Přehled událostí na obloze od 6. 3. do 12. 3. 2017. Měsíc dorůstá k úplňku. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Z nabídky 100 pozorování připomínáme, že opozicí prošla planetka Amphitrite. V kosmonautice očekáváme start družice Sentinel 2B a stojaté vody opět rozhýbal Elon Musk prohlášením, že by rád vyslal turisty kolem Měsíce.
Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.
Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.
Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.
Přehled událostí na obloze od 6. 2. do 12. 2. 2017. Měsíc bude dorůstat k úplňku, v sobotu nabídne polostínové zatmění. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Ráno se předvádí pěkná kometa 45P. Skvrny na Slunci opět mizí. SpaceX přeložila misi Echostar 23, ale místo ní už chystá start lodi Dragon k ISS. Na Floridu dorazil také již jednou použitý první stupeň. Sonda Cassini má nový výhled na Saturnovy prstence i jeho měsíce. Opportunity i Curiosity na Marsu také nelení. Juno opět prolétla v blízkosti Jupiteru.
V letošním roce 2017 slaví Česká astronomická společnost mimořádné výročí. 8. prosince uplyne právě 100 let od jejího založení. Takovéto kulaté výročí už si zaslouží řádnou oslavu. A čím jiným uctít stoletou existenci astronomické organizace lépe než astronomickým pozorováním. Proto vám postupně nabídneme 100 tipů na zajímavá pozorování, která byla původně připravena pro Astronomické Informace Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, kde si také můžete prohlédnout celý připravený seznam.
Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2017. Měsíc před čtvrtí je vidět na večerní obloze. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Dvě komety nyní vybízí k pozorování na konci noci. Na Slunci jsou malé skvrny. Na Floridě vrcholí přípravy na slavné rampě 39A, nyní pod křídly SpaceX. Sojuz letěl poprvé z Guayány se satelitem na geostacionární dráhu. Boeing představil nové skafandry pro loď Starliner.
S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur.
Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.
Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.
Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto nastávají polární záře, proč? SpaceX provedla statický zážeh rakety Falcon 9 a jen výjimečně nepříznivé počasí v Kalifornii odkládá start na konec týdne.
Přehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko ní, směrem k jihu. Nastává konjunkce Marsu s Neptunem. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorovat můžeme několik komet, především se rozlučme s ranní kometou U1 NEOWISE. Quadrantidy mají maximum 3. ledna, ale jejich aktivita nebude v Evropě asi tak vysoká, jako v Americe a Tichomoří.SpaceX chystá návrat do služby pro raketu Falcon 9.
Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna 2017, až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019.
Přehled událostí na obloze od 26. 12. do 1. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko směrem k jihu. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je extrémně nízká. Pozorovat můžeme několik komet, neopomeňte především večerní 45P. V článku najdete také odkaz na pěkný snímek měsíčku Pandora nacházejícího se u Saturnu. Ohlížíme se i za starty raket z minulého týdne. Do konce roku už možná proběhne pouze jeden čínský start.
Ani jsme se nenadáli a rok 2016 je prakticky za námi. Nabídl několik, opravdu pěkných pohledů do nočního nebe, ale například na pozoruhodné úkazy spojené zejména s malými tělesy Sluneční soustavy byl poměrně chudý. Většina nejpěknějších meteorických rojů, vyjma srpnových Perseid, byla rušena Měsícem, na obloze nezazářila žádná výraznější kometa (kromě C/2013 US10 Catalina na počátku roku), ovšem alespoň nezklamali stálí planetkoví poutníci. A co dál? Pojďme se v krátkosti podívat na to, co nám připraví především meziplanetární hmota za nebeské podívané v nadcházejících dvanácti měsících, tedy v roce 2017. Bude oproti letošku nesporně bohatší. Vychutnáme si za dobrých podmínek aktivní meteorické roje, uvidíme (možná i očima) výraznější komety zvučných jmen, najdeme si jasné planetky a také se nám nabídnou dvě, možná meziplanetárním prachem ovlivněná, zatmění Měsíce! Takže pokud už teď máte po ruce kalendář na rok 2017, pojďte si s námi zakroužkovat ta nejzajímavější data.
Fotografie nočného žiarenia atmosféry, známe aj pod anglickým názvom airglow, sa rozšírili ako huby po daždi, najmä po roku 2005, keď sa stali cenovo dostupné kvalitné digitálne zrkadlovky. Tento jav po prvý raz opísal Anders Ångström (1868) a na internete možno vyhľadať veľké množstvo článkov od vedcov špecializujúcich sa na výskum tohto javu. Môj príspevok voľne nadväzuje na články Petra Horáleka a Martina Setváka.
Prosincové ohlédnutí za optickými jevy v atmosféře hraničí až s úlekem nad množstvím fotografií zaslaných čtenáři. Vybrat jen několik zástupců bylo tentokrát obtížnější než jindy. Ze skvostů vyberme například neuvěřitelně sytou korónu nad Belanskými Tatrami či zřídka zaznamenávané tvary halových jevů v měsíčním i slunečním světle. Prosinec a další zimní měsíce pak mohou nabídnout za inverzí jevy spojené s lomem světla či vzácné atmosférické zrcadlení. Nechte se také překvapit halovými jevy na ledových krystalech v přízemní vrstvě ovzduší, zejména pokud zamíříte na hory pod palbu sněžných děl.
Před necelým měsícem měli pozorovatelé ve střední Evropě mimořádnou šanci zúčastnit se „honu“ na stín planetky Kalliope, respektive jejího měsíčku Linus. Ten totiž na obloze zakryl poměrně jasnou hvězdu. Jistě si ještě dobře pamatujete na mapku, která ukazovala, jak stín planetky bude v šíři mnoha desítek kilometrů (176 km) procházet od jihu k severu západem naší republiky a současně východní částí Německa. Velice příjemné bylo, že se nad pozorovateli zákrytů slitovalo překvapivě i počasí. Výsledkem bylo hned několik pozitivních měření z oblasti Plzeňska, Karlovarska a Teplicka. Získaná pozorování se stále ještě zpracovávají. Ale na obzoru je již další zajímavá možnost sledování zákrytu spojeného s planetkou Kalliope, která se shodou okolností odehraje právě na Štědrý večer.
Přehled událostí na obloze od 19. 12. do 25. 12. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko směrem k jihu. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je extrémně nízká. Pozorovat můžeme několik komet. Dočkáme se zákrytu hvězdy měsíčkem Linus od planetky Kalliope? Oblohu proťal už druhý bolid v krátké době, který zanechal meteority. Rozloučili jsme se s Johnem Glennem. Na geostacionární dráhu míří vysokokapacitní přenososvá družice USA a čekají nás i další tři starty. Po delší době jsme sledovali let rakety Pegasus z podvěsu letounu. Nádherné obrázky Pluta a Charona odkazujeme v sekci Kosmonautika. Juno vykonala třetí oblet Jupiteru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS