Zemi přinesly před miliardami let impakty podobných planetek. A kde jinde si tuto hypotézu potvrdit/vyvrátit než přímo u zdroje?

A to nejlepší nakonec: praktičtí lidé z NASA hodlají využít informace z OSIRIS-REx pro rozpracování nouzových scénářů, kdyby bylo jednoho dne objeveno podobné těleso na kolizní dráze se Zemí a my bychom byli nuceni jej z tohoto nešťastného kursu odchýlit.

V roce 2010 se na asteroid Bennu zaměřili italští vědci a varovali před 8 možnostmi jeho dopadu na zemský povrch mezi lety 2169 a 2199, pozdější pozorování a upřesnění jeho dráhy ukázalo, že při všech osmi průletech kolem Země v té době nepřesáhne pravděpodobnost zásahu naší planety sedm setin procenta. Odhady z loňského roku hovoří o kumulativní pravděpodobnosti zásahu povrchu Země tělesem Bennu 0,037 procenta pro období let 2175 až 2196.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASASpaceFlight.com 22. 10. 2015
[2] Spaceflightnow.com 25. 10. 2015
[3] OSIRIS-REx na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: 101955 bennu, OSIRIS-REx, Zásah Země asteroidem


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »