Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Zhlédněte jedinečný studentský dokument. Na světě je právě díky vám!

Zhlédněte jedinečný studentský dokument. Na světě je právě díky vám!

Za oponou světelného znečištění
Autor: Marek Tušl

V roce 2018 se skupina mladých studentů ze SPŠPT Panská rozhodla oslovit širokou veřejnost o získání podpory na vznik dokumentárního filmu „Hledání ztracené tmy“. Přes portál Startovač se jejich projekt stal dokonce jedním z nejúspěšnějších, a tak nic nebránilo tomu film skutečně natočit. Vy se nyní na krátký studentský dokument, v němž vystupují například Pavel Suchan z Astronomického ústavu AVČR, fotograf Petr Horálek nebo ředitel brněnského planetária a senátor Jiří Dušek, můžete podívat. Prostřednictvím dobře prostříhaných rozhovorů a názorných ukázek lze velmi dobře pochopit, v čem tkví hlavní rizika palčivého problému světelného znečištění.

Tři studenti SPŠST Panská, Tomáš Kosek, Eliška Nováková a Filip Hecl, filmem chtějí nejen obyvatelům velkých měst ukázat, o jaký pohled přicházejí každou noc a jaké bohatství mají lidé vzdálení od umělých zdrojů světla. Ukazují na problém neúčelného a nezodpovědného svícení špatně realizovaným pouličním osvětlením, vliv světelného smogu na ekosystém, ekonomiku a pochopitelně ztrátu hvězdné noční oblohy. Především však poukazují na rizika spojená s lidským zdravím, na které má škodlivé světelné znečištění přímý dopad.

V dokumentu postupně vystupují přední odborníci, Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR, senátor Jiří Dušek, ředitel brněnského planetária, Hynek Medřický, odborník na světlo a jeho vliv na biologické cykly člověka, nebo astrofotograf a spisovatel Petr Horálek. O vlivu světelného smogu na hospodářství také krátce promluví Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Dokument „Hledání ztracené tmy“

„Spousta lidí si řekne, že pokud chceme pozorovat a fotit hvězdy, proč tedy nejedeme třeba na Šumavu, tam je přeci tma. Bohužel už ani místa jako národní parky v České republice neposkytují stoprocentní tmu," říká režisér filmu Tomáš Kosek. V průběhu natáčení postupně zjišťoval, že problém se zdaleka netýká jen kvality noční oblohy. Jak sám zmínil na facebooku projektu, doufá, že další země, které se problémem zabývají už i na legislativní úrovni, jsou snad prvními vlaštovkami v úspěšném boji s tímto globálním problémem. „Chorvatsko by mohlo schválit zákon, který omezí světelné znečištění. Zároveň má zákon sloužit jako předloha pro ostatní země, které tento zákon chtějí zavést," říká Kosek.

Nesmírně mě těší, že s tím přišli studenti sami. Že je tohle téma zaujalo a že tím chtějí něco sdělit ostatním. Pochopit dobře téma, dobře ho zpracovat, předat zajímavou formou... To nejsou snadné věci,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR na stránkách projektu. Ve filmu upozorňuje, že neúčelným umělým osvětlením se finančně sami podílíme na ničení svého zdraví.

Už léta proti světelnému znečištění bojuji fotografií, přednáškovou činností a dalšími cestami. Dokonce na toto téma se mnou vedla rozhovor i proslulá Evropská jižní observatoř. Že ale taková iniciativa vzejde nezávisle od mladých českých studentů, jsem nečekal. A o to víc jsem nesmírně rád, že mladé generace si tento problém plně uvědomují, chtějí na něj upozornit ostatní a něco proti němu dělat,“ dodává fotograf Petr Horálek, nositel již 20 ocenění Astronomického snímku dne NASA. Právě oceněnými fotografiemi se na problém světelného smogu snaží již mnoho let upozorňovat.

„Já se astronomii věnuji už čtyři desetiletí a problém světelného znečištění je znám už od 80. let, kdy se poprvé začal více projevovat. Musím ale říct, že situace je jen horší a horší,“ zmiňuje senátor Jiří Dušek v dokumentu. Doplňuje, že je vlastně dosti smutné, jak jsou lidé fascinování krásou hvězdné oblohy uměle promítané na kupoli brněnského planetária, a přitom o skutečnou noční oblohu se sami denně připravují.

O hlavním důsledku špatného osvětlování pak mluví Hynek Medřický: „Hlavní problém je v tom, že současné lampy obsahují modrou složku spektra. Naši předkové si svítili ohněm a používali ho už před přibližně 1,9 milionu roku. Jeho barva je teplá, nezasahuje do našich biologických cyklů, a tak člověku nevadí. Zdroje světla s modrou složkou, jako jsou třeba bílé LED diody, nám ale v noci opravdu vadí. Narušují naše biologické cykly a tím pádem velice škodí zdraví.

Mluví se o úbytku včel. Obecně velká část opylovačů žije a funguje v noci. Přemírou světla tomuto hmyzu bráníme v činnosti a pro nás to pak znamená velké hospodářské ztráty,“ dodává jako jeden z dalších vedlejších nepříjemných důsledků světelného znečistění Jan Hollan z Akademie věd ČR.

Světelné znečištění je globální problém zasahující do mnoha odvětví lidského života i přírody. Vzniká jako přímý důsledek neúčelného svícení pouličními lampami v noci. Umělé světlo unikající do horního poloprostoru, které se rozptyluje na prachu i molekulách vzduchu, narušuje ekosystém, zasahuje do lidského zdraví (přináší nekvalitní spánek, v ojedinělých případech rakovinotvorné bujení) i do světové ekonomiky. V České republice zatím neexistuje žádná legislativa, která by přemíru světelného smogu účelně regulovala. Další informace najdete například na české stránce www.svetelneznecisteni.cz.

Kontakty a další informace

Za filmový štáb

Tomáš Kosek
Student Střední průmyslová škola sdělovací techniky
Iniciátor projektu Hledání ztracené tmy

Email: kosek.tom@gmail.com
Telefon: 737 867 814

Další kontakty

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Jiří Dušek
Hvězdárna a planetárium Brno
Email: dusek@hvezdarna.cz
Telefon: 775 354 555

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!
[2] Startovač: Hledání ztracené tmy
[3] Střední průmyslová škola sdělovací techniky
[4] S světelném znečištění na Astro.cz



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Světelné znečištění, Jiří Dušek, Pavel Suchan, Petr Horálek


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »