Zhlédněte jedinečný studentský dokument. Na světě je právě díky vám!
Autor: Marek Tušl
V roce 2018 se skupina mladých studentů ze SPŠPT Panská rozhodla oslovit širokou veřejnost o získání podpory na vznik dokumentárního filmu „Hledání ztracené tmy“. Přes portál Startovač se jejich projekt stal dokonce jedním z nejúspěšnějších, a tak nic nebránilo tomu film skutečně natočit. Vy se nyní na krátký studentský dokument, v němž vystupují například Pavel Suchan z Astronomického ústavu AVČR, fotograf Petr Horálek nebo ředitel brněnského planetária a senátor Jiří Dušek, můžete podívat. Prostřednictvím dobře prostříhaných rozhovorů a názorných ukázek lze velmi dobře pochopit, v čem tkví hlavní rizika palčivého problému světelného znečištění.
Tři studenti SPŠST Panská, Tomáš Kosek, Eliška Nováková a Filip Hecl, filmem chtějí nejen obyvatelům velkých měst ukázat, o jaký pohled přicházejí každou noc a jaké bohatství mají lidé vzdálení od umělých zdrojů světla. Ukazují na problém neúčelného a nezodpovědného svícení špatně realizovaným pouličním osvětlením, vliv světelného smogu na ekosystém, ekonomiku a pochopitelně ztrátu hvězdné noční oblohy. Především však poukazují na rizika spojená s lidským zdravím, na které má škodlivé světelné znečištění přímý dopad.
V dokumentu postupně vystupují přední odborníci, Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR, senátor Jiří Dušek, ředitel brněnského planetária, Hynek Medřický, odborník na světlo a jeho vliv na biologické cykly člověka, nebo astrofotograf a spisovatel Petr Horálek. O vlivu světelného smogu na hospodářství také krátce promluví Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Dokument „Hledání ztracené tmy“
„Spousta lidí si řekne, že pokud chceme pozorovat a fotit hvězdy, proč tedy nejedeme třeba na Šumavu, tam je přeci tma. Bohužel už ani místa jako národní parky v České republice neposkytují stoprocentní tmu," říká režisér filmu Tomáš Kosek. V průběhu natáčení postupně zjišťoval, že problém se zdaleka netýká jen kvality noční oblohy. Jak sám zmínil na facebooku projektu, doufá, že další země, které se problémem zabývají už i na legislativní úrovni, jsou snad prvními vlaštovkami v úspěšném boji s tímto globálním problémem. „Chorvatsko by mohlo schválit zákon, který omezí světelné znečištění. Zároveň má zákon sloužit jako předloha pro ostatní země, které tento zákon chtějí zavést," říká Kosek.
„Nesmírně mě těší, že s tím přišli studenti sami. Že je tohle téma zaujalo a že tím chtějí něco sdělit ostatním. Pochopit dobře téma, dobře ho zpracovat, předat zajímavou formou... To nejsou snadné věci,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR na stránkách projektu. Ve filmu upozorňuje, že neúčelným umělým osvětlením se finančně sami podílíme na ničení svého zdraví.
„Už léta proti světelnému znečištění bojuji fotografií, přednáškovou činností a dalšími cestami. Dokonce na toto téma se mnou vedla rozhovor i proslulá Evropská jižní observatoř. Že ale taková iniciativa vzejde nezávisle od mladých českých studentů, jsem nečekal. A o to víc jsem nesmírně rád, že mladé generace si tento problém plně uvědomují, chtějí na něj upozornit ostatní a něco proti němu dělat,“ dodává fotograf Petr Horálek, nositel již 20 ocenění Astronomického snímku dne NASA. Právě oceněnými fotografiemi se na problém světelného smogu snaží již mnoho let upozorňovat.
„Já se astronomii věnuji už čtyři desetiletí a problém světelného znečištění je znám už od 80. let, kdy se poprvé začal více projevovat. Musím ale říct, že situace je jen horší a horší,“ zmiňuje senátor Jiří Dušek v dokumentu. Doplňuje, že je vlastně dosti smutné, jak jsou lidé fascinování krásou hvězdné oblohy uměle promítané na kupoli brněnského planetária, a přitom o skutečnou noční oblohu se sami denně připravují.
O hlavním důsledku špatného osvětlování pak mluví Hynek Medřický: „Hlavní problém je v tom, že současné lampy obsahují modrou složku spektra. Naši předkové si svítili ohněm a používali ho už před přibližně 1,9 milionu roku. Jeho barva je teplá, nezasahuje do našich biologických cyklů, a tak člověku nevadí. Zdroje světla s modrou složkou, jako jsou třeba bílé LED diody, nám ale v noci opravdu vadí. Narušují naše biologické cykly a tím pádem velice škodí zdraví.“
„Mluví se o úbytku včel. Obecně velká část opylovačů žije a funguje v noci. Přemírou světla tomuto hmyzu bráníme v činnosti a pro nás to pak znamená velké hospodářské ztráty,“ dodává jako jeden z dalších vedlejších nepříjemných důsledků světelného znečistění Jan Hollan z Akademie věd ČR.
Světelné znečištění je globální problém zasahující do mnoha odvětví lidského života i přírody. Vzniká jako přímý důsledek neúčelného svícení pouličními lampami v noci. Umělé světlo unikající do horního poloprostoru, které se rozptyluje na prachu i molekulách vzduchu, narušuje ekosystém, zasahuje do lidského zdraví (přináší nekvalitní spánek, v ojedinělých případech rakovinotvorné bujení) i do světové ekonomiky. V České republice zatím neexistuje žádná legislativa, která by přemíru světelného smogu účelně regulovala. Další informace najdete například na české stránce www.svetelneznecisteni.cz.
Kontakty a další informace
Za filmový štáb
Tomáš Kosek
Student Střední průmyslová škola sdělovací techniky
Iniciátor projektu Hledání ztracené tmy
Email: kosek.tom@gmail.com
Telefon: 737 867 814
Další kontakty
Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815
Jiří Dušek
Hvězdárna a planetárium Brno
Email: dusek@hvezdarna.cz
Telefon: 775 354 555
Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!
[2] Startovač: Hledání ztracené tmy
[3] Střední průmyslová škola sdělovací techniky
[4] S světelném znečištění na Astro.cz
O autorovi
Redakce Astro.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
