Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výzkum Slunce pomocí rentgenového orbitálního dalekohledu NuSTAR

Výzkum Slunce pomocí rentgenového orbitálního dalekohledu NuSTAR

Nustar
Autor: Bob Paz / Orbital Sciences Corporation

NuSTAR je orbitální rentgenový teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru v červnu 2012. Do vesmíru ho vynesla raketa Pegasus, která byla upevněna pod trupem letounu L-1011 „Stargazer“. Teleskop má velmi unikátní konstrukci, kdy zrcadla teleskopu jsou umístěna na výsuvném zařízení, 10 metrů od detektorů. Tento stožár byl rozvinut 9 dní po startu mise. Tato technologie umožňuje zaostření přijímaných paprsků před jejich dopadem na detektory.

Sonda NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array) obvykle provádí pozorování vzdáleného vesmíru, tedy černých děr, supernov, kvasarů a dalších vysokoenergetických objektů a to v oblasti rentgenového záření. Má asi 500× vyšší citlivost než předcházející přístroje zaměřené na detekci černých děr. U podobných přístrojů, určených pro objekty vzdáleného vesmíru, je díky citlivosti senzorů velmi nepravděpodobné použít ho také na pozorování Slunce.

Jinak je tomu však u NuSTARu. V rentgenovém oboru spektra už totiž Slunce zdaleka nezáří tolik jako ve viditelném oboru a proto je možné čas od času tento orbitální teleskop využít i na pozorování Slunce.

Vzhledem ke své extrémní citlivosti však není teleskop vhodný pro pozorování velkých slunečních erupcí. Může však pomoct změřit energii menších výbuchů a erupcí, které produkují pouze jednu miliontinu energie oproti těm velkým. Zaměřuje se tedy převážně na tzv. mikroflares (mikro erupce).

Dálším cílem je pak studium tzv. nanoflares, které jsou ještě menší než microflares. Jedná se o teoreticky předpovězené miniaturní erupce. Ty produkují pouze jednu miliardtinu energie proti velkým erupcím.  Výzkum nanoflares by mohl vysvětlit, proč je sluneční atmosféra nebo koróna mnohem teplejší než se očekávalo.

Autor zmiňované hypotézy „nanoflares“ je Thomas Gold, později ji rozvinul Eugene Parker. Pokud by se prokázala jejich existence, mohly by vysvětlit jednu z největších záhad sluneční fyziky.

Tajemné erupce „nanoflares“

Nicméně, tyto nanoflares by mohly vyzařovat vysokoenergetické rentgenové paprsky, které by mohl NuSTAR díky své citlivost zaznamenat. Astronomové se domnívají, že tyto malé erupce, stejně tak jako jejich větší „sestřičky“ vysílají elektrony letící obrovskou rychlostí a vydávají vysokoenergetické rentgenové záření.

Slunce jako mozaika barev

Nový snímek seskládaný z dat tří dalekohledů, z nichž jeden je právě i NuSTAR, byl představen v červenci na Národním astronomickém zasedání v Llandudno ve Walesu a ukazuje jedinečný pohled na naši nejbližší hvězdu.

Vysoce energetické rentgenové záření zachycené sondou NuSTAR je zde zobrazeno modře, zatímco zelená zde znamená nižší energetickou hladinu rentgenového záření z dat získaných japonskou sondou Hinode (v překladu znamená východ Slunce či svítání). Žluté a červené barvy ukazují Slunce v ultrafialovém světle díky americké sondě SDO (Solar Dynamics Observatory).

Snímek z 29. dubna, sonda NuSTAR Autor: NASA/JPL-Caltech/GSFC/JAXA
Snímek z 29. dubna, sonda NuSTAR
Autor: NASA/JPL-Caltech/GSFC/JAXA

Na tomto obrázku můžeme vidět několik aktivních oblastí na Slunci,“ uvedl Iain Hannah z univerzity Glasgow, když představoval 8. července snímek na Národním astronomickém zasedání. „Činnost Slunce je nyní v sestupné činnosti, stále má však před sebou ještě pár let před tím, než dosáhne úplného minima.“

Jasná vzplanutí, které zde vidíme, jsou obří erupce, které chrlí nabité částice vysokoenergetického záření. Ty nastanou v důsledku přepojení (rekonexe) magnetických siločar v koronálních strukturách.

Částice zvané Axion

Také kosmologové se těší z používání sluneční sondy NuSTAR. Je totiž šance, že by teleskop mohl detekovat předpokládanou temnou hmotu. Jedná se o částice zvané Axion. Temná hmota je záhadná substance v našem vesmíru, které je asi pětkrát více než hmota, která tvoří objekty, které vydávají světlo. NuSTAR by mohl toto i další tajemství kolem Slunce vyřešit.

Je skvělé, že NuSTAR je dalekohled natolik univerzální, že na jedné straně může lovit černé díry vzdálené miliony světelných let, na druhé se díky němu můžeme dozvědět něco nového o naší nejbližší hvězdě.

Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Slunce, Nustar, Nanoflares


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »