Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zatmění Slunce se blíží. Na co se těšit?

Zatmění Slunce se blíží. Na co se těšit?

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011.
Autor: Michal Magner

Už to nejsou měsíce, ale pouhé dny, které nás dělí od velmi vzácného úkazu na českém nebi – výrazného částečného zatmění Slunce 20. března 2015. Ten den se v dopoledních (pátečních) hodinách Měsíc postaví před sluneční disk a skryje z něj na některých místech naší země přes 73 procent průměru. Na nebi tak při maximální fázi úkazu spatříme přes bezpečný filtr či dalekohledy na hvězdárnách jen líbezný srpek z naší mateřské hvězdy vypadající poeticky jako jakýsi úsměv na obloze. Na co se při pozorování úkazu ještě těšit? A kam se v za jevem vydat na území České republiky?

Průběh částečného zatmění Slunce 20. března 2015 v Praze. Zdroj: EAI
Průběh částečného zatmění Slunce 20. března 2015 v Praze. Zdroj: EAI
V pátek 20. března v dopoledních hodinách budeme za příznivého počasí svědky mimořádné nebeské podívané – velmi výrazného částečného zatmění Slunce. Při maximální fázi bude Měsíc krátce před 11. hodinou dopolední středoevropského času zakrývat shora okolo 73 procent slunečního disku. Jev spatříme v celém průběhu a maximální fáze zatmění proběhne poměrně vysoko, přes 35° nad obzorem.

Jako úplné bude zatmění vidět v pásu rozkládajícím se v Severním ledovém oceánu. Na trase měsíčního stínu přitom leží jen dvě pevninské oblasti – Faerské ostrovy a Špicberky. Zatmění na obou místech bude trvat přes dvě minuty a mimo krásný úkaz budou na pozoruhodně potemnělém nebi vidět hned 3 planety Sluneční sostavy. Mnoho vědeckých expedic i nadšenců z celého se proto vydává zejména na plánované komerční plavby různých evropských společností.

Neostré skvrny versus ostrý Měsíc

Sluneční skvrny a sluneční zatmění
Sluneční skvrny a sluneční zatmění
Patrně to nejzajímavější, co úkaz nabídne v České republice, bude možnost sledování siluety hornatého měsíčního okraje před slunečním diskem. Čím větší dalekohled, tím lépe (doporučujeme zajít na nejbližší hvězdárnu – viz dále). Jak se Měsíc bude pozvolna sunout od severozápadního k severovýchodnímu okraji naší mateřské hvězdy, uvidíme nejen ostré kontury na okraji jinak temného měsíčního disku, ale rovněž přechod Měsíce přes objekty na viditelném slunečním povrchu. Pokud se zrovna na Slunci zrodí nějaké výraznější sluneční skvrny, bude patrná jejich neostrost a také ne až tak tmavý odstín jako u Měsíce. Důvod je jednoduchý – zatímco Měsíc je neprůhledné a nezářivé těleso, skvrny jsou sice tmavší v porovnání s oslnivou sluneční fotosférou, ale i tak září při své „povrchové“ teplotě okolo 4500 Kelvinů. Těšme se tedy na vskutku názorný pohled…

Najdeme si Venuši

Venuše při zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj. Stellarium.
Venuše při zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj. Stellarium.
Pro fajnšmekry a návštěvníky hvězdáren tu bude ještě jedna výzva. Přímo během úkazu si budeme moci zkusit najít planetu Venuši. Jas Slunce zdaleka nepoklesne tak, aby byly vidět další planety či hvězdy, ale jasnou Venuši lze pozorovat za bílého dne i bez ohledu na probíhající zatmění. Silně to závisí na průzračnosti ovzduší a jasném počasí. Takže částečný zákryt, byť nebude mít výrazný potemňující efekt, bude jen výhodou. Planetu v době maxima úkazu najdeme okolo 11. hodiny přibližně stejně vysoko nad obzorem jako Slunce, a to asi 33° nalevo od slunečního srpku. Pokud bude jasná obloha, při patřičné opatrnosti bychom mohli Venuši jako stříbřitý bod na obloze najít očima či malým dalekohledem.

Jak na to? Slunce si bude třeba zakrýt rukou či nějakým předmětem (případně filtrem, co budete mít po ruce) a pak už jen hledat ve správných míste. Pokud použijete dalekohled, překvapí vás Venuše zvláštním tvarem brambory. Venuše totiž podobně jako Měsíc mění fáze a zrovna v době úkazu bude vypadat jako Měsíc několik dní před úplňkem. V žádném případě ale dalekohledem poté nenajíždějte zpátky na Slunce, dokud na objektiv opět nenasadíte bezpečný filtr.

Připravte si své fotoaparáty... bezpečně!

Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
Částečné zatmění Slunce je nejen pastvou pro oči, ale rovněž studnou inspirace pro fotografy. Pochopitelně je třeba brát v úvahu, že Slunce bude v dopoledních hodinách už poměrně vysoko nad obzorem, takže bude nutné dbát na bezpečnost, abyste si nepoškodili svůj fotoaparát či nedejbože i zrak. Nejkrásnější fotografie částečného zatmění přitom vznikají v kompozici s nějakým pozemským objektem – například věží kostela či korunou stromu. K tomu by mohla napomoci případná řidší oblačnost. Čili, ač si všichni přejí opravdu jasné počasí, občasná průhledná oblaka by nebyla úplně na škodu.

Jak se připravit? Pokud chcete dát na přírodu a doufat v nějakou tu oblačnost, je i tak nutné volit co nejkratší expozice, objektiv přiclonit a pochopitelně nastavit co nejmenší ISO. Jaké snímky mohou vzniknout, se můžete inspirovat z galerie zatmění před 3 lety. Pakliže zatoužíte po detailnějším záběru například na sluneční skvny či dokonce protuberance přes speciální dalekohledy, je dobré své záměry konzultovat s odborníky. Můžete využít náš poradní portál, kontaktovat Vám nejblíže nacházející se hvězdárnu, nebo například Astronomické fórum.

Navštivte nejbližší hvězdárnu!

Speciálně kvůli úkazu otévírá na území Česka dveře mnoho hvězdáren, a to i mimo své obvyklé otevírací doby! Akce budou vhodné pro širokou veřejnost a (někdy i především) pro školní exkurze. Pozorování pořádají i různé astronomické spolky. Nechat se nalákat můžete nejen na pozorování úkazu velkými přístroji s bohatým informativním doprovodem, ale rovněž právě na pozorování planety Venuše nebo na internetový přímý přenos úplného zatmění z pásu totality. I v případě nepřízně počasí je často připraven náhradní program. Kam se dá za zatměním vydat, už nyní naleznete na www.astro.cz/zatmeni_cr. Seznam se bude ještě rozšiřovat.

Nenechte si to ujít!

Jak již bylo několikrát i v superlativech zmíněno, jde o opravdu mimořádnou událost. Toto zatmění bude nejen největší svého druhu nad územím naší republiky až do roku 2026, ale rovněž poslední odsud viditelné až do roku 2021. Zatmění Slunce jsou v České republice obecně vzácná, o čemž hovoří i fakt, že úplného se u nás dočkají až budoucí generace 7. října 2135. Rozhodně si proto úkaz nenechte ujít.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Podrobné informace o úkazu na Astro.cz
[2] Akce pořádané v České republice
[3] Přehled slunečních zatmění (nejen) v ČR až do roku 2060
[4] Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2015


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »